Energetika
Podtitul:
Spuštění dalších dvou bloků JETE ovlivní otázka ukládání nebezpečných odpadů
Polostátní společnost ČEZ zahájila neformální rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně dostavby dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Domácí energetická jednička si chce připravit všechny náležitosti v předstihu, aby mohla začít stavět na jihu Čech co nejdříve. Proto sonduje, co bude bruselské úředníky zajímat. Dle zjištění týdeníku EURO se může stát vážnou překážkou rychlého započetí stavebních prací otázka ukládání vyhořelého paliva. Tato problematika by se totiž v Česku měla vyřešit až v roce 2015.
„Měli jsme v Lucemburku schůzku na generálním ředitelství pro energetiku. Nicméně byla to jen informativní schůzka, abychom si ujasnili všechny požadavky, které nás v budoucnu čekají,“ potvrdil tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Požadavků je skutečně mnoho. Právo Evropské unie, jehož součástí je od konce padesátých let i smlouva o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), ošetřuje oblast jaderné energie od výzkumu přes trh s palivem až po dohled nad bezpečnostními standardy.
Bruselská brzda Loni v listopadu ČEZ spustil výběrové řízení na dostavbu dvou bloků JETE s opcí na dodávku dalších tří jaderných bloků v Evropě. Vítěz tendru se může těšit na zakázku převyšující 500 miliard korun. O největší tendr v Evropě usilují tři společnosti – francouzská Areva, americko-korejský Westinghouse a rusko-české konsorcium vedené Atomstrojexportem. Finální rozhodnutí o dodavateli technologií se očekává na začátku roku 2012. ČEZ by chtěl uvést nové dva bloky do provozu do roku 2020. Zda se mu to podaří, ovlivní také Evropská komise. Ta podle smlouvy o Euratomu požaduje podrobné informace od zadavatele stavby i členského státu EU, na jehož území má jaderné zařízení fungovat. Zatímco ČEZ musí EK oznámit investiční záměr a odpovědět na řadu otázek týkajících se financování projektu, použitých technologií a například paliva, od českého státu Brusel očekává vyřešení způsobu ukládání jaderného odpadu. Obojí bude prostřednictvím stálého zastoupení ČR v Bruselu předkládat Úřad pro jadernou bezpečnost. A právě v ukládání je problém. V Česku by se měla vyřešit otázka ukládání jaderného odpadu až v roce 2015 a první radioaktivní odpad by se měl v takzvaném hlubinném úložišti ocitnout až po roce 2060. Nikde není upraveno, v jaké lhůtě musí EK stanovisko k dostavbě jaderné elektrárny vydat. „V případě slovenských Mochovců to trvalo rok a půl. Rumuni podali žádost o notifikaci jaderné elektrárny v Černé vodě loni v červenci a doteď čekají na vyjádření Komise. Naopak v některých případech (ve Francii) bylo řízení rychlejší. Je také složité zjistit přesné otázky Bruselu, neboť stanovisko se nezveřejňuje,“ přiblížila týdeníku EURO podmínky řízení Zuzana Krejčiříková, manažerka pro evropskou agendu ČEZ. Tiskový mluvčí Kříž dodal, že první notifikace podle článku 41 smlouvy o Euratomu bude předložena až tři měsíce před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem, tedy zřejmě na přelomu let 2011 a 2012.
Skládka v roce 2065 Podle českého atomového zákona se o vyhořelé palivové články z jaderných elektráren zatím musí postarat provozovatel. O ukládaní ostatního nebezpečného radioaktivního odpadu, který má poločas rozpadu i 100 000 let, se stará Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zatím funguje jeden mezisklad pro vyhořelé palivové články v Dukovanech a během několika týdnů by k němu měl přibýt další v Temelíně. SÚRAO má na starost rovněž přípravu projektu hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Spuštění provozu se předpokládá okolo roku 2065. Loni skončilo pětileté moratorium na průzkumné práce, jež mají vytipovat geologicky vhodné lokality. Předpokládá se, že hlubinné úložiště vznikne v žulovém masivu v seizmicky stabilní oblasti. Finální výběr by měl být proveden do roku 2015. Zvažování lokalit však vyvolává odpor místních obyvatel. Nepomáhají ani vládní sliby o zvláštních dotacích. To potvrzuje na základě čerstvé zkušenosti náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, jenž se účastnil několika setkání s občany právě ve věci hlubinného úložiště. „Popojíždíme po obcích a bavíme se o možnostech. Naposledy jsem zažil ostré reakce v Deštné. Lidé nevěří, že stát bude obce kompenzovat. V minulosti totiž několikrát nedodržel slovo. Přítomní zmínili například ,blbnutí‘ s přímotopy. Slízl jsem to i za minulý režim,“ připomenul atmosféru veřejných setkání Hüner. Dodal také, že není známá částka ani forma případných kompenzací, což důvěru veřejnosti rozhodně neposiluje.
Trvalé či dočasné řešení? Ve světě doposud neexistuje systém trvalého uskladňování jaderného odpadu. Nejblíže jsou vybudování hlubinného úložiště ve Finsku. Seveřané předpokládají spuštění provozu v roce 2020. „Dělají všechny kroky pro to, aby to zvládli. Nehádají se o to, kde to bude, ale už vrtají. Změnili však koncepci. Zatímco dříve předpokládali trvalé uskladnění, dnes projekt počítá s možností opětovného vyzdvižení radioaktivního odpadu,“ upozorňuje Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Proč by to Finové dělali? Není tajemstvím, že uranu bude coby neobnovitelného zdroje ubývat. V současnosti je však obohacování vyhořelého paliva z jaderných elektráren příliš nákladné, a proto se k němu ani domácí ČEZ nemá. Nicméně z použitého paliva lze po oddělení strusky využít až 90 procent na opětovné obohacení. Ve chvíli, kdy světové zásoby uranu poklesnou pod určitou mez a jeho cena vzroste, finanční rozvaha se změní. Proto se Finové chystají na možnost opětovného využití již uskladněného jaderného odpadu. V Česku mají mezisklady v Dukovanech a Temelíně předpokládanou kapacitu na dalších 50 let. Podle české legislativy platí, že dokud provozovatel jaderné elektrárny neprohlásí vyhořelé palivo za odpad, nenese za něj odpovědnost stát. ČEZ se zdráhá odpadu zbavit ve prospěch státu právě kvůli obavám z růstu světových cen uranu. Investice do hlubinného úložiště odpovídá desítkám miliard korun. Cenu zaplatí provozovatelé jaderných zařízení z příspěvků na takzvaný jaderný účet. Tam je dnes okolo třinácti miliard korun. Z každé vyrobené megawatthodiny na něj od provozovatele plyne 55 korun.
