Jednání s Ukrajinou a Ruskem o dodávkách plynu se zatím vyvíjejí slibně
Příští zimu by snad Evropané mohli přežít bez výpadků dodávek plynu z Ruska a Ukrajiny. Úředníci Evropské komise se totiž začali snažit už nyní a svolali do Bruselu, který zažívá na místní poměry nezvykle horké a suché dny, mezinárodní schůzku se všemi, co mají s dodávkami plynu na území EU co do činění. Nebo by mohli mít. A ukázalo se, že řešení nemusí být ani tak složité a drahé, jak se zprvu zdálo.
Než vypukne krize
Vstupní informace ruské strany zněla: Ukrajina bude ještě do konce roku 2009 potřebovat dalších 19,5 miliardy kubických metrů plynu, což ji přijde na zhruba 4,2 miliardy dolarů. Kyjev přitom nemá ani 300 milionů na zaplacení červnových dodávek. Datum splatnosti je 7. července. Ukrajinská vláda přitom oznámila, že se jí zatím podařilo dát dohromady nějakých 150 milionů dolarů.
Když Ukrajina nezaplatí, mohou se dodávky ruského plynu do Evropy opět přerušit nebo zcela zastavit. Stejně tak jako letos v zimě. Nastala by opět plynová krize.
Plyn z Ruska tvoří sice „jenom“ čtvrtinu celkových dodávek na území sedmadvacítky, některé země – například Rumunsko a Bulharsko – jsou na něm ale závislé stoprocentně. Obecně platí pravidlo: čím víc na východ, tím vyšší závislost. Česko se zbavilo totální závislosti v roce 1997, kdy začalo zhruba 20 procent dodávek pokrývat norským plynem, který k nám proudí přes Německo.
Počátkem letošního roku se ukázalo, že řešit krizi, až když vypukne, může být velmi obtížné. Tím spíš, když právě panuje tuhá zima. Právě proto uspořádala Evropská komise jednání o případné pomoci Ukrajině už nyní. Na schůzku přišly kapacity Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské investiční banky, Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj, byli zde i zástupci západních plynárenských firem, ukrajinské vlády a „jejich“ Naftogazu; přiletěl i Alexander Medveděv z ruského Gazpromu. Schůzka opravdu na úrovni.
A kupodivu skončila optimisticky. I když zatím šlo oficiálně jen o „technický mítink“ bez toho, že by se někdo z účastníků k něčemu konkrétnímu zavázal. „Z jednání vyplynulo, že cifra, o níž se budeme bavit, nebude 4,2 miliardy, ale zcela jistě nižší číslo,“ uvedl po schůzce mluvčí Evropské komise.
Ze schůzky uniklo – přes Financial Times, jak jinak – že Ukrajina potřebuje dokoupit do svých zásob „pouhých“ osm až deset miliard kubických metrů plynu (tedy nikoli 19,5 miliardy), což by mělo stát zhruba dvě miliardy dolarů.
„Účastníci jednání velmi pokročili při pojmenovávání hlavních rizik a možných řešení včetně případné finanční pomoci,“ zní oficiální europrohlášení.
Zdá se tedy, že Západ Ukrajině raději vypomůže s poskytnutím půjček na doplnění zásobníků s plynem, než aby riskoval další plynovou krizi. Dává si jedinou podmínku: Ukrajina musí pokračovat v „zásadní reformě“ svého plynárenského sektoru.
Brusel, zdá se, nyní neponechává nic náhodě. Separátně jedná i s jednotlivými členskými státy a snaží se je přimět, aby si průběžně doplňovaly všechny svoje zásobníky na plyn na maximum.
