Nařízení EU, které má vymýtit zavádějící informace na obalech, začne platit právě za rok
Koňské maso namísto hovězího, posypová sůl místo potravinářské, zbytky antibiotik v kuřecím mase. To jsou jen některé skandály, často a mnohdy neprávem spojované s polskými potravinami, které v poslední době vyvolaly poměrně silné emoce a zvýšily zájem spotřebitelů o informace o jednotlivých potravinách.
Boj proti jejich nesprávnému a klamavému označovaní deklarují v poslední době spotřebitelská sdružení, státní správa, samotní výrobci a v neposlední řadě také Evropská unie. Právě v této oblasti přinese řadu změn nové nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
PŮVODNÍ CÍLE…
Podstatná část nařízení se stane účinnou 13. prosince 2014. Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před tímto datem, které nebudou v souladu s požadavky nařízení, smějí být uváděny na trh pouze do vyčerpání zásob. Nařízení počítá se zvláštní účinnosti pro úpravu uvádění výživových údajů, kdy v této oblasti je stanovena účinnost až na 13. prosince 2016. V případě výrobků z mletého masa pak vybrané požadavky nabývají účinnosti naopak již 1. ledna 2014. Evropská komise již před rokem 2011 přijala za svůj názor, že stávající úprava obsažená v některých až 30 let starých předpisech neodpovídá změnám, jimiž za tuto dobu prošlo potravinářství. V roce 2011 tak došlo ke schválení zmíněného nařízení, jehož původním záměrem bylo zahrnout do jednoho právního předpisu všechna podstatná pravidla pro označování potravin na jejich obalech. Tohoto ambiciózního cíle ovšem nebylo zcela dosaženo a provozovatelé potravinářských podniků se budou muset vyrovnat s novou, pouze částečně zjednodušenou spletí předpisů o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
… A DOSAŽENÉ NEJASNOSTI
Nové nařízení, které se stanem středem úpravy uvádění informací na obalech potravin, je doplněno celou řadou jednak široce zaměřených předpisů (např. o výživových a zdravotních tvrzeních) a také celou řadou speciálních předpisů zaměřených na konkrétní druhy potravin (např. na med nebo minerální vody). Vzhledem k tomu, že do účinnosti nařízení zbývá jeden rok, provozovatelům potravinářských podniků začíná doba, kdy se musejí připravit na přicházející změny. Situaci jim komplikuje skutečnost, že nařízení předpokládá, že Evropská komise upřesní řadu povinností předvídaných nařízením prováděcími předpisy. Ty se budou týkat především údajů o původu jednotlivých druhů potravin – což, vzpomeneme-li si na kauzy polských potravin, je otázka zásadního významu. Nařízení pak vytváří zvláštní režim, kdy i jednotlivé členské státy budou moci upravit jednotlivé podrobnosti informací na obalech. To, co tedy původně začalo jako snaha o zjednodušení pravidel, nakonec může skončit vytvořením podmínek pro roztříštěnou úpravu na úrovni jednotlivých členských států EU.
FORMA I OBSAH
Diskuse o tom, kdy je písmo na obale dobře viditelné, nakonec vyústily v přijetí závazných pravidel stanovujících minimální velikosti písma (zjednodušeně řečeno nejméně 0,9 milimetru a u větších obalů 1,2 milimetru). Písma se týkají také změny v souvislosti s označováním alergenů. Cílem nařízení je zajistit dostatečně viditelné označení informace o přítomnosti alergenu v potravině tak, aby je nebylo možné přehlédnout. Proto bude nutné alergeny označovat dostatečně odlišným písmem. Bude se proto jednat o využití tučného písma, či dokonce jeho jiné barvy. Rozsáhlé změny nastanou v oblasti výživových údajů. Již od roku 2006 buduje Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU (FoodDrinkEurope) systém dobrovolného výživového značení pomocí Doporučených denních dávek (Gross Daily Amounts). Nařízení způsobí, že tento systém poskytování informací spotřebitelům bude opuštěn a nově bude využíván systém založený na referenčních hodnotách příjmu živin (tuky, cukry, bílkoviny, apod.). Nová pravidla pro výživové údaje budou povinná od prosince 2016, ovšem pokud se provozovatel potravinářského podniku rozhodne uvádět výživové údaje již před rokem 2016, bude tak muset činit podle nových pravidel. Uvádění výživových údajů tedy v praxi dozná zásadních změn, kdy výrobci a prodejci potravin budou muset upravit jimi oblíbené přehledové tabulky s daty o obsahu jednotlivých složek a stejně tak doznají úpravy i různé grafické systémy (semafory, loga zdraví apod.) pro srozumitelné sdělování informací spotřebitelům. Ruku v ruce s tím zůstanou v této oblasti platná současná pravidla pro výživová a zdravotní tvrzení.
DOPADY NA PODNIKATELE
Nařízení zcela jednoznačně staví primární odpovědnost za podobu obalu na toho provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem je daná potravina uváděna na trh. Odpovědnost tak bude například dopadat i na privátní značky retailových řetězců. Změna pravidel určitě nenechá v klidu ani ostatní provozovatele potravinářských podniků. Design, tisk a celkové zavedení nových podob obalů v případě potravin je záležitost, která vyžaduje značné množství času. A takovou změnu není možné ponechat na poslední chvíli. Výrobci a prodejci, kteří působí i mimo trh EU, se navíc budou muset vyrovnat s tím, že nová evropská pravidla nemusejí být kompatibilní s požadavky na trzích, kam vyvážejí. Typickým příkladem jsou USA, kde jsou využívány jiné míry a váhy pro výpočet výživových údajů a jejich souběžné uvádění s údaji založenými na evropských jednotkách je Evropskou komisí považováno za matoucí pro spotřebitele. Bude tedy nutné zajistit design odlišných obalů pro jednotlivé skupiny trhů. A co to všechno znamená? Výrobce potravin a potravinových doplňků, kteří ještě nezačali s přípravami na výrobu obalů podle nové evropské legislativy, čeká poměrně náročný příští rok. Až čas ukáže, jestli se výrobci od 13. prosince 2014 přizpůsobí a budou nařízení striktně dodržovat, a jak tvrdě budou novou úpravu vymáhat jednotlivé státní orgány.
O autorovi| VLADIMÍR AMBRUZ • partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal PETR KNEBEL • právník Ambruz & Dark Deloitte Legal
