ZEMĚDĚLSTVÍ Rozhodnutí Evropské komise o zákazu pesticidů na bázi neonikotinoidů, které má pomoci zastavit úbytek včel a dalších hmyzích opylovačů v Evropě, ohrozí tuzemské pěstitele kukuřice a podle informací týdeníku Euro se patrně dotkne i produkce dalších zemědělských plodin. „Pěstitelé kukuřice nebudou moci od 1. prosince 2013 používat osivo namořené proti larvám bázlivce kukuřičného neonikotinoidními přípravky,“ upozorňuje ředitel Státní rostlinolékařské správy Zdeněk Mach. Jak vyplývá z oficiálních údajů, v současné době nejsou povolena žádná jiná mořidla proti larvám tohoto brouka než ta, která byla nařízením Bruselu zakázána.
Larvy bázlivce, vzdáleného příbuzného mandelinek, dokážou při silném napadení zničit 80 až 100 procent veškeré úrody kukuřice. Ta se v Česku pěstuje na přibližně 110 tisíc hektarech a její podíl na celkové produkci obilovin činí přibližně 7,6 procenta. Ročně se jí v tuzemsku vyprodukuje více než 780 tisíc tun, a jak uvádějí oficiální statistiky, Česká republika byla v této komoditě v posledních letech plně soběstačná.
Neonikotinoidy jsou podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pro včely vysoce toxické, způsobují smrt, poškození larev a dramaticky zvyšují náchylnost k dalším chorobám. Zemědělci i firmy pohybující se v tomto byznysu však o podkladech pro rozhodnutí pochybují.
„Opatření nebylo vyhlášeno na základě seriózních vědeckých studií, ale od začátku se tím chtěly některé skupiny v Evropském parlamentu zviditelnit,“ řekl týdeníku Euro Karel Hanzelka, mluvčí zemědělskopotravinářského holdingu Agrofert. „Toto nesmyslné opatření přinese v konečném důsledku větší spotřebu insekticidů, a přesto bude docházet v mnoha případech ke ztrátám vzcházejících rostlin v polních porostech, což povede k zaorání celých ploch.“
