Na talíře směřuje stále více brambor ze zahraničí Kvóty stanovené EU pro výrobu škrobu v České republice by znamenaly, že o práci v zemědělství a škrobárenství přijdou tisíce lidí. Českému bramborářství hrozí pohroma, jestliže se nepodaří vyjednat s Evropskou unií vyšší kvóty na tuzemskou výrobu škrobu.
Na talíře směřuje stále více brambor ze zahraničí
Kvóty stanovené EU pro výrobu škrobu v České republice by znamenaly, že o práci v zemědělství a škrobárenství přijdou tisíce lidí.
Českému bramborářství hrozí pohroma, jestliže se nepodaří vyjednat s Evropskou unií vyšší kvóty na tuzemskou výrobu škrobu. Brusel souhlasí pouze s třetinou produkce oproti návrhu České republiky. Jestliže se v nejbližších týdnech nepodaří českým vyjednávačům dohodnout zvýšení kvóty, a to je podle řady odborníků dost reálné, padne čtvrtina produkce brambor, kterou spotřebovává škrobárenství. Negativně to zasáhne celé regiony, zejména Vysočinu, tradiční baštu českého bramborářství. Tisíce lidí v zemědělství by přišlo o práci, vniveč přijdou stamilionové investice firem do modernizace technologií na výrobu škrobu. Přitom i kvóta 51 000 tun, kterou žádá ČR, nepokrývá zdaleka spotřebu škrobu v tuzemsku. T a prudce narůstá s tím, jak se škrob stává zajímavou surovinou nejen pro domácnosti, ale stále více nachází uplatnění v nových průmyslových aplikacích. Lze jej totiž dále zpracovávat na různé škrobové deriváty. Toto zpracování dodává škrobu progresivní vlastnosti, takže je schopen odolávat vysokým teplotám, mechanickému namáhání, tepelným šokům a otřesům. Použitím bramborového škrobu se zvyšuje kvalita řady výrobků a jejich výroba je pak zpravidla levnější než při použití jiných technologií. Mnohem více než v minulosti se používá v potravinářských výrobcích, masném průmyslu, při výrobě kořenicích směsí, v sušených potravinách, například při výrobě polévek, omáček či pudincích. Působí jako stabilizátor, pojivo a náhrada tuku, zlepšuje povrchové vlastnosti. Vyrábějí se z něho lepidla, barvy, uplatňuje se v textilním průmyslu nebo papírenství, protože zvyšuje pevnost papíru a jeho potiskovací vlastnosti. Škrob se musí již nyní do České republiky dovážet, jinak by jej byl nedostatek. T o je úplně jiná situace než ve většině zemědělské produkce, kde se bojuje spíše s přebytky a omezení výroby, o něž se snaží Evropská unie, mají logické oprávnění. Nízká kvóta na výrobu škrobu přichází navíc v situaci, kdy české bramborářství musí čelit hned několika problémům. Klesá spotřeba brambor, snižují se pěstební plochy, do ekonomických potíží se dostávají šlechtitelské firmy. S novými odrůdami se tlačí na český trh zahraniční firmy, zvětšuje se dovoz konzumních brambor. Český statistický úřad oznámil, že výměra ploch, na kterých pro letošní rok zemědělci vysadili brambory, je o třetinu nižší než v loňském roce. I když se ukázalo, že se jedná o nesprávný údaj, mohl by se takový scénář stát v příštích letech skutečností, připomínají někteří odborníci.
Průměrné farmářské ceny konzumních brambor v EU a ČR
Rok EU* ČR*
1997/1998 3482 4671
1998/1999 7668 3754
1999/2000 2174 3855
2000/2001 2987 2859
2001/2002 4107 5328
POZN: * v Kč za tunu
Za EU jsou ceny stanoveny podle největších producentů brambor Nizozemska, Francie, Belgie, Německa, Velké Británie.
PRAMEN: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY
