Propletence s komunistickou nomenklaturou do unie nemohou
Evropské komisi se nelíbí, že v reformních kandidátských zemích do politiky a ekonomiky příliš promlouvají lidé, kteří v minulosti díky komunistické legitimaci zastávali vysoké posty v hospodářské sféře a státní správě. Komisař Günter Verheugen, odpovědný za rozšíření Evropské unie, se nedávno zmínil o škodlivém propojení mezi starými politickými a novými hospodářskými strukturami. „Dělejte s tím něco, vzkázal kandidátským zemím, jejichž hodnocení Brusel předloží osmého lis–topadu. A kdo jasně neoddělí politiku od hospodářské sféry, může čekat přísné pokárání. Vládní reakce ze tří středoevropských měst – Prahy, Varšavy a Budapešti – na tuto formu varování byla vcelku poklidná: něco takového nemůže naše přibližování k unii ohrozit. Z domácích opozičních politiků se ostře vyjádřil předseda zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský. „Považuji za zahanbující, jestliže s problémem, který bije do očí, nepřišla česká vláda, ale Evropská komise, prohlásil podle ČTK. Podle jiných českých zákonodárců je však myšlenka vyslovená komisařem Verheugenem spíše politickým apelem. Možná že Brusel tak na Východ vzkazuje, že chce mít i tuto záležitost pod dohledem. Nic objevného. To, že mají bývalí komunističtí funkcionáři v kandidátských zemích stále značný vliv, nepřekvapuje, uvedl v rozhovoru pro EURO náměstek ředitele Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání Peter Havlik. „Vliv bývalých komunistů existuje asi všude, neboť po společenských změnách měli výhodnou startovací pozici – zkušenosti s řízením, širší přístup ke vzdělání, mnohem větší možnost cestovat do zahraničí, a tedy i navazovat kontakty, poznamenává Havlik, jehož ústav se věnuje výzkumu střední a východní Evropy od počátku sedmdesátých let. Podle něj dnešní vliv bývalé komunistické nomenklatury ve střední a východní Evropě koreluje s tím, nakolik „tvrdé byly komunistické režimy v osmdesátých letech. „Z tohoto hlediska je proto pravděpodobně větší v Česku a na Slovensku než třeba v Polsku, Maďarsku a Slovinsku, kde členství v komunistické straně během osmdesátých let už nebylo podmínkou pro vedoucí hospodářské funkce, míní Havlik. Pokud jde o vliv bývalé nomenklatury na hospodářský a politický život v regionu, za bývalé Československo řadí Bulharsko a Rumunsko, potom Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Vliv privatizace. To, jaký hospodářský a politický vliv získala bývalá komunistická nomenklatura na počátku devadesátých let, značnou měrou podmínil způsob privatizace. Například v Maďarsku se zprvu začalo privatizovat „spontánně a tehdejší metoda management–buy–out zřetelně preferovala komunisty, jimž patřila většina ředitelských postů. Brzy ale začal hrát první housle zahraniční kapitál, žádná „maďarská cesta se ve vládních kruzích neprosazovala. Ovšem i do vedení firem se zahraniční majetkovou účastí se často dostávali bývalí komunisté, a to hlavně kvůli zkušenostem a kontaktům. Polské zkušenosti. Propletenec mezi ekonomikou a politikou v Polsku – to je story velice podobná české, jak soudí ekonom Marcin Mroz z varšavské pobočky Wood & Co. „Dokud budou žít podniky s výraznou majetkovou účastí státu, budou politici vždy ve velkém pokušení, aby chod takových firem ovlivňovali, tedy dosazovali do jejich vedení své oblíbence. Z tohoto pohledu v chování pravicových a levicových stran ve střední Evropě opravdu žádný velký rozdíl nevidím, sdělil časopisu EURO Mroz. Podle něj je vliv bývalých komunistů v Polsku značný. „To ale neznamená, že by to měla být překážka při vstupu do Evropské unie, dodává polský ekonom. Připomíná, že polská levice (k níž se hlásí také prezident a bývalý komunistický funkcionář Alexander Kwasniewski) nyní prosazuje liberálnější hospodářský program, což plánovaný vstup do Evropské unie usnadňuje. „Je to asi paradoxní, ale nejsilnější hlasy proti členství u nás zaznívají ze stran stojících na pravé polovině politického spektra, poznamenává Mroz. Připomíná ještě poslední průzkumy veřejného mínění v Polsku, z nichž jasně vyplývá, že největší politické podpoře obyvatelstva se těší postkomunistický Svaz demokratické levice. O jeho vítězství v parlamentních volbách plánovaných na podzim roku 2001 pochybuje málokdo.
