Komisař Frattini chce chránit zranitelná místa na celoevropské úrovni
Nalézt zranitelná místa a zajistit jejich ochranu - hlavně před teroristickými útoky - na celoevropské úrovni. Přesně o tom je čerstvě schválený plán evropského komisaře pro spravedlnost a bezpečnost Franca Frattiniho. Italský komisař chce nejprve vytipovat všechny citlivé body „kritické infrastruktury“ - může jít o elektrárny, letiště, nemocnice, banky nebo nádrže s pitnou vodou. Následovat má fáze číslo 2, v níž Brusel začne členským zemím diktovat, jak si svá zranitelná místa co nejlépe zabezpečit. Členské státy přijdou o další část své suverenity. Ještě ale mohou dohodu zablokovat.
Britské tajné služby zachytily před pár týdny informaci o možném útoku teroristů z al-Káida na strategicky důležitý plynový terminál ve městě Bacton na norfolkském pobřeží. Bactonské překladiště plynu přitom zásobuje zhruba čtvrtinu Velké Británie a také část západní Evropy. Podmořské potrubí ústí v belgickém Zeebrugge. Exploze v Bactonu by tedy postihla nejen Brity, ale minimálně i obyvatele zemí Beneluxu. Výpadek v dodávkách plynu by ale mohli pocítit i další Evropané.
Aktuální návrh komisaře Frattiniho na „kontinentální“ zabezpečení podobných strategických zařízení, jako je terminál v Bactonu, zní tedy poměrně logicky. Členské státy Evropské unie jsou totiž natolik propojené, že útok na jeden citlivý bod prakticky současně ohrozí i obyvatele okolních států. V případě velkého a úspěšného teroristického útoku by mohla v celé Evropě nastat panika a chaos, přestalo by fungovat zásobování, dodávky pitné vody, zdravotnická zařízení by zkolabovala…
Frattiniho plán získal minulé úterý poměrně snadno podporu celé Evropská komise. Ta soudí, že navrhovaný model ochrany životně důležité infrastruktury bude nejen účinnější než současný způsob, kdy si každý stát chrání svá zranitelná místa sám, ale navíc i levnější.
Podle Frattiniho návrhu komise hodlá ze všeho nejdřív zmapovat terén a vypracovat úplný seznam celoevropsky citlivých míst. Návrhy mají do Bruselu posílat nejenom vlády členských zemí, ale i provozovatelé jednotlivých zařízení. Z Česka půjde zcela jistě o podniky typu ČEZ, Unipetrol nebo O2. Rozhodujícím faktorem pro „důležitost“ toho kterého zařízení budou případné dopady teroristického útoku nebo přírodní katastrofy na občany unie, evropskou ekonomiku a evropské životní prostředí. Přesná definice kritické infrastruktury podle Evropské komise totiž zní: Jde o taková zařízení, sítě, služby a informační technologie, jejichž zničení by mělo vážný dopad na zdraví, bezpečnost a ekonomickou situaci občanů nebo by ohrozilo efektivní fungování vládních struktur jednotlivých členských zemí.
„Můj návrh má zajistit, aby jakékoli případné narušení kritické infrastruktury zůstalo pod kontrolou a bylo geograficky izolované,“ prohlásil komisař Frattini.
Odesláním seznamu kritických míst do Bruselu ale příprava na krizové situace nekončí, spíše naopak. Komise například požaduje, aby každý „evropsky důležitejší“ podnik měl vlastního bezpečnostního úředníka, který bude odpovědný za plnění ochranného plánu a bude o tom průběžně informovat. (toh)
