Snaha zmenšit počty stávajících úvěrů v selhání, tedy nesplácených půjček, v evropském bankovním systému a také zajistit, aby v budoucnosti nevznikaly, jsou základem plánu Evropské unie na řešení tohoto dědictví bankovní krize. Dohodli se na něm dnes v Bruselu ministři financí zemí Evropské unie.
„Počty těchto úvěrů se snižují, už delší dobu také v zemích jako je Irsko či Španělsko, které provedly hluboké reformy svého bankovního sektoru,“ řekl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Ve Španělsku se například podíl těchto úvěrů v celkovém množství půjček snížil z 8,8 procenta v září 2014 na méně než šest procent loni v prosinci.
V Itálii, kde komise nyní umožnila záchranu některých zatížených bank, se výskyt úvěrů v selhání v důsledku restrukturalizačních opatření také snížil asi o 13 procent, upozornil Dombrovskis. Podobně podle něj situaci zlepšily kroky v portugalském bankovnictví. „Jsme na dobré cestě, ale je třeba naši činnost urychlit,“ dodal místopředseda komise.
Úvěry v selhání přesto na konci roku 2016 v unii představovaly asi jeden bilion eur, tedy přibližně 6,7 procenta unijního hrubého domácího produktu. Představovaly také okolo pěti procent všech bankovních půjček, jejich podíl se ale výrazně lišil v různých členských zemích.
Česko je podle Pilného hluboko pod rizikovou hranicí
Podle českého ministra financí Ivana Pilného není tato věc pro ČR v současnosti problém. U dluhů soukromých osob podíl nesplácených dluhů podle něj roste, zejména u hypoték, ale zatím je ČR výrazně pod rizikovou hranicí. „Momentálně to náš problém není,“ uvedl.
Upozornil ale také na snahu České národní banky a ministerstva financí prosadit zákon, který by právě přístup k hypotékám určitým způsobem upravil. „Ta čísla velmi rostou a prodlužuje se zejména doba splatnosti hypoték. Problém v budoucnosti to může být a je potřeba na něj asi včas reagovat, ale momentálně to není něco, co bychom měli na stole,“ dodal Pilný.
Akční plán odsouhlasený dnes státy Evropské unie má čtyři základní části: lepší dohledovou politiku, podporu restrukturalizace bankovního sektoru, reformu insolvenčních řízení a právního rámce obecně a také rozvoj druhotných trhů s úvěry v selhání.
Problémům se splácením a placením vůbec se Češi nevystříhali: