Evropská komise dnes pohrozila zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Podle textu zprávy by měla také Česká republika, která dosud přijala jen 12 osob, urychleně přebírání obnovit.
„Ty členské země, které zatím nikoho nepřijaly, by s tím měly okamžitě začít,“ prohlásil Avramopulos. Pokud nenastane pokrok do zveřejnění další pravidelné zprávy v polovině června, nebude podle něj komise váhat, využije svých pravomocí a vůči státům zahájí řízení, které po několika fázích může skončit až před evropským soudem.
Země EU se v září 2015 - přes odpor Česka a dalších zemí ze středu a východu unie - dohodly na pomoci migrační krizi zatíženému Řecku a Itálii tím, že od nich převezmou 120 tisíc žadatelů o azyl původem ze Sýrie, Iráku a Eritreje. Spolu s o něco starším podobným dobrovolným závazkem se tak mělo za dva roky přerozdělit celkem 160 tisíc lidí.
Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob a komise už nyní sama přiznává, že celkový počet využit nebude. Dnes zveřejněná pravidelná zpráva uvádí, že v Řecku na relokaci dál čeká okolo 12 400 lidí. V Itálii je registrovaných okolo 2500 osob s předpokladem, že do září přibude dalších přibližně 1800 lidí. Celkem se tedy program do září, kdy by měl skončit, zřejmě dotkne nanejvýš 35 tisíc migrantů.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka:
Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace
„Je zcela zvládnutelné přerozdělit do září z Itálie a Řecka všechny, kdo na to mají nárok,“ prohlásil dnes Avramopulos. Vyžaduje to ale podle něj větší snahu ze strany vlád členských států.
Podobnou rétoriku volí komise už řadu měsíců, nyní však poprvé zmínil její představitel možnost právního postupu vůči konkrétním zemím, které své „kvóty“ plnit odmítají.
„Vyzývám Polsko a Maďarsko, které nepřevzaly jedinou osobu, aby s tím okamžitě začaly,“ prohlásil eurokomisař ve Štrasburku. Ocenil naopak rakouský „pozitivní přístup“ a oznámení, že země začne přijímat migranty z Itálie, jít má nyní o pět desítek osob.
Text samotné zprávy připomíná, že Česko nenabídlo do programu žádná místa od května 2016 a nikoho nepřijalo poté, co loni v srpnu převzalo z Řecka 12 lidí, tedy ani ne procento své kvóty.
Komise dnes „větší úsilí“ doporučila i dalším zemím. Například Slovensko a Bulharsko by měly být pružnější, pokud jde o výběr osob a měly by také začít přebírat žadatele o azyl z Itálie. Řada dalších členských států by mohla podle názoru komise zvýšit své měsíční závazky a více přebírat především z Itálie.
Na nedodržování kvót si stěžuje i Angela Merkelová Čtěte více
Itálie je poté, co dohoda mezi EU a Tureckem loni zablokovala trasu na řecké ostrovy, nyní migrační krizí v unii nejzatíženější zemí. Míří do ní především afričtí migranti od libyjského pobřeží přes Středozemní moře.
Přerozdělování uprchlíků podle záavtných kvót v září 2015 státy EU rozdělilo, Maďarsko a Slovensko se kvůli tomu obrátily na unijní soud.
Evropská unie ale od té doby začala ve snaze o řešení migrační krize klást důraz především na lepší ochranu vnější hranice bloku či urychlení návratů těch, kdo na azyl v Evropě nárok nemají.
Pravidelná zpráva komise dnes také uvádí, že ke 12. květnu bylo přímo z krizových oblastí do 21 zemí EU přesídleno 16 163 osob. Jsou to dvě třetiny z dohodnutého počtu 22 504 lidí. Také zde některé unijní země plní dohody, zatímco jiné zaostávají.
| Europoslanci: Česko by si mělo zachovat pozici |
|---|
| Česká republika by si měla navzdory dnešní kritice ze strany Evropského parlamentu i Evropské komise zachovat svůj odmítavý postoj k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Shodli se na tom tři čeští europoslanci. Evropská unie podle poslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) zvolila v systému kvót velmi špatnou strategii. “(Předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker v momentě, když viděl, že kvóty nefungují a nebudou fungovat, tak měl tu strategii prostě změnit. Měl jít více do dobrovolnosti, měl povzbuzovat státy, ukazovat příklady, kde to funguje, a ne jim začít vyhrožovat,“ uvedl. Podle europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) by si mělo Česko zachovat svou současnou pozici a trvat na přijímání migrantů na základě dobrovolnosti. „Samozřejmě nadále platí, že musíme hledat cesty, jak pomáhat lidem, kteří se ocitli ne vlastní vinou v tíživých životních situacích. Ovšem tato pomoc nesmí být vynucována pod tlakem zdviženého ukazováčku Komise,“ uvedl Poche. S odmítavým postojem vůči přijímání migrantů na základě kvót souhlasí i europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). „Nikdo z těch, kteří tyto věci prosazují, nám ještě nebyl schopen říci, jak udržet ty migranty v zemi, která je jim určena,“ uvedl. Podle něj se „koloniální mocnosti“ jako Francie, Británie a Itálie, ke kterým se přidalo i Německo, snahou o přesídlení migrantů do zbytku EU snaží to, „co si samy zavinily“, přenést na ostatní státy. Proti přijímání uprchlíků na dobrovolné bázi Kohlíček ale není, lidé žádající o azyl podle něj ale musí splnit podmínky hostitelské země. |
Čtěte také:
