Rozvoj libyjských schopností, italských možností a větší snaha ostatních členských zemí ulevit Itálii jsou základem návrhů, které představila Evropská komise ve snaze pomoci jihoevropské zemi přetížené migrační krizí. Návrhy mají sloužit jako základ k neformální diskusi ministrů vnitra zemí Evropské unie ve čtvrtek v estonském Tallinnu.
„Situace v Itálii je bezprecedentní. Volání italské vlády po evropské solidaritě je zcela oprávněné,“ řekl dnes novinářům první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, když návrhy představoval. Itálie podle něj v minulých letech předvedla v uprchlické krizi nevídanou úroveň solidarity. Podle Timmermanse je nyní třeba, aby své udělali také ostatní.
První místopředseda upozornil, že žádné z navrhovaných opatření není zázračným lékem, který by sám o sobě mohl složitou italskou situaci vyřešit. „Stačilo by, kdyby členské státy udělaly jen to, s čím už dříve souhlasily, že udělají,“ řekl v jasné narážce na státy ze střední Evropy, které se programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka zatím odmítají účastnit.
Přečtěte si o sporu, který řeší Itálie s Rakouskem:
Rakousko chce zpřísnit kontroly na hranicích s Itálií. Řím si předvolal velvyslance
Neformální ministerské rady ve čtvrtek podle něj unijní exekutiva využije k opětovnému připomenutí členským státům, že by měly svou solidaritu Itálii prokázat. „Jsme v těsném kontaktu s italskou vládou,“ upozornil Timmermans. Věc podle něj počátkem týdne probíral i předseda komise Jean-Claude Juncker s italským premiérem Paolem Gentilonim.
Podle Iverny MacGowanové z nevládní organizace Amnesty International je ale dnes nabídnutý plán komise naprosto nedostatečný a neřeší ani zhoršující se situaci na hladině Středozemního moře ani nedostatečnou solidaritu mezi zeměmi Evropské unie. „Přesouvání další a další odpovědnosti na libyjskou pobřežní stráž je nezodpovědné, neefektivní a vede to na moři jen k umírání,“ prohlásila MacGowanová.
Mezi návrhy, které dnes komise představila, tak nechybí další podpora libyjských úřadů prostřednictvím projektů za 46 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun), vytvoření plně funkčního centra pro koordinaci záchranných akcí na moři v Libyi a vyšší financování kroků k řízení migrace na italské straně za 35 milionů eur (asi 945 milionů korun). Spolu s Libyí se chce komise soustředit na lepší ochranu jižní hranice této severoafrické země, odkud migranti většinou k italským břehům vyrážejí.
Komise také slibuje zajistit co nejširší využití možností unijních agentur, od vyšších počtů mobilních týmů pro vyřizování azylových žádostí po odborníky na navracení těch, kdo na azyl právo nemají.
Unijní exekutiva také slibuje snahu o rychlejší uzavření dohod s klíčovými africkými zeměmi tak, aby to umožnilo účinnější návratovou politiku.
Členské země by podle názoru komise ze své strany měly nejen začít plnit v roce 2015 domluvené programy přerozdělování migrantů, ale také mnohem více přispívat do svěřeneckého fondu na pomoc Africe či napomáhat rozvoji spolupráce se státy jako Egypt, Tunisko nebo Alžír tak, aby se také ony více podílely na řešení situace ve Středozemním moři. Komise také zmínila potřebu rychlé dohody na reformě unijního azylového systému.
Podle italského ministerstva vnitra bylo letos na moři zachráněno 71.000 lidí, což je o 26 procent více ve srovnání se stejným obdobím v roce 2016. V Itálii, která letos očekává další rekord v příchodu migrantů, se nyní nachází asi 190.000 běženců.
Dále čtěte:
