Vzkaz, který dnes vyslali představitelé Evropské unie do zmatené londýnské povolební atmosféry, je jednoznačný. Postoj ostatních 27 zemí bloku a jejich společného vyjednávacího týmu k jednáním o odchodu Británie z Evropské unie se kvůli výsledku britských parlamentních voleb nijak nemění. Případná snaha Londýna o "měkčí brexit" by tak v praxi zřejmě neznamenala nic jiného než přijetí podmínek, které evropská strana veřejně deklarovala a na politické úrovni odsouhlasila.
Právě to měl na mysli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když v Praze mluvil o připravenosti EU začít jednání „zítra v půl deváté ráno“. Unie má odsouhlasené poziční dokumenty pro první fázi rozhovorů, má tým vedený zkušeným Michelem Barnierem, který je povede, a členské země mají domluvenou strukturu „dohledu“ nad Barnierovou prací.
Nynější oslabení pozice britské premiérky Theresy Mayové, která se před volbami nechala slyšet, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“, a možný nástup nových lidí na britské straně může znamenat změnu přístupu Londýna k jednáním.
Jen těžko ale pohne 27 hlavních měst unie, aby ustoupily od svého základního a v zásadě už rok známého postoje, že pokud chce mít Británie přístup na jednotný unijní trh, musí akceptovat také jeho pravidla, včetně volného pohybu osob. Právě zpětné získání možnosti kontroly nad tím, kdo do Británie přichází, bylo přitom jedním ze základních důvodů pro odchod z Evropské Unie.
Unie jednoznačně po Londýnu žádá také zachování práv občanů EU v Británii, kde dokonce navrhuje zachování jurisdikce unijního soudu, ale i dohodu na plném vyrovnání finančních závazků, které Británie jako člen unie má.
Odkladů jednání a shovívavosti k Británii už bylo dost
Od referenda, v němž se o brexitu rozhodlo, daly ostatní země unie Londýnu řadu měsíců čas, aby se vyrovnal s pádem Davida Camerona a nástupem nové administrativy. Premiérka Mayová nakonec příslušný dopis podle článku 50 unijní smlouvy formálně oznamující rozhodnutí odejít odevzdala až letos na konci března, devět měsíců od referenda. Ostatní země EU za tu dobu dokázaly domluvit a odsouhlasit společný přístup k jednání i způsob, jak rozhovory řídit. Britská vláda se rozhodla pro mimořádné volby, které měly posílit pozici premiérky tak, aby její lidé mohli se silným domácím mandátem o brexitu vyjednávat.
Tato sázka Mayové nevyšla a nyní je možné, že se kvůli povolební situaci v zemi faktický začátek rozhovorů opět odsune. Evropský vyjednávač Barnier chtěl podle diplomatů příští týden předjednat technické aspekty diskusí - kdy, kde, jak často a s kým přesně mluvit - a v týdnu od 19. června začít s první fází brexitových rozhovorů jako takových.
Každé posunutí začátku debat má přitom dalekosáhlé důsledky a představitelé EU proto žádají, aby bylo další zdržení pokud možno co nejkratší. Článek 50 smlouvy o EU dává na „rozvodová jednání“ jen dva roky času a počítat se začalo od chvíle, kdy unie poslední březnový den obdržela britský dopis. Od té doby už naprázdno uplynuly více než dva měsíce. Pokud se má Británie mimo unii ocitnout na jaře 2019, musí podle Barniera rozhovory skončit nejpozději na podzim příštího roku tak, aby dojednaná dohoda mohla projít příslušným schvalovacím procesem v Británii i v unii.
A to je řeč jen o podmínkách „rozvodu“. EU hodlá teprve poté, až tato fáze dostatečně pokročí, začít diskutovat o nové podobě vzájemných vztahů, tedy o široké oblasti budoucí spolupráce od obchodu přes školství a vědu až po bezpečnost a obranu.
Pokud se za dva roky rozhovory o podobě odchodu nepodaří ukončit, Británie přestane být členem unie se všemi právními i finančními nejistotami pro lidi, firmy i mezinárodní právo, které z toho plynou. Dobu na vyjednávání je možné prodloužit, musí s tím ovšem jednomyslně souhlasit všechny unijní země.
Zůstává otázkou, zda v dané situaci některý významný evropský stát nezačne přemýšlet o tom, zda náhodou věta „lepší žádná dohoda než špatná dohoda“ není vlastně z pohledu Evropské unie docela přijatelné řešení. Zatím to tak ovšem nevypadá, a proto také dnes šéf Evropské rady Donald Tusk upozornil, že datum konce jednání je známé a je třeba vyhnout se tomu, aby varianta „žádná dohoda“ nenastala jen proto, že nebudou žádná jednání.
Přečtěte si více o britských volbách a odchodu Británie z Evropské unie: