Automobilky zpochybňují rozhodnutí komise
Pobouření i rozčarování vyvolal minulý týden ve Švédsku zamítavý postoj Evropské komise k fúzi tamních automobilových rivalů Volva a Scanie. Spojením světové dvojky a trojky měl vzniknout největší evropský výrobce nákladních automobilů a autobusů. Nic nepomohly ani neskrývané snahy švédského premiéra Görana Perssona, který stejně jako automobiloví odborníci spojení Volva a Scanie považoval za klíč k budoucnosti tamního nejen automobilového průmyslu. Naštvaná Skandinávie. Švédský premiér také – sotva komise vyhlásila svůj verdikt - reagoval slovy, která musí Brusel znepokojit. Řekl totiž, že malé země, jako je Švédsko či Dánsko, musí zvážit, jaký dopad na ně mají pravidla hospodářské soutěže platná v rámci EU. Většina pozorovatelů se shoduje i v tom, že doba, kterou si komise k rozhodnutí vybrala, je velice nešťastná. Britské Financial Times naznačují, že teď si Švédi budou velmi rozmýšlet, zda v dohledné době budou vůbec uvažovat o připojení do eurozóny, a to tím spíše, že švédská veřejnost k ní i tak má značně skeptický postoj. A kdyby zamítnutí fúze Volvo–Scania mělo znamenat, že tyto automobilky pohltí některý zahraniční gigant – což je velmi pravděpodobné – švédská veřejnost by se s tím smiřovala jen velmi těžko. Dvojí metr. Exekutiva EU došla k závěru, že spojenectví Volvo–Scania by získalo na skandinávském trhu až příliš dominantní postavení, hraničící s monopolem. Šéfové automobilek však tvrdí, že komise měla vzít v potaz celý evropský trh, neboť dnes by mělo jít o jednotný trh. Severské země totiž představují pouhá čtyři procenta evropského trhu těžkých automobilů a na něm mají oba dva výrobci jen pětinu. Dalším argumentem Švédů je, že zrovna na ně použili evropští byrokrati jiná měřítka než dříve na fúzi francouzské firmy Renault Véhicules Industriels a italského Iveca, stejně jako na převzetí německého výrobce autobusů Kässbohrer koncernem Daimler–Benz. Mnozí nyní zdůrazňují, že komise, která úřaduje s novým šéfem od loňského září, je v otázkách hospodářské soutěže a volného konkurenčního prostředí mnohem přísnější než její předchůdkyně. Za posledních deset let bylo zamítnuto pouhých jedenáct chystaných fúzí. Komise v novém složení za půl roku stačila zablokovat už tři plánované fúze. Přitvrzení její politiky se přičítá na vrub právě Mariu Montimu, který stanul v jejím čele. Budoucí kroky s otazníkem. Vedení Volva v úporné snaze získat od komise zelenou nabízelo řadu ústupků. Například se jednalo o prodeji tří výrobních závodů v Dánsku a ve Švédsku, uvolnění prodejní i opravářské sítě Volva i Scanie ve všech skandinávských zemích. Volvo je ovšem už dnes ve Scanii zaháčkované: má 30,6 procenta hlasovacích práv při vlastnictví 45 procent akcií, které postupně nakoupilo od švédské skupiny Investor. Šéf Volva Leif Johansson okamžitě po bruselském verdiktu prohlásil, že tohoto podílu se společnost nebude zbavovat, dává mu strategický význam pro přetváření celého odvětví nákladních automobilů. Experti přitom naznačují, že o Scanii se zajímá VW, o Volvo zase Fiat. Pak by už nešlo o přátelskou strategickou fúzi, ale o nepřátelské strategické převzetí. To zřejmě Johansson na mysli neměl. Automobilka Volvo, která má v ČR malou dceřinou firmu fungující jako prodejní salon, se údajně zajímá také o vstup do kopřivnické Tatry. Přestože již řada jednání proběhla, obě strany o výsledcích mlčí.
