Unie nebude do udělení miliardových kompenzací mluvit
Připoutejte se, prosím, přistáváme, hlásí kapitán letadla několik minut před tím, než jeho stroj dosedne na pražské letiště. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban dopíná přezku pásu, unaven, ale spokojen zavírá oči. Tak nejspíš vypadal návrat české výpravy z jednání v Bruselu 7. ledna. Česká delegace se na něm snažila přesvědčit úředníky Evropské unie o tom, že dvoumiliardová kompenzace, kterou chce stát poskytnout Třineckým železárnám, je oprávněná a neodporuje unijním zákonům. Zdá se, že úkol se podařilo splnit. Jak týdeníku EURO potvrdily dobře informované zdroje, Brusel se státní podporou pro železárny souhlasí. „Platí následující dohoda, Evropská unie nebude proti finanční kompenzaci za předpokladu, že ji odsouhlasí brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS),“ sdělil zdroj blízký jednání.
O miliardách v Brně.
Tvrzení některých státních úředníků, že šance Třineckých železáren na státní kompenzace po Urbanově návštěvě v Bruselu notně poklesly, se ukazují jako nepodložená. „Evropský komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti sice přiznal, že možnosti pomoci jsou velice omezené, zároveň však souhlasil s tím, že o jejím poskytnutí musí rozhodnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ vysvětlil zdroj. Zároveň dodal, že Monti nabídl sestavení konzultačního expertního týmu pro případ, že si ÚOHS nebude při rozhodování stoprocentně jist. „Záležitost je natolik choulostivá, že ji nechceme komentovat do doby, než se vyřeší,“ reagoval pro týdeník EURO šéf Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
Tlačí čas.
Ocelářská kauza má ovšem háček. Antimonopolní úřad musí případný souhlas s poskytnutím státní pomoci vydat do doby, než Česká republika vstoupí do Evropské unie. Do té doby totiž rozhoduje Česko jako suverénní stát a případný verdikt se dává orgánům unie pouze na vědomí. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal 4. prosince 2003 rozhodnutí, kterým přerušil řízení o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory pro společnost Třinecké železárny. Správní řízení se přerušuje do ukončení konzultací s Evropskou komisí,“ řekl týdeníku EURO mluvčí úřadu Kristián Chalupa. Kdy bude řízení obnoveno, případně kdy skončí konzultace s komisí, nesdělil. Šéf ÚOHS Josef Bednář však koncem loňského roku připustil, že pomoc Třinci by pomohla odstranit nerovné podmínky, které vznikly poté, co jen některé ocelářské firmy obdržely státní pomoc.
Ve dvou vlnách.
Ministerstvo průmyslu a obchodu koncem loňského roku přišlo s fintou, jak zajistit dvoumiliardovou kompenzaci pro Třinecké železárny, a nepohněvat přitom úředníky v Bruselu. Plán počítá s tím, že ocelářská společnost získá státní pomoc ve dvou vlnách. V té první Třinecké železárny zaplatí „pouze“ sto milionů korun za emisi obligací v celkové hodnotě jedné miliardy korun, kterou v současné době vlastní stát prostřednictvím České konsolidační agentury. Prodej obligací za sto milionů korun, jejichž splatnost je v roce 2009, již odsouhlasila dozorčí rada agentury. Třinecké železárny tak získají 900 milionů korun. Tento krok potvrdil i kabinet Vladimíra Špidly. Ve druhé vlně stát odkoupí od Třineckých železáren přes deset procent akcií společnosti Ispat Nová huť. Železárny nakoupily akcie v době, kdy byla největší česká ocelářská firma na pokraji ekonomického kolapsu. Za jeden kus tehdy zaplatily kolem sto korun. „Komisař Mario Monti proti odkoupení akcií nic neměl. Ministra Urbana však na lednovém jednání upozornil, že se musí jednat o tržní cenu. V opačném případě by hrozilo České republice nařčení z nedovolené státní pomoci ocelářství a s velkou pravděpodobností také žaloba u Evropského soudu v Lucembursku,“ sdělil týdeníku EURO zdroj blízký jednání. Zároveň dodal, že ministerstvo průmyslu a obchodu si je takové hrozby dobře vědomo, a proto zadalo ocenění akcií nadnárodní společnosti KPMG. „Jednou z podmínek Montiho bylo, aby akcie ocenil někdo z velké auditorské čtyřky,“ doplnil zdroj. Přesto zřejmě ocenění dopadne ve prospěch Třineckých železáren. Ispat Nová huť totiž v posledních letech prošla rozsáhlou restrukturalizací, kterou navíc urychlil loňský příchod nového strategického vlastníka, indické společnosti LNM Holdings. Pro vyšší cenu hovoří rovněž skutečnost, že ocenění probíhá v době, kdy Ispat Nová huť očekává mimořádně dobrý hospodářský výsledek za rok 2003. Předběžné odhady hovoří o zhruba pětimiliardovém výdělku před zdaněním. Cena akcií Nové huti za poslední měsíce několikanásobně vzrostla. Ekonomové předpokládají, že spodní hranice se pohybuje na patnáctinásobku toho, co za akcie zaplatily Třinecké železárny.
Nejen stát.
O odkup více než desetiprocentního podílu akcií Nové huti ovšem nemá zájem jen stát, ale i její většinový vlastník, společnost LNM Holdings. Ta již svůj záměr několikrát deklarovala. „Máme i nadále zájem o odkup akcií Ispat Nové huti, které jsou v držení Třineckých železáren,“ sdělil týdeníku EURO Ondra Otradovec, ředitel podnikových financí LNM Holdings. Jak podotkl, v současné době o případné transakci žádná jednání neprobíhají. „LNM je však ochotna do případných rokování s Třineckými železárnami vstoupit,“ pokračoval Otradovec. Potvrdil, že jednání na toto téma již v minulosti proběhla. „Současný postoj Třineckých železáren je ovšem takový, že dávají přednost jednání se státem,“ dodal.
Zástupci LNM Holdings upozorňují, že stát v souvislosti s oceněním akcií Ispatu Nová huť hraje hned několik rolí najednou. Diskutuje o ocenění akcií v držení Třineckých železáren za takřka prémiovou cenu. Paralelně s tím však vede arbitrážní řízení se společností Petrcíle, kde se naopak snaží přesvědčit soud o bezcennosti akcií Nové huti.
Takže kolik by měl zaplatit za akcie ocelářské společnosti? Otradovec tvrdí, že jistým vodítkem může být jejich poslední nákup. Ve veřejném výběrovém řízení, tedy v tendru, do něhož se mohl přihlásit jakýkoliv zájemce, zaplatil LNM za jeden cenný papír údajně kolem 285 korun. „Naše cena byla nejvyšší a dle mého názoru odráží skutečnou tržní hodnotu,“ dodal Otradovec.
Rozhovor s Tomášem Chrenkem
Pětkrát menší investice
Společnost Třinecké železárny již několik měsíců čeká, zda nakonec od státu získá finanční kompenzaci za dvě miliardy korun. „Privatizace Nové huti naprosto odlišným způsobem řeší restrukturalizaci českého ocelářství,“ tvrdí předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
EURO: Minoritní vlastník Třineckých železáren, společnost CMC, koncem loňského roku potvrdila, že má zájem navýšit svůj podíl v železárnách. Jak jsou jednání daleko? CHRENEK: Momentálně nejsme v situaci, kdy jsme schopni tenhle záměr kvantifikovat. Nicméně očekáváme návštěvu zástupců CMC na nejvyšší úrovni v Třineckých železárnách v první polovině února. Mohu potvrdit, že CMC projevila zájem o nákup dalších procent akcií v souvislosti s celkovou strategií firmy ve střední Evropě.
EURO: Takže v únoru již bude jasné, kolik akcií CMC koupí? CHRENEK: Neočekávám, že dospějeme k finálnímu řešení. Rozhodně se o tomto tématu ale budeme bavit.
EURO: Jak skončilo hospodaření Třineckých železáren v loňském roce? CHRENEK: Předpokládáme, že zisk před zdaněním dosáhne 480 milionů korun.
EURO: Firma je tedy v dobrém stavu. Proč požaduje kompenzaci? CHRENEK: Společnost je v relativně dobrém stavu. Loňský zisk je výsledkem konjunkturní situace na trhu, nicméně mohl být mnohem lepší, pokud by Třinecké železárny byly oddluženy alespoň v přibližně stejném poměru, jako tomu bylo v případě Nové huti, Vítkovic a Válcoven plechu Frýdek-Místek. Tudíž mohly z těchto prostředků rozvíjet některé ekologické, respektive jiné projekty, do nichž teď musí investovat z vlastních zdrojů.
EURO: Proč se zapomnělo s finanční pomocí při restrukturalizaci ocelářství na třineckou firmu? CHRENEK: To je spíš otázka pro vládu, já si ji netroufám komentovat. V době, kdy se pomoc koncipovala, byl na ministerstvu průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.
EURO: Nejednalo se spíš o chybu vedení společnosti, které se včas nepřihlásilo? CHRENEK: V žádném případě, protože Třinecké železárny byly lídrem celkového procesu restrukturalizace ocelářství od roku 1999. Tudíž diskuse probíhaly za naší účasti a firma samozřejmě mnohokrát o státní kompenzaci deklarovala svůj zájem.
EURO: Na co použijete dvoumiliardovou státní pomoc? CHRENEK: V případě, že peníze od státu dostaneme, použijeme je zcela v souladu s předpisy platícími pro přístupové země. Tedy většinu prostředků v oblasti ekologie, sociální a vytváření nových pracovních míst u těch provozů, kde v rámci restrukturalizace dochází k výraznému propouštění.
EURO: S jakými investicemi počítá společnost v letošním roce? CHRENEK: Jsou striktně vázány na reálnost nebo nereálnost kompenzací. Na jedné straně firmy, jako Nová huť a Vítkovice, dostaly výrazné investiční pobídky formou oddlužení v celkové výši kolem čtrnácti miliard korun. Na druhé straně Třinecké železárny žádnou kompenzaci nedostaly, tudíž náš investiční plán je velice konzervativní. Soustřeďuje se především do oblasti válcoven a má běžný rozsah bez jakékoliv výrobní expanze. Investiční plán pro rok 2004 počítá s celkovým objemem 240 milionů korun vložených do výrobních procesů. V porovnání s předcházejícími roky je to zhruba pětkrát méně.
EURO: Nakolik ovlivnila společnost privatizace Nové huti? CHRENEK: Jako hlavní producent ročně vyrobíme zhruba 850 tisíc tun válcovaného drátu. Souběžně s tím běží i jeho výroba v Ispatu Nová huť. Stejně je tomu také u betonářské oceli a dalších položek. Místo specializace a uzavírání konkurenčních provozů stále existují duplicitní kapacity. Tudíž vznikají jiné konkurenční podmínky, než jsme na základě dřívější studie Evropské unie předpokládali.
