Čeští ministři přijdou o svou výjimku ze zákona, nebo půjdou za dveře
Když v roce 1998 premiér Miloš Zeman prohlásil, že si před vstupem České republiky do NATO nechá své ministry prověřit, tvrdě narazil. Členové české vlády mohli být až dosud klidní. Díky výjimce v zákonu o utajovaných informacích nemuseli projít prověrkou. Jejich minulostí se zatím přehrabovali jen novináři. Kvůli vstupu do Evropské unie však ministři, kteří přijdou do styku s „evropským tajemstvím“, budou muset bez pardonu absolvovat standardní prověřovací proceduru a na závěr získat razítko Národního bezpečnostního úřadu. Během až dvanáctiměsíčního prověřování budou zpravodajské služby moci sledovat nejen je samotné, ale i jejich příbuzné a známé. A třeba odposlouchávat jejich telefony.
Výjimek co nejméně.
Dosavadní praxe, kdy někteří politici a úředníci byli označeni za „osoby prověřené ze zákona“, a mohli se tedy seznamovat s dokumenty opatřenými razítky „důvěrné“, „tajné“ a „přísně tajné“ automaticky, bez prověrky, tím definitivně končí. Mezi privilegované patřili právě členové vlády, členové Nejvyššího kontrolního úřadu a například také soudci.
„V novém zákoně o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti bude seznam osob se zvláštním přístupem k utajované informaci redukován,“ uvedla pro týdeník EURO Drahomíra Brabcová z Národního bezpečnostního úřadu, který má prověrky v Česku na starosti. „Při navrhovaném výčtu osob se zvláštním přístupem k utajované informaci byl respektován požadavek EU, že počet takových osob má být co nejnižší,“ dodala Brabcová.
Ze členů vlády se prověřování vyhnou jen ministerský předseda a ministr zahraničí. Ti totiž budou stejně tak jako prezident republiky a předsedové sněmovny a Senátu považováni za osoby prověřené „automaticky“ v okamžiku zvolení či jmenování. V řeči zákona o „osoby se zvláštním přístupem k utajované informaci“.
Nová právní norma by měla začít platit od 1. července 2004, pokud nejprve vláda a pak i Parlament a prezident schválí nový zákon o ochraně státního tajemství, který Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nyní dokončuje. Kabinet by měl návrh projednat už v průběhu února nebo března.
Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že evropské instituce českým politikům a úředníkům dokonce naznačily, že prověrku – i když jen na nejnižší stupeň: „vyhrazeno“ – by měli mít i čeští kandidáti do Evropského parlamentu. Ostatně i poslancům se může stát, že se bude projednávat nějaký citlivý materiál, třeba ohledně rozpočtu, a oni budou muset opustit místnost a počkat na chodbě, jak tvrdí dobře informovaný zdroj.
Jak to bylo za Zemana.
Dá se ale očekávat, že někteří politici se – tak jako před pěti šesti lety – postaví proti.
„Neodpovídá to vůbec zákonu… Podle zákona totiž nejvyšší ústavní činitelé nemusejí prověrky podstupovat,“ prohlásil například v únoru 1999 tehdejší Zemanův zástupce ve vládě a dnešní premiér Vladimír Špidla. I tehdejší ministr kultury prověrky odmítl. „Nevím, proč bych měl porušovat zákon,“ řekl Pavel Dostál. „Považoval bych za sebevražedné, kdyby se zrovna na vládě některé instituce učily prověřovat. Narážím na Bezpečnostní informační službu,“ uvedl tehdy ministr Jaroslav Bašta, který měl tajné služby na starosti.
Jasně proti prověrkám se postavil i tehdejší vicepremiér Pavel Rychetský: „Pro nás není problém ten dotazník vyplnit. To jaksi patří k věci, proč ne? Ale je naivní se domnívat, že ho vláda dá k vyhodnocení úředníkům, které ta vláda jmenuje. Vždyť je to směšné. To k ničemu není. Každý pak může napsat, jmenovala si takové úřadníky, aby jí to jaksi prověřili…“
Ministr obrany Vladimír Vetchý řekl, že by se prověrce podrobil, ale s jednou podmínkou. „Pokud budu vidět, že k úřadu mohu mít důvěru a že bude dělat prověrky tak, jak si představuji, nemám důvod odmítnout, i když jako ministr takovou povinnost nemám,“ řekl Vetchý. Ani z jeho prověrky nakonec nebylo nic.
Prvním na řadě Gross.
Koho z ministrů by se nový zákon mohl týkat? Dá se očekávat, že na zasedání Rady EU do Bruselu budou čas od času dojíždět všichni členové české vlády – zvláštní schůzky zde totiž mají i ministři obrany, vnitra, financí, zemědělství či školství - i když nejčastěji se samozřejmě jedná na úrovni ministrů zahraničí.
Z informací Rady EU vyplývá, že nejvíce utajovaných informací celkem vyskytuje v oblasti společné obranné a bezpečnostní politiky. „Ano, to je pravda. Ale úplně zobecnit to nejde,“ říká mluvčí České mise při Evropských společenstvích Petra Mašínová.
Lze předpokládat, že prověrku bude potřebovat zejména ministr obrany, vnitra, zřejmě i ministr financí, možná i další, například dopravy a průmyslu, pod kterého například spadá udělování licencí pro obchody se zbraněmi.
Jediným nyní prověřeným ministrem je šéf českých vojáků Miroslav Kostelka. „Samozřejmě má prověrku. Na nejvyšší stupeň „přísně tajné“, a to ještě z dob, kdy byl generálem. Ale ve vládě je, předpokládám, jediný prověřený,“ řekl Kostelkův mluvčí Ladislav Šticha.
Ministr Kostelka může být klidný, co ale čeká Stanislava Grosse, Bohuslava Sobotku a některé další členy kabinetu? Záleží, na jaký stupeň se budou muset nechat prověřit, aby nemuseli při některých jednání v bruselské metropoli stát za dveřmi. Evropská bezpečnostní prověrka má stejně jako česká čtyři stupně: EU Restricted (vyhrazené), EU Confidential (důvěrné), EU Secret (tajné) a EU Top Secret (přísně tajné).
U ministrů půjde pravděpodobně o prověrku na stupeň „EU Top Secret“. Ministři budou muset vyplnit obsáhlý dotazník o své minulosti a majetku, předložit lustrační osvědčení a opis z evidence rejstříku trestů. Ale ani to stačit nebude. Národní bezpečnostní úřad také prověří všechny další dostupné informace z registrů dalších státních úřadů a zpravodajské služby „prověří identitu osoby“ (aby se zjistilo, zda například nejde o nastrčeného ruského agenta) a „provedou šetření ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje“.
Proces má jednu výhodu: takto prověřený člověk by měl být naprosto „čistý“ a bezúhonný a každý to o něm bude vědět.
Současní ministři by ale prý se svým prověřením neměli žádný problém. „Pan premiér, který bude zákon za NBÚ předkládat, k návrhu neměl žádné výhrady,“ řekla vládní mluvčí Anna Veverková. Při jednání kabinetu minulý týden se na žádost týdeníku EURO zeptala i ostatních ministrů (nesehnala prý jen názor ministra vnitra Stanislava Grosse): „Všichni se nechají prověřit, když to bude potřeba.“
Natvrdo
Pravidla ochrany citlivých a utajovaných informací jsou v Evropské unii a jejích institucích velmi tvrdá, minimálně na stejné úrovni jako v NATO. Podle rozhodnutí Rady EU z března 2001, které je závazné pro všechny členské země, nesou veškerou odpovědnost za ochranu společných „evropských tajemství“ členské státy.
„Členské země by měly zajistit bezpečné zacházení s EU-utajovanými informacemi. To se týká členů jejich stálých zastoupení při EU, členů delegací, které se zúčastní zasedání Rady nebo jiných orgánů, státních úředníků, kteří se dostanou s takovými informacemi do styku a dalších osob, kterým členský stát umožní přístup k utajovaným informacím,“ uvádí se v předmluvě k rozhodnutí Rady o bezpečnostních opatřeních. Jde tedy i o najaté externí konzultanty, experty a dodavatele.
Rada EU, v níž rozhodují přímo hlavy členských států, přitom vyžaduje, aby všechny osoby, které mají přístup k materiálům označeným „EU Confidential a vyšším“, prošly odpovídající prověrkou. „Stejná prověrka by měla být provedena i u osob, které se starají a technickou údržbu komunikačních a informačních systémů, které přenášejí utajované informace.“
Rozhodnutí rady v pasáži o „fyzické bezpečnosti“ dokonce výslovně uvádí, že hlavním důvodem bezpečnostních opatření je zabránit „nepovolaným osobám“ v přístupu k utajovaným informacím. Za „nepovolané osoby“ přitom pokládá ty vládní úředníky členských států, kteří konkrétní utajovanou informaci nepotřebují ke své práci.
Označení „tajné“ na evropské dokumenty přidávají většinou přímo jednotlivé členské státy. Od ostatních pak pochopitelně vyžadují, aby jejich tajemství udržely v tajnosti.
Evropská tajemství ale kromě členských států hlídá i samotná Evropská komise, která bývá označována za jakousi evropskou vládu. Její Bezpečnostní ředitelství dohlíží jako na přistupující stát i na Česko.
„V době přípravy České republiky na vstup do Evropské unie mělo ředitelství časté kontakty s českým Národním bezpečnostním úřadem. Mezi experty z Bezpečnostního ředitelství komise i Bezpečnostního úřadu rady se v té době uskutečnila se řada schůzek,“ sdělila LN asistentka ředitele Bezpečnostního ředitelství Evropské komise Michaela Di Bucci.
Podle informací týdeníku EURO provedli dokonce zástupci Bezpečnostního úřadu Rady EU v Česku loni v červenci speciální inspekci. „Byli spokojeni,“ tvrdí Michaela Di Bucci. Zdroje týdeníku EURO ale tvrdí, že zcela spokojeni budou zástupci Evropské komise a Rady EU až v okamžiku, kdy v Česku začne platit nový zákon o ochraně utajovaných informací a ministři přestanou jezdit do Bruselu bez řádného prověření.