Lídři přesvědčují zemědělce Suchopára, aby jim dal hlas
Týdeník EURO dal možnost předsedům čtyř parlamentních demokratických stran (ČSSD, ODS, US-DEU, KDU-ČSL), aby v bezprostředním rozhovoru předestřeli desítce nahodile vybraných občanů z různých sociálních skupin recept, jak by případě vítězství ve volbách mohli pomoci zlepšit jejich životní situaci. Předseda ODS Václav Klaus přes dvouměsíční urgence na nabídku týdeníku EURO nereflektoval.
Ze zemědělců se stane nejbohatší profesní vrstva české společnosti. Zdánlivě absurdní tvrzení, nad kterým nejenom Jaroslav Suchopár nevěřícně kroutí hlavou, se může po našem vstupu do Evropské unie stát velmi blízké pravdě. Přímé zemědělské dotace, o jejichž výši se v současné době mezi Českou republikou a Evropskou komisí vyjednává, mohou být odpovědí na ekonomické strasti nejednoho zemědělce v Česku. Jednoho z nich, Jaroslava Suchopára, se pokoušejí zaujmout lídři politických stran.
Bude líp
„Nechci pána nabádat k tomu, aby se stěhoval někam jinam, než kde je zvyklý žít. Myslím, že mu musíme zajistit podmínky srovnatelné se zemědělci v Evropské unii. To je naše absolutní priorita. Klesnou-li přímé dotace, což je hrozné, musí být vyrovnány systémem podpor nepřímých,“ ohlašuje předseda lidovců Cyril Svoboda. Podobně i šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla slibuje, že bude líp. „Naším cílem je prostřednictvím vstupu do Evropské unie získat odpovídající dotace a systémem kvót, garantovaných cen a podobných záležitostí stabilizovat zemědělství. V zásadě se nám to už podařilo, protože zemědělství je za poslední dva roky - poprvé po deseti letech - v černých číslech. I když jednotlivé farmy jsou samozřejmě ve velmi rozdílných situacích,“ říká Špidla.
Přesto se však ministr práce a sociálních věcí zdráhá dát konkrétnímu člověku doporučení, zda má setrvat v zemědělství, či zkusit jinou profesi. Takové slovo považuje za příliš závažné, aby ho mohl vyřknout pouze se znalostí krátké charakteristiky životní situace pana Suchopára (viz box). Nakonec však komentuje alternativu, o které pan Suchopár mluví, sice truhlářskou výrobu. „Ač mám práci se dřevem rád, není to zrovna nejúspěšnější obor. Není po něm poptávka. To neznamená, že dobrý truhlář se neuživí. Když by chtěl pan Suchopár vyskočit z jednoho řemesla, které je „neperspektivní“, tak se vrhá do druhého podobného,“ uvádí Špidla.
Jdi pryč!
Na rozdíl od Špidly se Svobodou by předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová tomuto mladému zemědělci doporučila, aby se pokusil o změnu. Stejně jako v řadě jiných případů Marvanová zvážila jeho bytovou situaci. „Bydlí v jednom domě společně s manželkou, synem a svými rodiči. Nemá tedy vlastní bydlení a je zřejmé, že pokud bude vyčkávat v té vesnici, tak se tato jeho situace v dohledné době nezmění. Určitě bych mu doporučila, aby zkusil odejít s rodinou do jiné oblasti, kde se třeba na základě investičních pobídek otevírají nové pracovní příležitosti,“ navrhuje předsedkyně Unie svobody.
Pokud by se Jaroslav Suchopár nakonec rozhodl pro změnu, a tedy nečekal, až nastanou „zlaté časy“ evropského zemědělství, rozhodně by to ale ostatní předsedové demokratických stran nepovažovali za chybu. „Když člověk sám dojde k závěru, že se mu nějaká věc nedaří, tak není chybou pokusit se o změnu. Mezifáze nikdy není lehká, ale většina lidí najde uspokojivé řešení a lepší životní základnu, než měla do té doby,“ doplnil Špidla. Myslí si, že pak by panu Suchopárovi mohly pomoci systémy podpor malého a drobného podnikání, které vláda rozvíjí. Předseda ČSSD totiž pokládá pro začínajícího podnikatele za velmi důležitou nejen finanční, ale zejména poradenskou podporu. „V rámci úřadů práce rozvíjíme takové poradenství a je velmi úspěšné. Zájemci přijdou s určitou ideou, kterou s pomocí odborníků rozpracovávají, promýšlejí marketing. A úspěch je veliký – osmdesát procent lidí, kteří tímto systémem prošli, založilo svoji firmu,“ říká Špidla.
Rovněž i Cyril Svoboda, který radí „spíše zůstaň“, své doporučení relativizuje: „I když je naším zájmem, aby lidé v zemědělství zůstávali, a ne z něj odcházeli, je potřeba zvážit i hrozbu promarnění takzvané nepozvané příležitosti. Pan Suchopár se může rozhodnout pro změnu bydliště a zaměstnání a najednou zjistí, že ho baví a naplňuje úplně jiná práce.“
Svoboda je sám.
Zemědělství je ale samozřejmě mnohem širší a mnohem problematičtější oblastí, než aby se dala zploštit na výši přímých dotací z Evropské unie. Souvisí s ním řada dalších sporů a úkolů, než je na první pohled zřejmé. V tomto smyslu hovořil jako jediný z politických lídrů Cyril Svoboda: „V zemědělství se dnes přehlíží důležitý faktor, a to krajinotvorba. Podpora má jít především tam, kde má zemědělství krajinotvorný charakter, například v horských a podhorských oblastech. Rovněž by se měla více podporovat výroba ekologických potravin.“
Kde brát a nekrást Pan Jaroslav Suchopár (28) žije v malé vesnici. Je absolventem středního odborného učiliště. Pracuje v místním zemědělském družstvu jako opravář, příležitostně i jako řidič v rostlinné výrobě. Přes léto vydělává dvanáct tisíc čistého, v zimě, když není práce, pouze šest tisíc korun. Bydlí s manželkou, půlročním synem a s rodiči v rodinném domě se zahradou a malým hospodářstvím. Nebýt finanční pomoci rodičů a domácího chovu zvířat, mladá rodina by těžko vyžila. Má šestnáct let starou Škodu 120, na nové auto peníze nejsou. Jaroslav uvažoval, že ze zemědělství odejde. Ve dvacet kilometrů vzdáleném městě se mu nabízela lépe placená práce svářeče. Nakonec ale zůstal, protože by to znamenalo každodenní dojíždění. Řada jeho kolegů již družstvo opustila. Práci v odvětví nepovažují za perspektivní. Jaroslav rád pracuje se dřevem a uvažoval o vlastní truhlářské výrobě. Na nákup potřebných obráběcích strojů ale nemá dost peněz a k tomu, aby si půjčil peníze u banky, mu chybí odvaha.
Pozn.: Jde o portrét zcela konkrétního člověka, pouze jméno je smyšlené a fotografie ilustrační
