Rozšíření patnáctky závisí na dohodě s Varšavou
Letošní prosincový summit Evropské unie má vstoupit do dějin rozhodnutím o přijetí deseti zemí včetně Česka či Polska. Unii nicméně v jejím historickém tažení čekají ještě dvě velké překážky: irský volič a znepokojený polský venkov. Zatímco od Irů se očekává, že v referendu schválí klíčovou smlouvu z Nice, Poláci budou muset kývnout na podmínky, za nichž do unie vstoupí tamní rolníci. S Evropskou unií nyní jednají o složité kapitole „zemědělství“ všechny kandidátské státy, ale Polsko s rozsáhlým agrárním sektorem, který navíc prochází bolestnou krizí, je v mimořádně komplikované situaci.
V Polsku dnes téměř nikdo nepochybuje o tom, že Evropská unie nabídne zemědělcům nevýhodné podmínky. Spory se vedou o to, zda je nutné tyto podmínky v zájmu polské budoucnosti přijmout. Diskutuje se rovněž o tom, jak v rámci rozhovorů s unií prosadit některé požadavky, které by ohrožení polských sedláků alespoň zmírnily.
Trh se jich netýká.
Zatímco agrární politika Evropské unie je ještě stále zaměřena na maximalizaci produkce, Polsko se vyznačuje velmi roztříštěným zemědělstvím. „V zemi jsou téměř dva miliony hospodářství, z nichž ale více než milion produkuje jen pro vlastní potřebu a vůbec nic neprodává,“ říká Janusz Rowiński z varšavského Ústavu zemědělské ekonomiky. Pouze 400 tisíc farem hraje na trhu trochu významnější roli.
Sílící konkurence dovážených potravin přispěla k tomu, že na polském venkově je v současné době oficiálně 1,4 milionu lidí bez práce. Ve skutečnosti je ovšem tento počet ještě téměř o milion vyšší.
Brusel v této situaci přichází s tím, že polským (stejně jako českým a dalším) rolníkům nabídne v prvním roce po vstupu, jenž má být spojen se zrušením jakékoliv ochrany trhu, pouze čtvrtinu přímých plateb. Kromě toho sice unie nabízí programy na obnovu venkova, ale tomu chybějí na spolufinancování takových projektů peníze. Mnozí polští rolníci jsou přesvědčeni, že je vstup do unie ožebračí.
Reformy na desetiletí.
Rowiński upozorňuje, že úvahy o rychlé restrukturalizaci polského zemědělství po vstupu do unie nejsou reálné. „Zkušenosti ze západní Evropy jasně ukazují, že taková reforma trvá desetiletí,“ říká Rowiński. Pokud by polské zemědělství mělo zaměstnávat méně lidí, bývalí rolníci musí mít možnost odejít jinam. „Jenže města je nemohou přijmout, nejsou tam pracovní místa, je tam drahé bydlení. A nezaměstnanost ve městě je mnohem horší než na vsi, kde se lidé spíše uživí,“ zdůrazňuje Rowiński.
Polští vyjednavači, kteří chtějí oslabit obavy rolníků ze vstupu, požadují, aby unie umožnila Polsku zachovat cla na některé produkty (obilí, moučné produkty, řepka, chmel, tabák), přispívat rolníkům i ze státního rozpočtu a převést na přímé platby peníze, s nimiž dosud Evropská komise počítala na programy obnovy venkova.
Šéf varšavského Centra mezinárodních vztahů Janusz Reiter však tyto požadavky označuje za málo realistické. Udržení některých cel považuje za naprosto vyloučené a tvrdí, že Evropská komise nepřijme ani žádný přesun peněz z jednoho fondu do jiného. Reiter soudí, že s tím, aby stát vzal část přímých plateb zemědělců na sebe, asi nebude problém. Je však otázkou, zda se tyto peníze v deficitním polském rozpočtu vůbec najdou.
Živná půda pro Leppera.
Krize na venkově a složité rozhovory s Evropskou unií vyvolávají napětí v polské vládě. Zvláště Polská lidová strana (PSL), koaliční partner Svazu demokratické levice (SLD), se cítí před nadcházejícím volbami do samospráv velmi nejistě. PSL tradičně získává hlasy na venkově. Radikálně naladění zemědělci už ovšem nejsou s PSL spokojeni a přecházejí ke straně Sebeobrana Andrzeje Leppera. To se projevilo v loňských parlamentních volbách, kdy Sebeobrana získala více hlasů než lidovci.
Lepper hlásá, že Polsko by nemělo lézt před Západem po kolenou, a členství v unii za navrhovaných podmínek odmítá (viz rozhovor s Lepperem na straně 60). Janusz Reiter vidí nebezpečí v tom, že Sebeobrana nemá žádné skrupule – vůbec se nezamýšlí nad možnými náklady, které by přinesl odklad polského vstupu do unie. Reiter nicméně neočekává, že Sebeobrana zaznamená v příštích volbách mimořádný triumf. Věří, že se ani nerozpadne vládní koalice, neboť díky účasti v ní může PSL lépe bojovat se Sebeobranou.
Dramatický scénář.
Polské vyjednavače zřejmě na konci tohoto roku čeká dramatický scénář. „Nakonec dostanou nevýhodnou nabídku, kterou budou muset buď přijmout, nebo se vstupu do unie prozatím vzdát,“ říká Janusz Rowiński. Podobně to vidí situaci i Janusz Reiter: „Obávám se, že tu nebude velký prostor pro jednání.“
Přesto se šéf Centra mezinárodních vztahů domnívá, že by Polsko mělo členství přijmout, a předpokládá, že do unie opravdu vstoupí. „Vstup do unie nelze posuzovat pouze podle toho, co bude v prvním či druhém roce,“ uvádí a dodává, že dlouhodobě je členství jednoznačně výhodné. Mnohé polské rolníky o tom ale asi nepřesvědčí.
