Brutální procedura

Rušno kolem těžebních společností a výběrových řízení

Do dvou protichůdných táborů rozdělené lesnické firmy a státní podnik Lesy ČR stojí před problémem, jak se vyrovnat s verdiktem Krajského soudu v Brně. Ten v pátek 8. prosince zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) Martina Peciny o nezákonnosti výběrových řízení z let 2004 a 2005 a o neplatnosti smluv Lesů ČR s lesnickými firmami. Soud došel k opačnému názoru než ÚOHS, který ze svého řízení vyloučil držitele zpochybňovaných smluv. Procesní rozhodnutí předznamenalo nejen budoucí sáhodlouhá jednání s desítkami účastníků, ale i současné spekulace o platnosti Pecinova výroku. Na jeho podstatě se však nic nemění. Protože výběrové řízení nebylo podle zákona, smlouvy jsou dál neplatné. Upozornil na to i soudce Jaroslav Tesák, i když s náležitou právnickou opatrností: „Nedá se říci, že by toto rozhodnutí znamenalo, že Lesy ČR nemusejí postupovat podle zákona.“ Ani on však nezabránil protichůdnému vnímání svého rozhodnutí.

Naděje žalobců.

Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) je mluvčím firem hospodařících na základě „Blahutových smluv“. (Někdejší generální ředitel Lesů ČR Vladimír Blahuta stál za kritizovanými tendry a z nich plynoucími smlouvami.) Rovnou ze soudní síně přispěchalo sdružení s výzvou k okamžitému zrušení probíhajících výběrových řízení Lesů ČR na jednoleté zakázky. „Je to jediný možný postup, protože tendry nyní nemají žádný právní základ. Ten byl zrušen,“ píše se v prohlášení. Tato nová výběrová řízení se pro držitele smluv nesmluv stala prvním opravdovým nebezpečím. Až do této chvíle se o jejich neplatnosti jen mluvilo, vydávala se rozhodnutí, ale plnění podle nich pokračovalo dál. Nyní je však již známa většina vítězů výběrových řízení a co nevidět by se měly podepisovat nové smlouvy. Přitom firmy ze SPLH stále živí naděje, že další soudy vyhoví dalším žalobám, které nakonec pravost jejich starších smluv potvrdí. „Společnosti sdružené v SPLH vždycky tvrdily, že Lesy ČR musí před provedením jakéhokoli zásahu do smluvních vztahů z roku 2005 vyčkat rozhodnutí soudu o podaných žalobách,“ zdůrazňuje sdružení.
I advokát Jan Petřík, partner kanceláře Brzobohatý, Brož a Honsa, která zastupuje firmy ze SPLH, je přesvědčen, že Lesy ČR budou muset zrušit tendry na jednoroční smlouvy. „Kdyby pokračovaly, dalo by se to nadneseně připodobnit situaci, kdy prodávající pronajme jeden byt dvakrát po sobě dvěma různým osobám,“ tvrdí Petřík. A v čem spatřuje pro svoje klienty naději? „ÚOHS se nyní bude muset zabývat našimi námitkami a důkazy a je zde šance na rozhodnutí, že Lesy ČR se staly veřejným zadavatelem až po novele zákona o veřejných zakázkách v roce 2006, a tudíž v roce 2005 zákon neporušily. Tendry z roku 2005 by pak nebyly neplatné,“ vysvětluje Petřík.

Síla zákona.

Přestože antimonopolní úřad bude muset žalujícím právníkům vyplatit sto tisíc za soudní výlohy a zahájit monumentální řízení nejméně s osmdesáti účastníky, jeho předseda Martin Pecina je přesvědčen, že prohraný soud nic podstatného nezmění. „Bude to brutální procedura, která nám spolkne spoustu času. Nic však nemůže zviklat naše přesvědčení, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem. Smlouvy, které byly uzavřeny v tendrech, nerespektujících zákon o veřejných zakázkách, jsou neplatné,“ tvrdí Pecina.
Za této situace nemají Lesy ČR podle Peciny jinou volbu než řádné výběrové řízení. „Musejí uzavřít nové smlouvy a najít způsob, jak ukončit ty staré, podle zákona už od počátku neplatné,“ zdůrazňuje. Je něco, co by mohlo Pecinu odradit od tohoto postoje? „Jedině soudní rozhodnutí, že Lesy ČR podle zákona o výběrových řízeních zadavatelem nejsou. V takovém případě si umyjeme ruce jako Pilát Pontský a ponecháme Lesy ČR, ať si dělají, co chtějí,“ říká Pecina. Za jeho předchůdce ovšem sám antimonopolní úřad v této otázce tápal a Blahutovy tendry na čas posvětil rozhodnutím v úplně jiné kauze, že Lesy ČR zadavatelem výběrových řízení podle zákona nejsou. Pecinovi však tento v minulosti odlišný postoj úřadu rozhodování nijak nekomplikuje. Říká: „Je povinností Lesů ČR, aby ke smlouvám ze sporných řízení přistupovaly jako k neplatným, bez ohledu na to, že jim náš úřad v minulosti stvrdil, že zadavateli nejsou. Není vlastně rozhodující ani to, že náš úřad nyní tvrdí opak, že Lesy ČR zadavateli jsou a že smlouvy z výběrových řízení v letech 2004 a 2005 jsou neplatné. Naše rozhodnutí nemají takovou sílu. Tu sílu má však zákon,“ zdůrazňuje předseda ÚOHS.

Mouřenín v kamizole.

Politickou kaši kolem lesních výběrových řízení a kolem řízení Lesů ČR vůbec navařili bývalí sociálnědemokratičtí ministři zemědělství Palas a Zgarba. Podařilo se jim velice zpochybnit renomé státního podniku a spíš vyvolávali a povzbuzovali, než aby tlumili různé partikulární a klientelistické zájmy. Sporná výběrová řízení vypisovali a zpochybňované smlouvy podepisovali bývalí generální ředitelé Lesů ČR Vyslyšel a zejména Blahuta. Situaci neřešila, ale spíš komplikovala protichůdná rozhodnutí ÚOHS. Na soudech leží určovací žaloby na platnost některých smluv. Jiné žaloby jsou proti neoprávněně vypovězeným smlouvám z minula. Ve vzduchu visí povinnost ukončit dosud běžící smlouvy a podepsat nové smlouvy tak, aby na jedné určené jednotce nebyli dva smluvní partneři s nárokem na hospodaření. To vše nyní leží na současném generálním řediteli Františku Koníčkovi, který se na rozdíl od svých předchůdců netěší žádné politické podpoře a zakladatel na ministerstvu průmyslu k němu zachovává chladný odstup. Vzhledem k tomu, že přišel z Poslanecké sněmovny a předtím z různých manažerských funkcí v průmyslu, nepatří ani k žádné skupině kamarádů z lesnických fakult. Leží před ním nejtěžší rozhodování v dějinách státního podniku ve chvíli, kdy má velice vratké postavení.
Se soudním rozhodnutím se ještě zvýšil nespecifikovaný vnější tlak na zastavení výběrového řízení na roční smlouvy, které se rychle blíží ke svému závěru. „Nemíníme korigovat smluvní vztahy, které určí výběrové řízení. Náš podnik spravuje státní lesy, není pochyb, že se jedná a vždy jednalo o veřejnou zakázku. A z toho plyne, že postup při předchozích tendrech byl nezákonný a smlouvy jsou neplatné. Potvrzují nám to naši právníci, advokátní kancelář Kříž a Bělina i antimonopolní úřad, jehož stanovisko se ani se soudním zrušením rozhodnutí nijak nemění,“ komentuje to Koníček.

Z druhé strany lesa.

Vlekoucí se soudní spor s Lesy ČR vede za největší českou lesnickou společnost CE WOOD advokát Radek Pokorný. Na rozdíl od firem, které se dovolávají zpochybňovaných tendrů z minula, společnost CE WOOD se jimi cítí být poškozena. Jak tedy Radek Pokorný pohlíží na současné problémy? „Zrušením rozhodnutí antimonopolního úřadu se nic nemění na povinnosti Lesů ČR postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem. Otázkou postavení Lesů ČR jako veřejného zadavatele se soud v rozsudku vůbec nezabýval a ani v budoucnu nelze předpokládat zásadní zvrat,“ tvrdí Pokorný. Myslí si, že se nějak rychle zapomnělo na to, že Lesy ČR označila za veřejného zadavatele i Evropská komise. A připomíná: „V předchozích výběrových řízeních nebyly vybrány nabídky s nejvýhodnější cenou, ale z neznámých důvodů i z šestého, nebo dokonce devátého pořadí. V důsledku toho popřela tato řízení svou základní funkci zajištění co nejefektivnějšího využití veřejných prostředků a navíc zavdala vážné podezření o podjatosti tehdejšího managementu Lesů ČR při výběru vítězných uchazečů.“