BRZDA NA PENĚZÍCH

Po RIF čelí žalobě na otvírání i IPF Kvanto

Jméno osmadvacetiletého lékaře Jana Vokrouhleckého je opět na scéně. Poté, co tento minoritní akcionář napadl otvírání největšího fondu v zemi – Restitučního investičního fondu, se jeho jméno nyní skloňuje ve stejné souvislosti s IPF Kvanto, u něhož tak hrozí prodlení z výplat podílníků. Sám Vokrouhlecký přiznává, že napadl i ostatní investiční fondy chystající se na otevření, fondy ve správě Spořitelní investiční společnosti či První investiční. Nesouhlasí se samou podstatou otvírání fondů, jednou z největších akcí v dějinách českého kolektivního investování, jejíž vracení zpět si nikdo nedovede představit. Tanec kolem závazků. O co své žaloby Vokrouhlecký opírá? „Problém IPF Kvanto je stejný jako v případě RIF, jde o nemožnost odmítnout právní nástupnictví fondu a nevyřešení všech jeho závazků bez procesu likvidace, uvedl minulý týden pro týdeník EURO Vokrouhlecký. Jinými slovy nesouhlasí s tím, že právními nástupci investičního fondu se jako akciové společnosti mají stát i fyzické osoby. Tvrdí, že po takzvané přeměně budou osobně ručit do konce života celým svým majetkem za závazky bývalého investičního fondu, které bude mít k datu svého výmazu z obchodního rejstříku. Soudí, že kterýkoli věřitel bývalého investičního fondu si pak může vybrat kteréhokoli z akcionářů – podílníků – k uplatnění práva na uhrazení svého dluhu. Žalobou tak chrání sebe a svůj majetek před nároky věřitelů investičního fondu. OB Invest má problémy. Jestliže RIF se díky včasnému výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku podařilo nedávno fond i přes žalobu přeměnit na otevřený podílový, ostatní napadnuté fondy to možná budou mít složitější. Na vlastní kůži to pocítil například IPF Kvanto ve správě investiční společnosti OB Invest. Tento fond totiž kvůli Vokrouhleckého žalobě nebyl vymazán z obchodního rejstříku. Fond mezitím ještě zrušil podle pravidel přeměny svou veřejnou obchodovatelnost akcií na pražské burze a v RM-Systému. Obě zprávy nejsou pro akcionáře fondu, který se měl podle původního harmonogramu otevřít letos v říjnu, příliš radostné. Nemohou své akcie nyní na trhu prodat, a dokud soud neprovede výmaz z rejstříku, nemůže vzniknout otevřený podílový fond, a nemohou tedy čekat na své peníze z výplat. „Nevíme, kdy soud rozhodne, může to trvat i delší dobu, investoři jsou nervózní, říká generální ředitel OB Investu Petr Lašek. Ve hře je ještě jedna skutečnost. Zákon stanoví, že všechny privatizační fondy se musí otevřít do konce roku 2002. Co by se stalo, kdyby do té doby IPF Kvanto nebyl otevřen, si netroufá Lašek vůbec odhadnout. Situaci se OB Invest bude snažit řešit zatím tak, že požádá Komisi pro cenné papíry o znovuobnovení obchodování akcií. Lašek se obává, že Vokrouhleckého žaloba zřejmě přijde i na druhý privatizační fond ve správě OB Investu – Zlatý IPF. První investiční se nebojí. Jistotu žaloby už má naopak První investiční společnost. Po RIF totiž čelí žalobě Vokrouhleckého i na další fondy ve své správě – Křišťálový IF, Rentiérský IF a IF Obchodu. „Jsme optimisté a věříme, že soud rozhodne v náš prospěch, říká tiskový mluvčí První investiční Tomáš Kopřiva. Nicméně přiznává, že žaloba může proces otvírání těchto fondů oddálit. Rentiérský má být otevřen koncem letošní roku, ostatní příští rok v dubnu. Věří si však i Jan Vokrouhlecký. „Stejně jako v žádném jiném případě nedošlo ani v případě RIF k vydání byť prvoinstančního rozhodnutí ve věci samé. Řízení doposud běží a nebyla přerušena ani zastavena. Proti usnesení o výmazu RIF z obchodního rejstříku bylo podáno odvolání a věc bude řešit Vrchní soud v Praze. Pokud jde o OB Invest, jelikož soud doposud nenařídil jednání a nevím, zda tak učiní do konce roku, předpokládám, že tomu tak bude v nejbližším možném termínu. Věc by mohla být projednávána v první polovině příštího roku, říká Vokrouhlecký. Domnívá se v této souvislosti, že zákon se bude muset změnit tak, aby proces přeměny garantoval akcionářům stejnou ochranu jako v případě likvidace. Mizivé šance? Mnozí vidí za aktivitami Jana Vokrouhleckého a některých dalších menšinových akcionářů snahu dosáhnout nějakého mimosoudního vyrovnání či výpalného. Správci napadených fondů však uvádějí, že k žádnému kontaktu nedošlo. Problematická je i otázka, jaký prospěch by minoritní akcionář měl z požadované likvidace fondu, která by zřejmě následovala v případě, že by dosáhl neplatnosti jeho otevření. Může se napadená investiční společnost či ostatní akcionáři fondu proti žalobám nějak bránit? „Projednávali jsme to s našimi právníky, příliš šancí nám však v tomto případě nedávají, říká ředitel Lašek. Naopak přílišné šance Vokrouhleckému na úspěšnost jeho žalob nedávají tuzemští právníci, například advokátní kancelář Vyroubal, Krajhanzl a spol. (EURO 12/2000).

Spor o fondy

1. Minoritní akcionář Jan Vokrouhlecký žalobou napadl otvírání investičních fondů ve správě Spořitelní investiční společnosti, OB Investu či První investiční.
2. Vokrouhlecký tvrdí, že v případě otevření fondu budou fyzické osoby do konce života ručit celým svým majetkem za případné nevyřešené závazky. Žalobou prý chrání svůj majetek.
3. Právníci nedávají Vokrouhleckému velké šance na úspěch. Žaloby však mohou zdržet otvírání fondů.
4. Spekulace hovoří o tom, že Vokrouhlecký by mohl od žalob upustit, pokud mu fondy zaplatí. O žádné peníze si však zatím neřekl.