Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos zvýší o 4 procenta na 260 tisíc korun. O 40 procent vzroste počet podvedených uživatelů, kteří si na internetu v dobré víře zakoupí pirátský software.
Koláž: Miloslav Hamřík
Softwarové pirátství ve firmách je neustále na ústupu. Podle odhadů protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) míra pirátství v tuzemských firmách loni klesla zhruba o 3 procentní body. Za poklesem pirátství dle BSA stojí zejména obavy vlastníků a manažerů firem z možných rizik a následná prevence. „Dříve se do preventivních programů registrovaly řadově desítky či stovky společností. Loni to ale byly téměř dvě tisícovky firem, což je enormní nárůst,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.
Pokud se podezření z pirátství prokáže, firmy za to letos zaplatí o 4 procenta více než v předchozích letech. „Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se tak vyšplhá na 260 tisíc korun,“ říká Jan Hlaváč. Stoupá také počet firem, které se snaží zaplacením odškodného vyhnout dalšímu soudnímu řízení. „Manažeři se obvykle snaží dosáhnout mimosoudní dohody. Nikdo nechce riskovat záznam v rejstříku trestů,“ dodává Hlaváč. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software rovněž zakoupit.
V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Nová míra pirátství bude vyhlášena až letos v květnu: „Pokles o další procentní bod, či dokonce o dva by byl obrovský úspěch. Přestože ve firmách je pirátství na ústupu, v domácnostech naopak bují. Celkové skóre je tedy nejisté,“ řekl Hlaváč.
Manažeři svalují vinu za pirátství na zaměstnance
Stále viditelnějším trendem je snaha vedení přistižených firem zbavit se odpovědnosti a svést pirátství na někoho jiného. Z loňské analýzy BSA vyplynulo, že nejčastějším argumentem manažerů je: „Za software neodpovídám, obraťte se na správce sítě. O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl!“ Piráti z řad domácností se zase nejčastěji ohánějí tvrzením „byla to jen záložní kopie“ nebo „to mi nainstaloval na počítač kamarád, já počítačům moc nerozumím“.
Manažeři či vlastníci firem se navzdory výmluvám zodpovědnosti nevyhnou. Ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné užívání nelegálního softwaru. „Odpovědnosti se nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se instalace nezúčastnil,“ varuje Hlaváč. Pachatelům pirátství hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody až na dobu pěti let. Musí rovněž poškozeným firmám zaplatit již zmiňovanou náhradu škody.
Pirátství v domácnostech je na vzestupu
V domácnostech na rozdíl od firem pirátství dlouhodobě roste. BSA odhaduje jeho vzestup v průměru okolo dvou až tří procentních bodů ročně. „Pirátství tlačí nahoru zejména vyšší počet osobních počítačů a snadný přístup k internetu, kde lze nelegální software snadno dohledat,“ konstatuje Jan Hlaváč.
Fenoménem letošního roku bude růst počtu uživatelů, kteří se stanou obětí internetových podvodníků. Mnoho uživatelů se snaží na nákupu komerčních titulů ušetřit. Proto hledají na internetu nabídky softwaru z druhé ruky, které jsou k dispozici za zlomek původní ceny. Případně se nechají zlákat nízkými cenami údajných legalizačních sad, legalizačních nálepek a podobně, které jsou obvykle pouze podvodem. „Nejvíce stoupá počet podvodů realizovaných prostřednictvím aukčních portálů. Ročně vzroste počet takových případů o zhruba 40 procent,“ vysvětluje Hlaváč.
Stahování pirátských programů ani jejich nákup z druhé ruky není bez rizika. Takový software často bývá nakažen viry či slouží jako zadní vrátka pro internetové zločince, kteří je využívají k ovládnutí počítače a získání osobních údajů, třeba přístupu k bankovnictví či jiným osobním datům. „Navíc se u softwaru pořízeného z pofidérních zdrojů těžko prokazuje jeho legálnost, což se může vymstít při policejní prohlídce,“ varuje Hlaváč.
Firma BSA, která slučuje významné softwarové firmy v čele s Microsoftem si přitom u nás vybudovala pověst kontroverzní a tak trochu tajemné organizace. Mohou za to nejen útočné mediální kampaně nebo nabádání firem, ať udávají svoji konkurenci, ale i „virtuální“ existence. V Česku působí BSA prostřednictvím svých mediálních a právních zástupců, kteří mají pověření tuto organizaci zastupovat. BSA není v Česku registrována jako právnická osoba a veškeré právní činnosti (žaloby, právní zastoupení, odhady škod) za BSA vykonává právní kancelář pověřená tímto úkolem.
