Když se loni v září slavnostně otevíralo pražské ústředí Evropské agentury pro systémy družicové navigace (GSA), byla to velká sláva. Nejen proto, že se po šestiletém úsilí podařilo udat temný a opuštěný palác v Holešovicích, kde kdysi sídlila Česká konsolidační agentura. Česká metropole totiž konečně poté, co si nechala Budapešťskými vyfouknout sídlo Evropského technologického institutu, dokázala, že i ona může mít nějakou tu evropskou agenturu.
Prozatím však zůstalo jen u politického gesta. Ne že by GSA nefungovala – v Holešovicích pracuje zhruba sedmdesát úředníků a Brusel plánuje, že až se evropský navigační systém Galileo v roce 2015 naplno rozběhne, stoupne počet zaměstnanců v holešovickém ústředí na dvojnásobek. Praha se sice centrem vesmírného byznysu nestala, blízkost unijních euroúředníků rozhodujících o osudech evropské odpovědi na americkou technologii GPS je ale podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše klíčová.
Vládní zmocněnec Karel Dobeš
„Jsme přímo u zdroje a můžeme s GSA komunikovat na nejvyšší úrovni. Všichni nám závidějí, že si o projektech popovídáme večer u piva a nemusíme kvůli tomu jezdit do Bruselu,“ říká Dobeš. Slova o tom, že ze sídla agentury má Praha jen anonymní byrokraty, neslyší expert ministerstva dopravy rád. „Tady nesídlí zdaleka jen administrativa a právní servis. Z Prahy se řídí například takzvaná exploatace. Stručně řečeno právě ústředí GSA garantuje, že v operační fázi Galilea bude existovat dostatečný počet aplikací a uživatelů. A to není zrovna malá úloha,“ argumentuje Dobeš.
Jenže mít možnost zajít si na pivo s klíčovými euroúředníky není pro Galileo určující.
Obrovský potenciál aplikací
Celý projekt evropské navigace (GNSS) se výrazně posunuje od razítek a plánování k nabízení komerčních služeb. Potenciál nových aplikací, které by fungovaly na základě dat z GNSS, je obrovský. Současnou hodnotu trhu, na němž by se mohla uplatnit data z Galilea, Brusel odhaduje na 150 miliard eur – se solidním růstem, který by do pěti let mohl dosáhnout téměř 250 miliard eur. Jestli EU na takový balík dosáhne, bude záležet především na tom, kolik firem postaví své aplikace na datech z evropských satelitů. A jak se zdá, pražské ústředí GSA bude v komerční fázi Galilea místem, kde se budou dávat razítka, nikoli dojednávat konkrétní obchody. „Úspěšnost Galilea není v počtu satelitů, ale v počtu uživatelů a kvalitě servisu,“ prohlásil před třemi týdny Didier Faivre, ředitel programu Galileo při Evropské kosmické agentuře.
Ledacos ohledně zmiňovaných služeb naznačuje otevření servisního střediska GNSS (GSC), které od poloviny května funguje v Torrejónu nedaleko Madridu. Právě GSC, na nějž EU uvolnila 30 milionů eur, má sloužit jako kontaktní místo pro firmy, které budou mít zájem o data z Galilea, a to včetně poradenství a nepřetržitého helpdesku. Prozatím nejde o víc než informační kancelář. To se má ale brzy změnit. V polovině roku 2015 vznikne samotné uživatelské jádro evropské obdoby GPS – rozhraní, přes které komerční data poplynou v reálném čase. Technologické srdce Galilea však podle všeho v české metropoli na rozdíl od toho úřednického tlouct nebude. O Praze se zatím žádný dokument Evropské komise nezmiňuje.
Také čtěte: Orco plánuje opravit sídlo Elektrických podniků
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro
