Síra v naftě, technický benzin v naturalu
Pančovaná motorová nafta načepovaná u běžné čerpací stanice ohrozila moderní automobily se vznětovými motory. Zoufale nízké oktanové číslo z některých nádrží, způsobené příměsí technického benzínu, značně oslabilo výkon benzinových motorů. To jsou znepokojivé poznatky o následcích podvodů, které objevila rutinní šetření České obchodní inspekce a jimiž se nyní zabývá Policie ČR. Právě na policii se ministerstvo vymlouvá, když zdůvodňuje, proč nezveřejní pumpy, u nichž byly podvody zjištěny. Závady tohoto kalibru byly ovšem prokázány jen u zlomku ze 472 vzorků odebraných v prvním čtvrtletí ve dvoutisícové síti českých čerpacích stanic. Neadresné nafukování problému, na němž se osobně podílel i ministr Milan Urban, však kryje viníky, a naopak plošně válcuje všechny malé pumpy. „Tento stav ohrožuje pozici drobných soukromých prodejců, mezi nimiž je jistě 95 procent těch, kteří poctivě pracují ve své čerpací stanici a prodávají výhradně kvalitní zboží,“ ohrazuje se Společenství čerpacích stanic PHM v ČR. „Prezentace kauzy může v mnoha řidičích vyvolat pocit, že jedinou zárukou tankování pohonných hmot je tankování u značkové čerpací stanice,“ dodává společenství.
Vrchnost vyhrožuje.
Přestože jde o kriminální výstřelek a ne o všeobecně rozšířený jev, požaduje ministr Urban, aby si monitoring a ochranu kvality pohonných hmot do dvou měsíců zajistili výrobci, distributoři a prodejci sami. „Pokud se firmy nedohodnou na systému certifikace kvality pohonných hmot, musejí počítat s dalším zpřísněním kontrol i zavedením nových povinností, jako třeba mít po určitou dobu zaplombované vzorky nafty a benzinů,“ vzkázal podnikatelům s pohonnými hmotami ministr.
Věc má ovšem háček, s představiteli České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ani Společenství čerpacích stanic PHM o tom dosud nikdo nejednal a dočetli se to jen v novinách nebo o tom slyšeli z rádia nebo z televize.
„Takový nedostatek informací o tak důležité věci nás velice mrzí. Problém hýbe firmami, protože se přímo dotýká jejich činnosti,“ komentoval situaci generální sekretář ČAPPO Miloš Podrazil. Orgány asociace se kvůli tomu sejdou 26. května. ČAPPO sdružuje velké značkové společnosti, které provozují polovinu všech českých čerpacích stanic. V petrolejářské hantýrce se jim říká „barevné“.
Malé „bílé“ pumpy zastupuje už citované společenství. I když jeho členskou základnu tvoří stovka firem, jsou pouhou desetinou malých soukromých podniků, které v Česku nakládají s pohonnými hmotami. Přesto je společenství jejich mluvčím, protože žádný jiný mluvčí neexistuje. Ale tak tomu bývá i u mnoha jiných profesních sdružení. K cílům společenství patří obhajoba dobrého jména soukromníků před motoristickou veřejností a vytváření podmínek pro rovnoprávné podnikání. A právě to je nyní podrobováno velké zkoušce. Zatímco velké firmy slavných jmen, jako Benzina, Shell či OMV, z nichž pět vlastní více než stovku čerpacích stanic a tři přes padesátku, mají své vnitřní inspekční systémy monitorování kvality, „bílým“ pumpám se o podobném systému ani nezdá.
„Certifikace, jak ji prosazuje ministerstvo průmyslu, by brzy ztratila smysl. Po pár měsících by všech devadesát pět možná devadesát devět procent bezproblémových pump mělo na stojanech nálepky a vyšlo by to nastejno jako teď bez nálepek,“ protestuje předseda představenstva Společenství čerpacích stanic PHM Ivan Indráček. „Heslo, které razí ministerstvo, tedy Otřesný stav kvality PHM se vrací do normálu, je falešné. Kvalita pohonných hmot je v normálu stále. Malé procento firem záměrně porušujících zákon ji nemohlo významněji narušit. Aby se to dál nedělo, požaduje naše společenství zveřejnění viníků a tvrdý postup státu proti nim,“ prosazuje Indráček.
Na pranýři ovečky.
Navzdory stále přifoukávané bublině kolem pohonných hmot procento zjištěných závad nijak nevybočuje z průměru minulých let. Za první čtvrtletí bylo chybných 9,5 procenta vzorků, to je méně než v letech 2001 (13,5 procent) a 2003 (12,4 procenta) a více než loni (8,6) a v roce 2002 (9,0). Protože nejvíce závad, pro spotřebitele zcela neškodných, vzniká vinou nešikovnosti nebo nedbalosti při přechodu ze zimního paliva na letní a naopak, je však naděje, že půlroční průměr bude ještě nižší než loňské minimum.
Ještě větší překvapení přináší srovnání s celkovou roční bilancí závad nalezených Českou obchodní inspekcí. Závadnost vykázalo 29,4 procenta všech kontrol. To znamená, že celá třetina českých podnikatelů nedodržuje zákony, pumpaři s deseti procenty jsou proti nim ještě beránci. Každá desátá kontrola (5600) směřovala do veřejného stravování. V něm spotřebitele brala na hůl nebo jinak porušovala zákon rovněž třetina podniků, v Praze více než polovina. Mnohem častější závady než pohonné hmoty mají dětské ochranné přilby na kolo, 30 procent nedostatků měly dětské kolečkové brusle a skateboardy. Výjimečná kontrola transportních plošin pro vozíčkáře prokázala nějakou míru zdravotních rizik v 56 procentech. Obchodní řetězce vyšly z kontroly s 26,8 procenta závad vůči zákonům. Neradno nakupovat textil nebo obuv, množství závad se na desetinku blíží 70 procentům.
Webová stránka obchodní inspekce prozrazuje, že ve všech kontrolovaných oblastech bylo zjištěno více závad než u pohonných hmot. Nejvíc se jim blížil alkohol a cigarety se sedmnácti procenty.
Nebezpečné jádro.
Přesto lze u pohonných hmot vysledovat nebezpečný trend. Podíl záměrných zásahů proti zákonům ve srovnání s kontaminacemi při provozu v celkovém počtu závad pomaloučku stoupá a už tvoří třetinu. Uvádí to Vladimír Třebický, předseda dozorčí rady Ústavu paliv a maziv, který vzorky pohonných hmot pro ČOI vyhodnocuje. Nejvážnější je až o pět oktanů nižší oktanové číslo u benzinů a odlišný průběh destilační křivky a vyšší obsah síry u motorové nafty.
„Vzorky odebrané pracovníky inspekce posuzujeme anonymně, označené jen kódem. Nejdříve sledujeme nebezpečné parametry, abychom na ně mohli včas upozornit pracovníky inspekce. Pak vyhodnotíme i všechna další kritéria. Celý cyklus trvá čtyři až pět pracovních dnů. Dřív bylo 40 zkoušek týdně, teď dvojnásobek,“ popisuje činnost svého ústavu Třebický.
Upozorňuje, že závažnost shledaných závad je velice různá. Záměrné podvodné zásahy, snižující oktanové číslo či zvyšující obsah síry, patří k nejhorším. A naopak časté problémy s tlakem benzinových par při pozdní záměně zimního a letního paliva se spotřebitele nedotknou. Zvyšují ovšem emise skleníkových plynů. S pančováním pohonných hmot se ovšem nepojí jen technické problémy, ohrožující auta, přírodu a někdy i lidi (třeba při nezákonně sníženém bodu vzplanutí nafty), ale především daňové úniky či celní podvody.
Mají-li být do monitoringu a kontroly jakosti paliva vtaženi i samotní pumpaři, za všechna poctivá „bílá“ čerpadla se Ivan Indráček přimlouvá za obdobu belgického modelu, v němž soukromý sektor spolupracuje se státní správou, celníky a inspekcí a kde pro nezákonnou činnost nezůstává žádná skulina.
