Když je řeč o producentech emisí CO2, vybaví si většina lidí kouřící uhelnou elektrárnu nebo Legerovu ulici ucpanou auty. Kravín obklopený lány obilovin do této představy příliš nezapadá. V následujících letech se však právě intenzivní zemědělci stanou hlavním předmětem zájmu klimatických regulátorů.
Průmysl a energetika mají jistě své resty, nelze jim však upřít, že v posledních letech udělali pro snížení škodlivin v ovzduší mnohé. S aktuálním tlakem na rozšíření elektromobilů prochází nyní revoluční změnou i doprava, a byť nelze odhadovat, jak celý proces nakonec dopadne, autoprůmysl v podobně, v jaké fungoval desítky let, končí.
Doposud opomínaným znečišťovatelem však je agrární sektor, především pak masný průmysl. Na jeho roli upozorňuje aktuální Fleischatlas, pravidelná publikace německé nadace Heinricha Bölla blízké straně zelených. Česká obdoba studie vyšla před čtyřmi lety.
Autoři upozorňují, že živočišná produkce dnes obstarává 17 procent celosvětové spotřeby kalorií, zabírá však 77 procent globální zemědělské půdy. Zhruba dvě třetiny z této plochy tvoří pastviny, zbytek připadá na produkci krmiva. S rostoucím počtem obyvatel, jejich bohatnutím, a tedy rostoucí spotřebou, bude nutné plochy pro maso dál rozšiřovat.
K tématu čtěte také:
Pestrou stravou proti klimatickým změnám. Flexitariáni burcují Francouze
Psycholog: Panika okolo dieselu prodá lépe jiné věci. Krávy přitom škodí více
Biochemik odvrací lidstvo od masa krvavými veganskými hamburgery
Krávy škodí planetě: švédský farmář vyrábí mléko z ovsa
Při přeměně krajiny v monokultury se přitom ze země do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, dalšími zdrojem znečištění je trávící trakt dobytka. Čtyři největší světoví producenti masa tak produkují více emisí než ropný gigant Exxon, dvacítka největších firem dokonce více než celé Německo, čtvrtá největší průmyslová země světa.
Pokud bude trend pokračovat, vzroste podíl zemědělství na produkci světových emisní ze současných 14 procent na více než 80 procent v roce 2050. Jediným řešení je přitom podle autorů rapidní pokles spotřeby masa ve vyspělých zemích a to minimálně na polovinu.
Nad závěry Atlasu masa lze mávnout rukou jako nad výplodem několika pomatených zelených aktivistů, byl by to však chybný závěr. Jisté je, že pozornost světové politiky při ochraně klimatu se bude stále více zaměřovat právě na agrární sektor. Už dnes je otázka omezování škodlivin v ovzduší hlavním tématem při debatách o podobě evropské dotační politiky po roce 2020.
Česko, jehož zemědělský sektor utvářejí stejně jako v Německu právě velké podniky s intenzivní výrobou, se bude snažit trendu intenzivně čelit. Světové klimatické lobby však nedokáže vzdorovat ani Donald Trump, natož třeba ČEZ. A už určitě nemají takovou sílu tuzemská zemědělská družstva. Ovar, jitrnice a jelita si proto užívejme, dokud je čas. Za několik let už nemusí být takovou samozřejmostí jako dnes.
Přečtěte si další komentáře autora:
