Opozice považuje návrh zákona za komplikovaný a nesrozumitelný
Čtyři roky trvala příprava návrhu nového stavebního zákona, na kterém kromě ministerstva pro místní rozvoj (MMR) spolupracovala také ministerstva vnitra a životního prostředí. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek označil předkládaný návrh zákon za revoluční. Od nové legislativy si slibuje, že zjednoduší a zrychlí přípravu staveb, odstraní byrokracii a prostor pro korupci, podpoří rozvoj regionů a obcí, napomůže rozmachu bytové výstavby i cestovního ruchu. Opozice však považuje nový stavební zákon za mnohem komplikovanější a nesrozumitelnější, než byl onen dřívější. Některé pasáže dokonce označuje za reklamní tah hraničící s podvodem.
Po dvaceti letech.
Předloha zákona by měla nahradit doposud platnou legislativu z roku 1976, která již prodělala 24 novel. Stavební řízení se dle této normy skládá z několika správních kroků a není výjimkou, že se táhne měsíce. Předkladatelé návrhu očekávají, že nový zákon - pokud bude schválen - by měl upravovat podmínky výstavby na dalších 20 až 30 let. „Nový stavební zákon přináší zjednodušení pro stavebníky, pokud jde o dokládání různých rozhodnutí a schválení jiných institucí. Zjednodušení částečně vyznívá i ve prospěch staveb, které lze budovat jen na základě ohlášení, tedy bez stavebního povolení,“ tvrdí Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Dodává, že koncepce nového stavebního zákona bezprostředně nemění podnikatelské prostředí pro stavební firmy. „Řeší primárně vztah orgánů státní správy ke stavebníkům“ vysvětluje. Kriticky se k návrhu naopak staví opozice, která je přesvědčena, že nová úprava rozhodně nepřinese slibované zjednodušení. „Nový zákon obsahuje třiapůlkrát více slov než původní. Současný zákon odkazuje na prováděcí právní předpisy ve čtyřech případech, nový ve více než čtyřiceti. Stavebník se ze zákona přímo nedoví, co má například obsahovat žádost o stavební povolení. Je odkazován na prováděcí vyhlášky, které MMR vypracuje až poté, až bude zákon schválen,“ říká poslanec ODS Pavel Hrnčíř. S jeho názorem ale MMR nesouhlasí. „V žádném případě to neznamená komplikaci při orientaci v zákoně. Právě naopak. Ten, kdo bude se zákonem pracovat, bude mít přesnou informaci o tom, že existuje ještě další právní předpis, který dané ustanovení zákona podrobněji upravuje,“ vysvětluje Radka Burketová, tisková mluvčí MMR. Dodává, že počet odkazů na prováděcí předpis není totožný s počtem prováděcích vyhlášek. „Řada odkazů směřuje pouze k jedné vyhlášce,“ upozorňuje Burketová.
Ohlášení jako povolení.
Návrh nového stavebního zákona, jak tvrdí jeho tvůrci, obsahuje řadu podstatných zjednodušení. Je ale otázkou, zda tomu tak skutečně bude. Jednou z nejčastěji zmiňovaných úlev je, že stavitel rodinného domu si nebude muset již zajišťovat stavební povolení. Bude stačit pouze stavbu ohlásit. „Stavebníci jsou mateni pojmy. Dnes se na základě stavebního zákona ohlašuje například stavba plotu. Ohlášení znamená, že se napíše jednoduché prohlášení, že se staví plot, který bude 1,5 metru vysoký. Ohlášení dle nového zákona ale není totožné. Ve skutečnosti je jen žádost o stavební povolení nazvaná ohlášením. Neubylo ani jedno lejstro, které musí stavebník předložit,“ tvrdí Pavel Hrnčíř. Návrh předpisu stanovuje, že „ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis… K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí“. U některých staveb se dále vyžaduje projektová dokumentace, kterou musí stavebník předložit ve dvojím až trojím vyhotovení. Připojit se též musí závazné stanovisko dotčených orgánů. „Návrh stavebního zákona zjednoduší údaje požadované v ohlášení stavby na nezbytné minimum,“ domnívá se mluvčí MMR Burketová. „Povinnost získat stanoviska dotčených orgánů, například z hlediska státní památkové péče, ochrany přírody a krajiny, nutná pro umístění či realizaci stavby, však nestanoví stavební zákon, nýbrž množství jiných zákonů, které dokonce vyžadují, aby tato stanoviska byla vydána formou správního rozhodnutí po provedeném správním řízení,“ vysvětluje Burketová. Dodává, že byl zpracován další, takzvaný změnový zákon, který mění příslušné úpravy tak, aby místo správních rozhodnutí byla vydávána pouze závazná stanoviska. Platný stavební zákon říká, že žadatel o stavební povolení například pro rodinný domek musí maximálně do třiceti dnů obdržet od stavebního úřadu rozhodnutí. Návrh právního předpisu počítá s tím, že při ohlášení stavby by měl úřad na rozhodování lhůtu čtyřicet dní. „Pokud bude stavebník nedočkavý a bude chtít dostat souhlas dříve než po uplynutí lhůty, bude hledat cestu, jak toho dosáhnout. Otvírá se tak, dle mého názoru, prostor pro korupci,“ domnívá se Hrnčíř. Opoziční poslanec říká, že ODS má představu, jak by měl vypadat postup při žádosti o stavební povolení. „Občan by přinesl žádost o stavební povolení s dokumentací stavby a stavební úřad by si sám vyžádal stanoviska jednotlivých úřadů. Poté by vydal rozhodnutí. Proč má občan obíhat úřady? Všechny informace by měly být soustředěny na stavebním úřadu, který by byl centrem, kam směřují informace. Úřad by měl být skutečným odborným rozhodčím orgánem, a nikoliv urovnávačem donesených papírů,“ konstatuje Hrnčíř.
Jednoduchá kniha?
Novinkou v návrhu právní úpravy je také kniha o užívání stavby, kterou budou muset vést vlastníci některých staveb, jako jsou například nájemní bytové domy, nemocnice, školy, stavby kulturních památek a další. „Do knihy se budou zapisovat skutečnosti mající bezprostřední vliv na životnost staveb, například vzniklé poruchy či závady na stavbě, informace o jejich odstranění, prováděné údržbě, opravách konstrukčních prvků stavby, kdy byly provedeny předepsané revize, případně jejich výsledky,“ vysvětluje Burketová. Dodává, že vedení knihy bude jednoduché, neformální a vlastníka nebude zatěžovat.
Opozice tuto povinnost považuje naopak za jednu z byrokratických přítěží. „Vadí nám také další noví kontroloři na stavbách bez konkrétní odpovědnosti. Na MMR má vzniknout nový odbor nebo složka, kam budou muset stavebníci hlásit havárie a opakující se závady na stavbách. Ministerstvo to bude evidovat a kontrolovat,“ říká Hrnčíř. Poslanec upozorňuje, že se tak opět zvýší počet pracovníků ve státní správě. Předloha zákona počítá se zrušením některých stavebních úřadů. „Jejich počet by měl klesnout z 650 na 380. Úřady budou rušeny hlavně v malých střediskových obcích. Pro občany to bude znamenat dojíždění do vzdálenějších sídel,“ upozorňuje Hrnčíř.
Naopak úsporu času pro stavebníky by mohla přinést nově zavedená funkce autorizovaného inspektora. „Autorizovaný inspektor je soukromoprávní osoba, která na sebe přejímá část povinností stavebního úřadu,“ říká Václav Matyáš. Inspektory bude jmenovat ministr pro místní rozvoj. Návrh stavebního zákona si od nich slibuje ulehčení práce stavebních úřadů. Působení inspektorů vítá i opozice. „Je to zajímavý institut - zaplacený servis, který budou využívat spíše velké firmy, ale nevadí nám, pokud někdo povede takto stavební řízení,“ konstatuje Hrnčíř.
Vágní vyvlastňování.
Návrh nového stavebního zákona též upravuje možnosti vyvlastnění pozemků. Kritici předlohy se domnívají, že zákon by měl umožnit vyvlastění jen v naléhavých a nezbytných případech. „Měl by se vymezit účel vyvlastnění. Nesmí tam být žádné obecné formulace, ale pouze konkrétní případy. Nechceme dopustit vyvlastňování ve prospěch soukromníka nebo firmy. S vyvlastněným pozemkem by měl nakládat jen stát,“ tvrdí Hrnčíř. Dodává, že představou ODS je, aby majitelé parcel dostali při vyvlastnění náhradu, která se bude rovnat tržní ceně v místě obvyklé. Navržená úprava říká, že „práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření dle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezena ve vydané územně plánovací dokumentaci“. Konkrétní případy prý budou, jak tvrdí mluvčí MMR Burketová, vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci. Předloha nového stavebního zákona se v současné době projednává v Poslanecké sněmovně. Na konci června ji pustili poslanci do druhého čtení. Lhůta k projednávání zákona ve výborech ale byla prodloužena o šedesát dní. „Současné připomínky poslanců napovídají, že zákon dozná významných změn,“ domnívá se Matyáš. Zákon, pokud bude schválen, by měl začít platit od roku 2007.
