Bude finanční systém bezpečnější?

Návrhy Evropské komise by měly ovlivnit poplatkovou a úrokovou politiku bank

Evropská komise (EK) nedávno schválila balíček opatření, jehož cílem je vytvořit bezpečnější a zdravější finanční systém. Má také snížit pravděpodobnost další krize a obnovit důvěru klientů bank a investičních společností. Pro většinu obyvatel České republiky jsou z něj nejdůležitější návrhy, jež se týkají ochrany jejich úspor v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách.

Nejdůležitější novinky

Pokud návrhy Evropské komise úspěšně projdou legislativním procesem, přinesou klientům především zkrácení doby výplaty náhrad vkladů na sedm pracovních dnů z dnešních dvaceti. Dále zajištění výplaty prostředků ze zkrachovalé zahraniční banky přímo na území ČR – dosud musejí v případě jejího krachu urgovat vyplacení náhrad v zemi sídla mateřské společnosti – a také lepší informovanost klientů o fungování systému pojištění vkladů prostřednictvím nového, srozumitelného standardního vzoru na svých výpisech z účtu. Tato opatření navazují na již přijaté změny, jejichž součástí bylo i navýšení limitu pojištění vkladů na sto tisíc eur nebo ekvivalent v českých korunách. To mimochodem při současné míře úspor domácností znamená, že více než 95 procent obyvatel České republiky získá v případě krachu banky všechny svoje vklady nazpět. Klienti tuzemských bank se stejně jako ti v členských zemích Evropské unie dočkají vyšších limitů garance návratnosti vkladů již od 31. prosince 2010.
Z hlediska klientů bank patří k nejdůležitějším novinkám navýšení limitu pojistného krytí a zkrácení lhůty výplaty náhrad. Již nyní je však zřejmé, že tato dvě opatření budou znamenat pro jednotlivé bankovní systémy značné dodatečné náklady. Není vyloučené, že část z nich dopadne i na klienty.

Vyšší odvody

Navýšení limitů pojistného krytí bude pro pojištěné instituce znamenat vyšší odvody do systému pojištění vkladů. V Česku sice bude zvýšen limit až od 31. prosince 2010, zákon o bankách ale zvyšuje pravidelné odvody ze současných 0,1, popřípadě 0,05 pro stavební spořitelny, objemu pojištěných vkladů ročně na 0,4, respektive 0,2 procenta, čtvrtletně. Cílem těchto opatření je vytvořit finanční rezervu v systému pojištění vkladů ve výši 1,5 procenta vzhledem k jejich celkovému objemu. Toto mírné navýšení pravidelných příspěvků však čeští klienti pravděpodobně nijak nepocítí.
Všechny členské země unie však v současnosti nedisponují průběžně financovaným systémem pojištění vkladů jako Česko. Evropská komise proto v rámci svého druhého balíčku navrhuje, aby všechny členské země zavedly průběžně financovaný systém pojištění ochrany vkladů a v určitém časovém horizontu vytvořily rezervy odpovídající 1,5 procenta objemu pojištěných vkladů.

Česko plní cíl

V případě České republiky byl tento cíl již do zákona o bankách začleněn. Banky některých členských zemí EU však do fondů přispívají mnohem méně. A jsou i takové, které dokonce teprve na základě nařízení Evropské komise začnou průběžně financované systémy pojištění vkladů vytvářet. I v případě těchto zemí, bank a jejich klientů je však komise v podstatě optimistická. Ve své průvodní zprávě uvádí: „Navrhované navýšení požadavků na vybavenost fondů by se projevilo ve čtyř- až pětinásobném navýšení příspěvků bank do systémů pojištění vkladů. To by snížilo jejich provozní zisky v prvních pěti letech o 4 a v následujících pěti letech o 2,5 procenta. Přičemž vliv na pokles úrovně zhodnocení klientských vkladů by neměl být dle EK vyšší než -0,1 procenta.“ To je odpovídající cena za vyšší ochranu klientských vkladů. Navíc je třeba podotknout, že komise v tomto případě nehovoří o zemích, jako je Česko, jež jsou na tom mnohem lépe a kterých by se případné navýšení odvodů klientů nemuselo vůbec dotknout.
Druhým opatřením, které v sobě nese riziko zvýšených nákladů, je zkrácení výplat na sedm pracovních dnů. Evropská komise v rámci původního balíčku protikrizových opatření zkrátila lhůty na 20 pracovních dnů. Tuzemský Fond pojištění vkladů na základě tohoto požadavku začal připravovat nový systém komunikace mezi zapojenými institucemi. Ten začne fungovat od ledna příštího roku. Součástí druhého balíčku je však návrh na další zkrácení lhůty výplat na uvedených sedm dnů. Český systém bude sice pravděpodobně možné adaptovat na nový model výplat, ale určitě nepůjde o triviální a levnou operaci. Přinejmenším se ještě více zatíží a zdraží systémy bank, a proto bude nezbytné je posílit, popřípadě dotvořit.

Nový systém komunikace

Celkově bude dvoufázové zkrácení lhůt znamenat desítky, možná i stovky milionů korun, které vynaloží jak Fond pojištění vkladů, tak banky. Výše nákladů se liší dle úrovně a kompatibility jednotlivých bankovních systémů s českým, nově vyvíjeným řešením. Zda a na kolik to klienty bank přijde, neboli jaká část těchto nákladů na ně bude přenesena, záleží na cenové politice jednotlivých finančních institucí. České bankovnictví je však v přípravách relativně daleko.
Nové návrhy by proto nemusely mít na systém pojištění vkladů a na banky v porovnání s jinými zeměmi EU natolik fatální dopad. A banky by jej tedy nemusely okamžitě významně promítat do cen za své služby nebo do úrokových sazeb. Navíc nový systém umožní tuzemským klientům vybrat si nejlepší produkt spoření v kterékoli členské zemi EU, aniž by je musely znepokojovat rozdíly v ochraně jejich vkladů.