REGULACE INTERNETU - Zástupci Evropské unie přišli s dalším kontroverzním návrhem, který má regulovat prostředí internetu. Podle eurokomisaře Petera Scharra by se kvůli ochraně soukromí měla takzvaná IP adresa posuzovat jako osobní údaj. Odborníkům se to ale nelíbí.
Takzvaná IP adresa, tedy řada čísel identifikujících počítač připojený k internetu, by měla být posuzována jako osobní údaj. Tvrdí to alespoň eurokomisař Peter Scharr, který má na starosti ochranu soukromých dat. Opatření by mělo být namířeno především proti internetovým společnostem, jako jsou Google nebo Yahoo, které sbírají informace (včetně IP adres) o uživatelích svého vyhledávače. Ty jim pak slouží především k obchodním účelům: mohou například přesněji cílit reklamu podle chování a zvyků každého člověka. „Pokud je možné někoho na internetu identifikovat podle IP adresy, pak by se s ní mělo zacházet stejně jako s jinými osobními údaji,“ doporučuje Peter Scharr.
Internetovým společnostem se takový návrh samozřejmě nelíbí. Argumentují zejména tím, že IP adresa neidentifikuje samotného uživatele, ale pouze počítač a lokalitu, v níž se nachází. Počítač může používat více lidí. Řada uživatelů navíc vlastní pouze takzvanou dynamickou, tedy měnící se IP adresu. Tu za osobní údaj není možné považovat vůbec. „Neexistuje černobílá odpověď: někdy IP adresa může být považována za osobní údaj, někdy ne. Záleží na kontextu a druhu informací, které může odhalit,“ říká Peter Fleischer z firmy Google. Připomíná ale, že Google informace o uživatelích včetně IP adres pečlivě střeží a maže je po 18 měsících.
Podobný názor vyjádřil i český Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle něj IP adresa „představuje numerický nebo alfanumerický výraz. Z něj nelze rekonstruovat údaj, který by umožňoval identifikaci uživatele této adresy. Toto číslo je přiděleno počítači, nikoliv konkrétní osobě“.
Předzvěst Velkého bratra
Za nereálný považuje návrh eurokomisaře i expert na právo v oblasti informačních systémů Vladimír Smejkal. „Pokud Unie přišla s myšlenkou, že by IP adresy měly být považovány za osobní údaje, pak jde podle mého názoru o další důkaz již zřejmě zcela zešílevší bruselsko-štrasburské všeobjímající administrativy. IP adresa je adresou stroje, navíc často proměnlivou,“ upozorňuje Smejkal. Podle něj by navíc toto opatření mohlo mít přesně opačný efekt, než je ochrana soukromí uživatelů internetu. „Dokud nebude rejstřík IP adres, přiřazených ke konkrétním fyzickým osobám, nemůže se vůbec o osobní údaj jednat. Mrazí mne z myšlenky, že by tento nápad mohl být právě předzvěstí vzniku nějakého takového registru. To by byl zřejmě další krok k vytvoření Velkého EU bratra,“ varuje Smejkal.
Zahrnutí IP adresy mezi osobní údaje by navíc podle vyjádření některých poskytovatelů internetového připojení bylo spojeno i s technickými problémy. „Tento požadavek by si vyžádal řadu právních úprav už proto, že jak statická (předplacená), tak dynamická IP adresa jsou majetkem RIPE. Ta je pak pouze propůjčuje,“ upozorňuje František Malina mluvčí společnosti UPC. RIPE (Réseaux IP Européens) je organizací, která zjednodušeně řečeno „řídí“ internet v Evropě a přiděluje například právě IP adresy.
Údaje o uživateli IP adresy jen policii
V současnosti v Česku ani jinde ve světě IP adresa žádné zvláštní ochraně nepodléhá. Může být volně zveřejněna na internetu, mohou je „sbírat“ provozovatelé webových stránek nebo vyhledávačů. Přesto není možné volně zjistit osobní údaje o majiteli určité IP adresy. Ty totiž zná pouze poskytovatel připojení a může je vydat jen za specifických podmínek.
„Pevná i dynamická IP adresa jsou samozřejmě identifikovatelné,“ říká František Malina. „Tyto informace můžeme poskytnout jen orgánům činným v trestním řízení za zákonem přesně stanovených podmínek. Toho se striktně držíme,“ dodává Malina. „Zákon o elektronický komunikacích chrání osobní, provozní a lokalizační údaje související s telekomunikačními sítěmi a službami i důvěrnost elektronické komunikace. Údaje vztahující se k IP adrese jsou tedy chráněny ze zákona a internetový provider je musí poskytnout pouze oprávněným orgánům. Těmi jsou Policie České republiky, Bezpečnostní informační služba a vojenské zpravodajství, ovšem pouze po schválení soudem,“ uzavírá Vladimír Smejkal.
