Bude narváno

31. 1. 2008

Vláda očekává příjem z prodeje kolem 100 miliard korun

Největším letošním privatizačním počinem české vlády bude prodej společnosti Letiště Praha. Jelikož se v tomto roce v Evropě prodává pouze letiště v Ruzyni, předpokládá se, že zájem investorů bude obrovský. Stejně jako příjem z privatizace - vláda zatím neoficiálně očekává až 100 miliard korun.
Prodej sice ještě nezačal, ale v Praze již koluje neoficiální seznam zhruba 40 zájemců z řad strategických investorů, tedy letištních operátorů, a jejich potenciálních partnerů v podobě investičních bank a velkých infrastrukturálních fondů. O pražské letiště údajně mají zájem i bohaté americké či kanadské penzijní fondy a zejména petrodolary napěchované suverénní fondy asijských států (viz tabulku). K nim je třeba přidat ještě české finanční investory PPF, J&T a investiční skupinu Penta.
Do prvního kola soutěže se sice může přihlásit až několik desítek zájemců, ale už dnes je jisté, že ve finále se zřejmě objeví jen pár konsorcií se třemi až čtyřmi členy. Vyskládat na stůl zhruba tři miliardy eur za Letiště Praha totiž nebude jednoduché.
Jak už je v České republice při velkých privatizačních tendrech zvykem, bude kolem zájemců a vládních úředníků kroužit mnoho lobbistů a vyjednavačů s igelitkami a obálkami. Přesto se optimisticky očekává, že snad rozhodne nejvyšší nabídka. Jak jí ale docílit?

Bez evropských operátorů?

Investiční banka Credit Suisse First Boston (CSFB), jež má státu poradit se způsobem prodeje, nyní pracuje na materiálu, který by měla vládě předložit v březnu. Podle informací týdeníku EURO přemýšlejí tvůrci privatizační strategie a také lobbisté o tom, zda ze soutěže nějakým způsobem předem nevyřadit velké evropské operátory, či alespoň neomezit jejich šance na získání Letiště Praha. Důvod? Stane-li se kupcem někdo, kdo již provozuje velké letiště v Evropské unii, nemusel by mít zájem to pražské rozvíjet. Proto se údajně uvažuje o tom, že by se do soutěže evropští operátoři pustili jen za předem stanovených podmínek nebo by se nějakým obhajitelným způsobem úplně vyřadili. Otázkou ale je, zda takový nápad nebude vadit úředníkům v Bruselu.
Tato představa přitom má jistou logiku. Konsorcium finančního investora, infrastrukturálního fondu a mimoevropského operátora, který v EU ještě nemá velké letiště, možná bude ochotno zaplatit víc než konsorcium evropské. Vizí některých vládních stratégů totiž je, aby se z pražského letiště se stala jedna velká přestupní stanice (takzvaný hub) mezi Amerikou a Asií.
Na druhé straně je ale pravdou, že když za Letiště Praha někdo zaplatí například stomiliardový balík, byl by blázen nerozvíjet tento podnik tak, aby se mu obří investice v rozumné době vrátila. Týdeník EURO také zaznamenal názor, že velcí evropští operátoři mají v současnosti dost vlastních problémů a o velkou investici do pražského letiště nebudou mít zájem.

Pentu nelze obejít.

V privatizaci však bude mít důležitou roli jeden hráč, bez něhož se nikdo neobejde. Jmenuje se Penta. Tato dravá finanční skupina je specifická ze dvou důvodů. Jednak drží zhruba 70 hektarů pozemků, na kterých by měla stát druhá přistávací dráha v Ruzyni, a jednak vlastní letiště ve Vodochodech nedaleko od Prahy.
Kdyby stát nabízel investorům Letiště Praha bez dohody s Pentou o výkupu pozemků, šlo by o hazardní krok. Podle informací týdeníku EURO je již dohoda s finančníky hotová, ministr dopravy Aleš Řebíček dokonce už předložil vládě příslušný materiál, jehož obsah ale byl vzhledem k citlivosti informací utajen. V zásadě se dá říci, že problém pozemků, které vlastní Penta, je vyřešen. Letiště Praha sice možná zaplatí za pozemky i více než tři miliardy korun, o to úspěšněji ale mohou zástupci státu vyjednávat se zájemci o konečné sumě.

Atraktivní partner.

Když Penta v roce 2006 nabídla v soutěži o Aero Vodochody nejvyšší cenu - 2,9 miliardy korun -, jistě dobře věděla, že si zároveň předplatila i cennou vstupenku na show s názvem privatizace Letiště Praha. Projekt Penty na rozvoj vzletové a přistávací dráhy ve Vodochodech je zajímavý, a díky němu bude při námluvách o Letiště Praha hrát roli bohaté nevěsty. Jakýkoliv vážný zájemce o pražské letiště bude muset zvážit, zda přece jen nevezme do konsorcia Pentu a s ní i projekt ve Vodochodech. V opačném případě totiž může na druhé straně hlavního města vyrůst v určitém smyslu nevyzpytatelná, dravá a časem i silná konkurence letišti v Ruzyni. „Letiště Praha v principu vítá konkurenční prostředí a dovede si představit vyšší specializaci Aera Vodochody, například na specifické přepravce,“ řekla týdeníku EURO mluvčí letiště Eva Krejčí.
Penta bude chtít unikátní pozici tak jako tak výhodně zobchodovat a rozhodně se nespojí rychle jen tak s někým. Do konsorcia by nevzala pouze projekt ve Vodochodech, ale díky penězům, které dostane i od Letiště Praha za pozemky, může přidat i equity. Podle informací týdeníku EURO již zástupci Penty obešli všechny relevantní zájemce o Letiště Praha s nabídkou spolupráce při privatizaci.
Vzhledem k nedávno uskutečněným prodejům letišť srovnatelné velikosti ve světě by se cena mohla pohybovat v rozmezí 80 až 100 miliard korun. Zisk státního podniku Letiště Praha v současnosti dosahuje přes miliardu korun ročně. Z očekávané prodejní ceny lze tudíž usoudit, že i v dlouhodobém horizontu je pro stát výhodná privatizace.

Před námluvami.

Nejen potenciální zájemci, ale i podnik Letiště Praha se pod vedením nového generálního ředitele Miroslava Dvořáka připravuje na privatizaci. „V těchto dnech vzniká takzvaná malá akciová společnost Letiště Praha, jejíž založení znamená realizaci prvního zakladatelského privatizačního projektu schváleného vládou a současně představuje splnění nutného předpokladu pro naplnění druhého transformačního kroku, což znamená vložení majetku státního podniku do akciové společnosti na základě druhého zakladatelského privatizačního projektu,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí společnosti Eva Krejčí. Tento projekt v současné době připomínkuje ministerstvo financí a posléze bude předložen vládě ke schválení. „Transformace zahrnuje velké množství úkonů potřebných ke vzniku velké akciové společnosti – od převodu majetku, smluvních vztahů, povolení, certifikací, licencí až po převedení všech procesů a zdrojů potřebných pro fungování letiště,“ dodává mluvčí. Představenstvo malé akciové společnosti tvoří Petr Vlasák (předseda), Ivan Sedlák a Jiří Špička, tříčlennou dozorčí radu řídí náměstek ministra dopravy Jiří Hodač.

Paralelní dráha.

Bez ohledu na privatizaci připravuje management společnosti další rozvoj kapacity letiště. „Hlavním projektem je stavba paralelní dráhy, která odlehčí hustě osídleným částem Prahy (zejména Řepím a Bílé Hoře) a na druhé straně Kladnu. Prakticky to znamená úlevu pro desítky tisíc obyvatel sídlišť pod letovým koridorem vedlejší dráhy,“ říká Krejčí. „Proces přípravy výstavby paralelní dráhy byl zahájen zpracováním studie vlivu stavby na životní prostředí EIA, po kterém bude následovat územní řízení a stavební povolení. Samo zahájení stavby vzhledem k předchozímu lze tudíž očekávat v následujících letech,“ dodává.
Jednání se všemi vlastníky pozemků pod plánovanou drahou prý úspěšně pokračují, Letiště Praha v jejich průběhu ale jednotlivá vyjednávání nehodlá komentovat. „Skutečnost, že projekt vybudování paralelní dráhy byl započat, je již dnes zahrnuta v očekávané hodnotě letiště. Její samotné dokončení nemá na další navýšení ceny letiště významný vliv. Co se týká varianty, záměrem je vybudování paralelní dráhy v nezkrácené podobě,“ ubezpečuje mluvčí.

Dohoda s odbory a obchodníky.

Loni v září se na generálního ředitele Letiště Praha obrátili předsedové obou odborových organizací, které ve společnosti působí, a to s návrhem úprav kolektivní smlouvy. „Vyjednávání trvalo necelé dva měsíce a i díky konstruktivnímu přístupu ze strany odborů bylo završenou dohodou. Nejvýznamnějším výsledkem z pohledu připravované privatizace je fixace podmínek a prodloužení platnosti kolektivní smlouvy do konce roku 2009,“ dodává mluvčí letiště. Výsledkem byla dohoda ohledně růstu základní mzdy pro letošní rok plošně o šest procent a nárůst o inflaci (plus jedno procento na selektivní dorovnání mezd v určitých profesích). V roce 2009 se počítá s nárůstem mezd o inflaci plus jedno procento.
Vedení letiště také vytvořilo korektní vztahy s nájemci komerčních prostor. Vzpomeňme na horké léto 2006, kdy se nájemci seskupili do sdružení a žádali od vedení letiště změny obchodních podmínek, například snížení nájemného. „Kromě dohody se také podařilo zmírnit pohled široké veřejnosti na Letiště Praha jako na extrémně drahé. Vedení společnosti přivedlo na Ruzyni mezinárodní gastronomické řetězce (McDonald´s a KFC) a tím došlo k rozšíření cenové i sortimentní nabídky občerstvení,“ dodává Krejčí.

Dálkové lety.

Budoucnost Letiště Praha je spojena zejména s rozvojem dálkových spojení. Vedení firmy údajně vede intenzivní jednání s dopravci. Významným přínosem v tomto ohledu je vstup České republiky do schengenského prostoru (z Prahy se letos 1. dubna stane mezinárodní letiště). „Jediná omezení jsou v tuto chvíli zejména na straně dopravců, kde zpoždění projektu A380 blokuje uvolnění menších dálkových letadel pro lety do Prahy, zejména se jedná o stroje velikosti Boeing 767 či Airbus 330,“ vysvětluje mluvčí Letiště Praha.

Tabulka 1
Operátoři

Fraport (Německo)
Macquaire Airports
Aeroporte de Paris
Hochtief
abertis (Španělsko)
SAVE (Itálie)
Ferrovial (Španělsko)
TAV Group (Turecko)
YVR Vancouver Airport
GMR Group (Indie)
Meinl
Vienna Airport
Changi Airport (Singapur)

Pramen: Zdroje týdeníku EURO

(Tohle nemá být tabulka, ale jen vyjmenovat firmy za sebou – il)

Partneři do konsorcia
Potenciální finanční investoři, infrastrukturální fondy, penzijní fondy či státní suverénní fondy

Goldman Sachs GSIP
GIP (Credit Suisse a GE)
Morgan Stanley
RREEF
AIG Global Investment Group
Barclays IF
CKI (Hong Kong)
Babcovo and Brown
Colonial (Austrálie)
JP Morgan
3i
Merrill Lynch
Ontario Teachers
Dubai Aerospace Enterprise
Mubadala (Abu Dhabi)
Quasar Investment Authority
Prudential
Boreales (OMERS Ontario Pension Plan)

Pramen: Zdroje týdeníku EURO

České aerolinie
Prodej o něco dříve

Loňský rok byl pro České aerolinie úspěšný. Firma bude po letech ztrátového hospodářství opět v černých číslech. Vedení ČSA o konkrétních výsledcích zatím odmítá hovořit, nicméně spekuluje se o zisku kolem sto milionů korun. Společnost je stabilizována a vzhledem k příznivému trendu se dá předpokládat, že letošní plánovaný prodej akcionáře uspokojí.

Vedení ČSA pro rok 2008 navíc plánuje dva významné projekty, které firmě a budoucímu vlastníkovi mohou v příštích letech přinést úspory zhruba miliardu korun ročně. Prvním je zavedení nového systému rezervace letenek, který má být spuštěn na podzim letošního roku a přinese úspory ve výši přibližně miliardy. Druhým projektem je výrazné vylepšení systému v úseku údržby, kde se počítá s úsporami v řádu desítek milionů korun. Oba tyto projekty mohou být pro jakéhokoliv nového majitele ČSA vítaným přínosem.
Společnost Delloite pro vládu připravuje materiál s doporučeným způsobem prodeje aerolinií. Podle informací týdeníku EURO zřejmě navrhne, aby – nebude-li to Bruselu vadit - byl při rozhodování o novém vlastníkovi vybrán někdo ze strategických investorů z řad velkých leteckých společností mimo Evropskou unii. Významní hráči z USA, Číny či Ruska by totiž mohli vytvořit v Praze hub, kam by natáhli některé své dálkové lety. Kdyby českého národního dopravce koupily společnosti, jako jsou Delta Air Lines či Northwest Airlines, ruský Aeroflot či China Southern (všichni jsou členové sdružení SkyTeam, jehož členem jsou i ČSA), jejich angažovanost v Praze by v očích investorů zvýšila cenu Letiště Praha. Právě z tohoto logického důvodu – jak tvrdí zdroje týdeníku EURO - nemusí privatizace národního dopravce probíhat souběžně s prodejem letiště v Ruzyni. V současné době totiž převládá názor, že by privatizace ČSA měla být dokončena o něco dříve než prodej letiště.
„Obě společnosti jsou velmi úzce provázány (ČSA tvoří více než 40 procent výkonů letiště), tudíž obě privatizace by měly být velmi pečlivě koordinovány v těsné blízkosti za sebou. U privatizace ČSA by pro budoucnost Letiště Praha byl jako nejvýhodnější strategický investor, který by si z Prahy udělal svoji bázi pro střední a východní Evropu,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí.

Tabulka 2
Zájem bude
Potenciální kupci ČSA