Veřejným prostorem proběhlo už mnoho informací o tom, že velké, zejména technologické, společnosti, jako jsou Google, Facebook nebo Twitter, počítají s výkonem práce mimo kancelář na dlouhodobější bázi. Jednak proto, že se nedaří šíření onemocnění covid-19 potlačit natolik, aby se mohl svět vrátit do předkrizového období, a také proto, že se možnost netrávit každý den hodiny času na dojíždění za prací zalíbila velké části lidí.
Nejdále zatím zašel Google, když nedávno oznámil, že návrat do jeho kanceláří bude pro většinu z jeho 200 tisíc zaměstnanců dobrovolný až do července příštího roku. Nutnost pracovat přímo v sídle technologické společnosti bude pouze u těch zaměstnanců, jejichž fyzická přítomnost v kanceláři je pro výkon práce potřebná. Google tímto krokem chtěl vyjít vstříc i zaměstnancům s rodinami.
Už před třemi lety proběhl výzkum Standfordské unviezity o tom, jaký má práce z domova vliv na chod společnosti. Během devítiměsíční studie dva tisíce lidí z čínské společnosti Ctrip, ve které celkově pracuje kolem 20 tisíce zaměstnanců, chodily do práce pouze jeden den v týdnu, zbytek pracovaly ze svých domovů. Výsledky leckoho překvapily - produktivita práce se zvedla o 13 procent. Výzkum standfordských akademiků také ukázal, že u pozorovaných pracovníků klesl v následném období i počet výpovědí a firma tak na celém experimentu značně vydělala, neboť ušetřila například i na náboru nových lidí.
To, co svět v posledních měsících zažívá, je však trochu jiný typ práce z domova. Kvůli uvaleným opatření vlád po celém světě neměli zaměstnanci na výběr – u koho to jen trochu bylo možné, musel se spokojit s prací z domova. Tudíž bez kanceláři se museli obejít i ti, kteří ani za normálních okolností neměli zájem z různých důvodů vykonávat zaměstnání distančně. Ani ve výše uvedeném experimentu se nejednalo o „totální“ odtržení od kolegů, ovšem za nynější situace nebylo možné fyzicky docházet do práce ani jeden den v týdnu – pracovní procesy se plně přesunuly do online prostředí.
A jaká jsou rizika náhlé a kompletní změny pracovního života? Různé studie ukazují na vícero problémů. Podle průzkumu mezi dvěma tisíci zaměstnanců ve Velké Británii se čtyři z deseti lidí při práci z domova během karanténních opatření obávali, že přijdou o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, téměř polovině z nich pak chyběl kontakt s jejich kolegy a kolem jedné třetiny respondentů mělo problém s motivací do práce a po uplynutí pracovní doby i s přepnutím do domácího „módu“.
Podle jiného výzkumu, tentokrát ze Spojených států od společnosti Monster, až 69 procent dotázaných na sobě pozorovalo během nucené práce z domova příznaky syndromu vyhoření. Vést je k tomu mohl i fakt, že „v práci“ trávili více času, jelikož kvůli zhoršující se ekonomické situaci, a s tím souvisejícím propouštěním tisíců lidí, se obávali vyhazovu, a tak práci věnovali více času než za normální situace.
Vyhovuje vám práce z domova?
Podobné analýzy existují i pro Českou republiku. Například výzkum poradenské společnosti Moore ukázal, že produktivita práce z domova během karantény klesla až o jednu třetinu. Ještě v březnu, na počátku opatření, byl propad pouze desetinový – zaměstnanci si tak na práci ze svých domovů nezvykli. Produktivita podle autorů šetření klesla právě z toho důvodu, že chod celé firmy na home office není dlouhodobě udržitelný.
Mezi další, více pozitivní dopady, můžeme však řadit rozvoj technologií, které se na vzdálený výkon zaměstnání zaměřují. Během karantény zaznamenala úspěch zejména služba Zoom pro společné videohovory, ale i další společnosti se snažily o zlepšení svých technologií pro práci z domovů. Už teď mnoho vysoce postavených představitelů velkých společností naznačuje, že tato zkušenost významně akceleruje rozvoj home office. Podle magazínu Forbes až 72 procent oslovených finančních ředitelů počítá s tím, že u některých zaměstnanců by se mohlo u některých pracovních pozic mohlo jednat o trvalý přechod k formě distančnímu výkonu zaměstnání.
Než se však práce z našich domovů stane skutečností, bude potřeba vyřešit i další technologické záležitosti, jako je stále podceňovaná IT bezpečnosti nebo technologické vybavení firem, které v mnohých případech mělo na svědomí již zmiňovaný pokles produktivity práce. Pokud tyto problémy firmy vyřeší, může se v budoucnu práce z domova stát novým standardem.
