Osud produkčních limitů by měl být do března tabu
Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, je proti tomu, aby se těžební kvóty členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) projednávaly dříve než na březnovém zasedání této organizace, jak navrhují některé jiné producentské země. Navíc Saúdská Arábie dala minulý týden také najevo, že není ani zastáncem výraznějšího prodloužení platnosti těchto kvót, jež končí v březnu. Kvóty přispěly loni k mimořádnému nárůstu cen této suroviny z deseti na 25 dolarů za barel.
Názory se rozcházejí.
Pro prodloužení produkčních limitů jsou zejména představitelé Íránu a Mexika, kteří navrhují, aby v zemích OPEC platily i po 31. březnu, případně až do konce roku 2000.
Představitelé saúdskoarabského ropného průmyslu jsou spíše zastánci tržních podmínek. Kruhy blízké tamnímu ministerstvu ropného průmyslu podle agentury Reuters v minulých dnech naznačily, že by bylo užitečné trh ropy ponechat volnému působení zákon a nabídky a poptávky. K tomuto řešení se přiklánějí i některé další producentské země, které se začínají cítit těžebními kvótami poškozeny a touží zvýšit těžbu a exportovat více ropy. Domnívají se, že cena této suroviny, jež se dnes pohybuje kolem 25 dolarů za barel, je už na „slušné úrovni a může jim zajistit dobré příjmy.
Možnost těžit více ropy by možná přivítal i další velký producent z řad OPEC - Írán, i když se jeho odborníci v názoru na limity rozcházejí. Zatímco koncem loňského roku někteří naznačili, že pokud by světový trh potřeboval další dodávky (a cena ropy by se držela nad 25 dolary za barel), nebudou proti zvýšení těžebního stropu OPEC. Jak uvedla agentura Reuters, íránský zástupce v OPEC Hosejn Kozempur Ardebili řekl, že bude-li trh schopen absorbovat další množství ropy, aniž by to stlačilo její cenu, bude od O PEC zodpovědné produkci zvýšit. Zdůraznil ale, že není důvod o kvótách jednat před březnovou konferencí OPEC.
Ovšem íránský ministr ropného průmyslu Bidžan Námdar Zangání vyjádřil poněkud jiný názor. Podle něj by ministři ropného průmyslu zemí OPEC na svém setkání letos v březnu měli odsouhlasit prodloužení limitů o tři až šest měsíců. Ministr si od t akového kroku zřejmě slibuje ještě vyšší ceny ropy, než jsou nyní, a pro svou zem vyšší příjmy z jejího exportu.
Kde to začalo.
Klíčovým datem pro vývoj cen ropy a také pro nové upevnění pozice OPEC ve světě byl loňský březen, kdy se ministři ropného průmyslu této organizace na dvoudenním zasedání v nizozemském Haagu dohodli na výrazném omezení produkce - denně o 1,7 milionu barelů. Hned poté na schůzce ve Vídni pak rozhodli snížit od 1. dubna na jeden rok dodávky ropy na světový trh celkem o sedm procent. Současně vyzvali ke snížení produkce i další producentské země stojící mimo kartel. Těžba ropy v členských zemích OPEC se v loňském roce od ledna do listopadu snížila podle statistik OPEC z 27,54 milionu barelů denně na 26,07 milionu barelů.
Výraznému loňskému vzestupu cen ropy o více než patnáct dolarů za barel napomohly také některé velké producentské země, které nejsou členy OPEC. Po výzvě, aby se k její strategii snižování produkce ropy připojily, a podpořily tak cenu tét o suroviny, tak učinily z velkých světových producentů hlavně Norsko, Mexiko a Rusko, ale také například Omán.
Norsko, které je po Saúdské Arábii druhým největším světovým vývozcem ropy, loni v prosinci oznámilo, že bude ve snižování produkce ropy pokračovat a bude těžit až do konce prvního čtvrtletí 2000 jen 2,95 milionu barelů denně místo plánovaných 2,99. Někteří odborníci náhlou solidaritu Norska se zeměmi OPEC považují za dost překvapivou, neboť tento evropský producent dosud na společné akce OPEC příliš nereagoval. Norská ministryně ropného průmyslu Marit Arnstadová ovšem nedávno řekla agentuře Reuters, že současná vysoká cena této suroviny neodráží ani tak skutečný pokles dodávek ropy, jako spíše očekávané napětí na světovém ropném trhu a s tím spojené spekulace.
Norsko snižovalo produkci prakticky již v roce 1998 (asi o 100 tisíc barelů denně), ale od loňského dubna po výzvě OPEC ji omezilo ještě více. Tři země stojící mimo tuto organizaci - Norsko, Mexiko a Omán - snížily těžbu asi o 290 tisíc barelů denně.
Rusko, které je třetím největším producentem ropy na světě, sice také přislíbilo snížit těžbu, a to o 100 tisíc barelů denně, ale nejnovější údaje ruského ministerstva energetiky o jeho loňské těžbě ropy (která je ovšem uváděna včetně plynového kondenzátu), hovoří o mírném růstu na 6,13 milionu barelů denně.
Drastické omezování světové produkce ropy nutně vedlo k postupnému snížení nahromaděných skladových zásob, což bylo také cílem akce OPEC. Pokud ctižádostí ropného kartelu bylo zredukovat světové zásoby na úroveň roku 1996, pak se mu to také daří. Experti OPEC počítají, že se zásoby budou v prvním letošním čtvrtletí v důsledku zimy na severní polokouli dále snižovat, a to až o tři miliony barelů denně. Už dnes jsou například v USA téměř na nejnižší úrov ni v historii. Do konce letošního března by tedy mohly podle odborníků klesnout na úroveň zimy 1996/97 (tehdy se cena ropy pohybovala také kolem 25 dolarů za barel).
Spokojenost s cenou.
Hlavní producenti ropy sdružení v kartelu OPEC jsou s cenami ropy na světových trzích spokojeni. Většina z nich to vyjádřila už před koncem loňského roku. Například arabské země, které se sešly koncem listopadu v Rijádu na zasedání Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu, potvrdily svou spokojenost s cenovou hladinou i v závěrečném komuniké.
Cena ropy ovšem rostla i po celý prosinec a v polovině měsíce se dostala na devítileté maximum 26,15 USD (loni v únoru byla na minimu 9,80 USD). V posledním týdnu roku 1999 se barel severomořské Brent k dodání v únoru 2000 na londýnském trhu prodával zhruba za 25,40 USD. Začátkem letošního ledna vlivem oteplení v Americe i v Evropě klesla popt ávka po ropě i topném oleji a cena ropy se na světovém trhu v prvním lednovém týdnu snížila pod 25 dolarů za barel.
Loňský růst cen ropy (a v závěsu i zemního plynu) analytici hodnotí jako obrovský úspěch dohody o omezování produkce, i když podle jejich názoru cenám do určité míry pomohly také spekulativní nákupy uskutečněné v obavách z případných menších dodávek ropy a ropných produktů v zimním období.
Z dramatického vzestupu cen ropy těžili hlavně členové OPEC. Jejich příjmy z ropného exportu za loňský rok stouply podle nejnovějšího odhadu londýnského Center for Global Energy Studies přibližně o 25 miliard na 121 miliard dolarů.
Přílišný růst cen ropy vyvolává nicméně v některých producentských zemích také určité obavy, zřejmě největší právě v Saúdské Arábii. Těmito obavami lze také vysvětlit její opatrný postoj k eventuálnímu prodloužení produkčních kvót. Analyt ik Mehdi Varzi z investiční banky Dresdner Kleinwort Benson naznačil, že někteří členové OPEC jsou maximalizací příjmů hypnotizováni a zapomínají na dlouhodobou stabilitu trhu.
Prodloužit, či neprodloužit.
Letos v březnu se mají konat dvě významná setkání v rámci OPEC - summit členských států a běžná konference ministrů ropného průmyslu těchto zemí. Setkání nejvyšších představitelů plánované do venezuelského Caracasu na 30. březen však bude zřejmě odloženo k vůli následkům nedávných katastrofálních záplav. Summit měl být v historii této jedenáctičlenné organizace mimořádnou akcí. Uskutečnil se zatím pouze jednou - v roce 1975 v Alžíru.
Sejdou se tedy pravděpodobně pouze ministři zemí OPEC, aby projednali další těžební a cenovou strategii organizace, a to nikoliv v Caracasu, jak bylo plánováno, ale patrně ve Vídni. Generální tajemník OPEC Rilwanu Lukman k očekávané schůzce nedávno řekl, že rozhodnutí o produkčních limitech nelze předvídat. Bude prý vycházet z toho, co se odehraje na trhu ropy během nadcházejících tří měsíců. Dnes je podle něj těžké říci, zda budou limity prodlouženy, či nikoliv.
