Je to pár týdnů, co parlament po dlouhých diskusích schválil velkou novelu energetického zákona a k tomu i novelu zákona o podporovaných zdrojích a novelu zákona o hospodaření s energií. A ve sněmovně už leží požadavek poslanců Úsvitu na její první úpravu, upřesnění. Jde jim o soulad služebního a energetického zákona.
Jde jim o to, aby se na předsedu a místopředsedu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nadále nevztahoval služební zákon. Z přijaté novely vyplývá, že předseda a místopředseda úřadu by pod služební zákon od ledna příštího roku patrně spadali. Vedení úřadu má podle zákona nově převzít jeho rada, ale až od srpna 2017. Kvůli této legislativní chybě vzniká podle předkladatelů z Úsvitu základní pochybnost o tom, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou, nebo nejsou státními zaměstnanci. To může vyvolávat interpretační problémy a záporně ovlivnit fungování regulátora energetického trhu, tvrdí poslanci v důvodové zprávě jejich novely energetického zákona.
Předseda a místopředseda ERÚ nyní pod služební zákon z důvodu nezávislosti regulátora výslovně nespadají. Od příštího ledna by však měly být v zákoně o státní službě nahrazeny tyto funkce radou, která ale bude ustavena až za více než půldruhého roku. Předseda a místopředseda ERÚ by se tak patrně dostali pod služební zákon na tuto dobu v podstatě automaticky. Poslanci Úsvitu je proto chtějí opět vyjmout.
Trnitá cesta sněmovnou Novela energetického zákona měla bouřlivou cestu přes sněmovnu, kdy se musela vypořádat se stovkami pozměňovacích návrhů i obstrukcemi právě od poslanců hnutí Úsvit. Novelu už od začátku velmi ostře kritizoval Energetický regulační úřad. Vypočítal například, že by nové normy stály státní kasu o 150 miliard víc a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. Vitáskové se také nelíbilo, že úřad by měl být napříště řízen radou, nikoli už předsedou jako dosud.
Změna způsobu platby za obnovitelné zdroje Asi největší novinkou, kterou zákon, který bude platit od ledna příštího roku, přináší, je platba podle velikosti jističe, nikoli podle spotřebované elektřiny. Dnes platí občané i firmy za obnovitelné zdroje podle množství spotřebované elektřiny 495 korun za MWh. Podle novely zákona se bude platit podle velikosti jističe. Konkrétní částky určí svým nařízením vláda. Ovšem občané, kteří mají například na chalupách silné jističe a bojí se, že budou podle nového zákona platit více, neboť spotřebovánovela vají malé množství elektřiny vzhledem k velikosti jističe, mohou být klidní. V zákoně je pojistka, že nikdo nemůže platit více. V případě, že by platba podle velikosti jističe byla vyšší než podle spotřebované elektřiny 495 korun za MWh, budou tito občané a firmy platit právě podle spotřebované elektřiny. Nový systém tak nezatíží více domácnosti, ale umožní snížit poplatek energeticky náročnému průmyslu, který platí podstatně více než konkurence v Německu. Vláda počítá s tím, že energeticky náročnému průmyslu se uleví ročně o cca 4,8 miliardy korun.
Zachování ochrany spotřebitele Evropská unie tlačila na Českou republiku, aby změnila energetický zákona v paragrafu, který se týká uzavírání smluv mimo obchodní prostory tak, aby bylo možné odstoupit od smlouvy pouze 14 dnů po uzavření smlouvy, jak zní evropská směrnice o ochraně spotřebitele. Nicméně v České republice platí, že je možné odstoupit 14 dnů od začátku dodávky elektrické energie nebo zemního plynu. Tato zvýšená ochrana zákazníka je u nás potřebná vzhledem k mnoha nepoctivým podomním prodejcům. V Poslanecké sněmovně se podařilo prosadit znění zákona, které ponechává současnou praxi ochrany zákazníka.
Výroba elektřiny do 10 kW bez licence Novela zákona přináší výrazné zjednodušení možnosti připojit k distribuční soustavě malou výrobnu elektřiny do 10 kW, a to bez licence. Týká se to zejména střešních instalací solárních panelů, případně malých kogeneračních jednotek, které vyrábějí společně elektřinu a teplo.
Provozovatel takové výrobny elektřiny ovšem nemůže prodávat elektřinu do energetické sítě, to by už bylo považováno za podnikání. Tato změna přinese zlepšení dostupnosti výhod samovýroby elektřiny pro domácnosti a drobné podnikatele.
Vznik Rady Energetického regulačního úřadu Úřad má být od 1. srpna 2017, kdy končí funkční období současné předsedkyně, řízen pětičlennou radou, jejíž členy bude jmenovat i odvolávat vláda, na rozdíl od nynější praxe, kdy předsedu ERÚ jmenuje a odvolává prezident ČR.
Schválený zákon řeší také problémy s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desetiletích vznikly stavby rozvodů energie. Podle dosavadního zákona je museli majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Jde o statisíce parcel. Sněmovna tuto povinnost zrušila, energetické firmy ale budou muset poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem.
Zavedení provozní podpory novým bioplynovým stanicím Spolu s novelou energetického zákona byla rovněž přijata novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která kupříkladu zavádí možnost podpory pro biostanice, a sice podporu tepla vyrobeného z bioplynu v nových bioplynových stanicích s výkonem do 500 kW, které využívají ve větší míře hnojiva z živočišné výroby nebo biologicky rozložitelný vytříděný komunální odpad. Výše podpory bude nastavena na základě 15leté návratnosti vložených investic. Doba trvání podpory bude stanovena na celou dobu životnosti bioplynové stanice. Podle odhadů ministerstva zemědělství by mělo vzniknout nově 60 až 80 nových výroben.
Novela zákona o hospodaření s energií Už od července vstoupí v platnost novela zákona o hospodaření s energií. Tato novela například významně posiluje závaznost Státní energetické koncepce. V zákoně se doslova píše: „Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.“
Přes dva tisíce podniků v České republice bude také muset zpracovávat každé čtyři roky energetický audit.
Měřidla spotřeby tepla nebudou povinná všude. Novela stanovuje, že měřidla tepla v domech se nebudou muset instalovat tam, kde se to nevyplatí. Zatímco původní předloha nové právní úpravy předpokládala zavedení systému rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech na základě údajů zjištěných z měřidel tepla instalovaných povinně všude, schválená verze s plošnou instalací měřidel již nepočítá a zákon je nastaven tak, aby se náklady daly rozúčtovat i na základě dohody nájemců nebo vlastníků bytů.
