Únorové výsledky průmyslu a stavebnictví nepřinesly změnu výrazně sestupného trendu. Propad indexu průmyslové produkce o 8,1 procenta je, vezmeme-li v úvahu odlišný počet pracovních dnů, srovnatelný s lednovým výsledkem. Stavebnictví svým poklesem o 18,7 procenta vlastně na cestě z kopce ještě přidalo plyn, protože na rozdíl od ledna vychází z poměrně nízkého loňského základu. Stavební výroba, která na rozdíl od průmyslu nemůže nízkou domácí poptávku kompenzovat vývozem, bude v minusu patrně v průběhu celého letošního roku, v průmyslu snad ke zlepšení dojde ve druhém pololetí, i když očekávaný celoroční propad to asi nezvrátí.
Zatímco ve stavebnictví pokračuje pokles reálných mezd patrný už v loňském roce (leden až únor 1999 minus 0,3 procenta), v průmyslu za první dva měsíce roku byla průměrná reálná mzda o 2,1 procenta vyšší než ve stejném období loni. To sice nepředstavuje inflační nebezpečí, ale v relaci s produktivitou práce (průmysl minus 6,8, stavebnictv í minus 15,9 procenta) vzniká tlak na další růst nezaměstnanosti.
