Co bude hýbat s Čechy letos? Kdo ví. Všednost. Hypotéky budou možná těžknout a peněženky hubnout. Na velkou radost to nevypadá. I podnikatelé, od nichž bych čekala ,,pohodu“, se mi o Vánocích svěřili, že si nejsou jisti, co bude. Chudne lid, chudnou oni. Kolo spotřeby se zastavuje a rozladění narůstá. Hněv přijde. On nebyl moc veselý ani ten uplynulý rok.
Foto: Profimedia.cz
Ale jedna zajímavost tu je — velké kulturní instituce dostaly nové ředitele. Rok 2011 přinesl tři nové ředitele médií — televize, rozhlasu a četky. Petra Dvořáka, Petera Duhana a Jiřího Majstra. Zatímco Dvořák jel rozvážně a promyšleně start–cíl, volba Duhana se „táhla jak tejden“ a do posledního momentu nebylo jasné, koho vlastně zvolí a jestli vůbec někoho. Majstr mistrovsky zvolen také nebyl. Podle volby vypadají i jejich kroky. Rozhodující hlas pro Duhana byl hlas Dany Jaklové z ODS, která si tak ovšem odřízla možnost být do Rady ČRo znovu zvolena. ODS ji už nechce a ostatní jí pohrdají.
Nového šéfa má i Národní galerie. Po bytostném umělci Knížákovi ekonom Vladimír Rössel. Zatím se do análů zapsal tím, že přivezl z Vídně obrazy, které tam byly zastaveny kvůli kauze Diag Human.
Minulý rok znamenal i odchod jednoho ministra kultury, který toho o kultuře moc nevěděl. Což málokdo poznal. Pohřeb znamenalo majetkové nepřiznání domku na Floridě a chuť odškodnit církve. A tak jsme dostali náhradní ministryni. Ta se hned nechala slyšet, že Česká televize má nějak moc peněz (jakpak na to přišla a z čípak hlavy to asi je?), a myslí si, že ani Národní galerie některé paláce nepotřebuje, a chtěla by je nechat zprivatizovat. Ale snad se rychle zorientuje. Pak pochopí, že sovy nejsou vždy tím, čím se zdají být. A že užovky umějí být i zmije. Mezitím mediální lid prožíval dalších 365 vládních krizí a zrovna tolik ultimát Věcí veřejných.
Bude to zajímavý rok. Jestli dobrý, to ale opravdu nevím.
