V Babišově pojetí vládnutí jsou ministři stejně jenom manažery, kteří přenášejí povely jediného akcionáře všem jeho zaměstnancům.
Na Miloše Zemana přišla asi zrovna nějaká slabá chvilka v nevhodný okamžik. Servilita vůči Andreji Babišovi, kterou v přímém přenosu předvedl při jmenování vlády, vypovídá o jeho strachu z prezidentské volby víc, než by kdy chtěl prozradit.
Jeho podpora Babišova vysněného projektu menšinové vlády, která zaručí, že se novopečený premiér nebude muset o exekutivní moc s nikým dělit a nakoupené hlasy ve sněmovně mu zajistí, že si bude moci dělat, co chce, je evidentní už dlouho. A nyní jako mouřenín splnil úkol. Ani na vteřinu ho nenapadlo, že by měl Babiše tlačit k vytvoření nějaké většinové koalice, kde by ANO muselo v lecčems ustoupit a rozdělit se s dalšími politickými stranami o vliv. Zeman prostě políbil prsten za velkorysý slib, že mu zůstane Pražský hrad, protože Andrejovi se stejně víc líbí na Čapím hnízdě.
Z Andrejovy vůle
Z prezidentových slov při inauguraci je jasné, že nepočítá s tím, že právě jmenovaní ministři jsou členy kabinetu, který dostane důvěru. Jako o termínu, kdy bude mít Česko vládu s důvěrou, hovořil o únoru, zatímco o důvěře této vládě se bude hlasovat nejpozději 12. ledna. Proč tedy tak spěchal se jmenováním ministrů a vyplýtval první ze svých dvou pokusů? To má jediný důvod: Babiš to tak prostě chtěl. Na důvěru nebo toleranci vládě je totiž sice času dost, ale na zastavení trestního stíhání čerstvého předsedy vlády a jeho údajných spolupachatelů je času pramálo, a nový ministr vnitra se na to tudíž musí podívat co nejdříve.
Topolánek: Babiše se nebojí jen blázen. Čtěte více
A také je třeba zasednout co nejdříve na všechny státní penězovody, protože dobrý obchodník ví, že čas jsou peníze. Navíc s exekutivní mocí v hrsti se s potenciálními koaličními partnery jedná úplně jinak. Prostě když Zeman po volbách tvrdil, že pověří Babiše co nejdříve, aby ho ostatní nemohli vydírat, ve skutečnosti mu zařídil tu nejlepší pozici k tomu, aby vydírat ostatní mohl on. A protože jde o opravdu hodně zkušeného borce, tak se není třeba bát, že by prezidentem nabídnutou šanci nevyužil do poslední kapky.
Miloš si dokonce mohl ušetřit větičku, že i vláda bez důvěry je plnohodnotnou vládou, protože ta Babišova se tak bude chovat zcela nepochybně. Jakkoli s plnohodnotností je to obdobné jako s plnotučností mléka v tetrapaku. Prostě ta vláda plnohodnotná není, dokud nemá podporu v Poslanecké sněmovně, které se také ze svých činů podle ústavy zodpovídá. Nějaká ústava nebo zodpovědnost samozřejmě nemohou nic říkat člověku, který se nehodlá zodpovídat ani ze svých trestných činů a chce se schovávat za poslaneckou imunitu a kecy o účelovkách.
Kim by to neřekl lépe
S čistkami v úřadech a obsazováním dobytých pozic svými zaměstnanci nebude čekat ani vteřinu. Nakonec i Babiš sám v Právu moudře usoudil, že lidi nezajímá, jestli má vláda důvěru, nebo ne, ale jestli maká. Nikdo z dynastie Kimů by to neřekl lépe.
Z tohoto pohledu je pak samotné složení kabinetu zcela irelevantní. V Babišově pojetí vládnutí jsou ministři stejně jenom manažery, kteří přenášejí povely jediného akcionáře všem jeho zaměstnancům. Prostě řečeno slovy čerstvého vicepremiéra Richarda Brabce: „Bude to jízda.“ Ale pěkný pohled na to fakt nebude.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
