Na přerozdělování vydělávají chudší země, ostatní doplácejí Až se v referendu budeme rozhodovat, zda podpoříme začlenění České republiky do Evropské unie, budeme všichni pečlivě zvažovat přínosy a náklady členství. Zjistíme, že náklady by mohly být vyšší, než nám politici říkají.
Na přerozdělování vydělávají chudší země, ostatní doplácejí
Až se v referendu budeme rozhodovat, zda podpoříme začlenění České republiky do Evropské unie, budeme všichni pečlivě zvažovat přínosy a náklady členství. Zjistíme, že náklady by mohly být vyšší, než nám politici říkají.
Řadu přínosů a nákladů evropské integrace neseme již nyní. Na straně přínosů si již nyní užíváme relativní otevřenosti trhu mezi námi a EU, když vzájemné celní bariéry jsou relativně nízké. Na druhé straně již nyní neseme celou řadu nákladů plynoucích z přijímání evropské legislativy, která se obvykle tváří jako nařízení lepších a kvalitnějších výrobků, která ale nakonec obvykle výrobu a poskytování služeb komplikuje a zdražuje. Evropské normy bere řada podnikatelů obvykle jako nutné zlo, které je cenou za otevření trhu. Dnes, kdy už jsme většinu evropské legislativy přijali a většinu trhu otevřeli, tento aspekt evropské integrace nemůže být předmětem zvažování výhod a nevýhod členství. Od členství musíme očekávat něco více, abychom jej podpořili, nebo nějaký náklad navíc, abychom jej odmítli.
Přispívat Bruselu musejí všichni
Jedním z aspektů členství v EU jsou finanční toky mezi jednotlivými členskými státy realizované skrze bruselské centrum. Řada občanů a firem si od členství v EU slibuje přístup ke společným fondům. Členské země EU však ze společného rozpočtu peníze nejen získávají, ale také do něj přispívají. Jak je vidět z uvedené tabulky, v EU v zásadě platí princip, že na evropském mezinárodním přerozdělování vydělávají chudší země a doplácejí na něj bohatší země v čele s Německem. Z toho se odvíjí i očekávání dotací pro Českou republiku. Pokud se ovšem Evropská unie rozšíří o další chudší země, mohla by ČR představovat průměr a na dotace zapomenout. Kromě toho stávající členské země, které dnes na evropském přerozdělování vydělávají, se svých dotací nechtějí vzdát a pravděpodobně nepodpoří rozšíření EU, pokud by o dotace měly přijít. Na druhé straně země, které dnes do společných fondů odvádějí více, než dostávají, se samy ocitají v rozpočtových deficitech a své příspěvky nechtějí zvyšovat.
I ČR zaplatí více, než dostane
Jak bude fungovat penězovod mezi Prahou a Bruselem? Ze zprávy, kterou nedávno poskytla evropská komise České republice, vyplývá, že pokud nedojde ke změně pravidel pro výpočet příspěvků pro čerpání fondů, zaplatí Česká republika v r. 2004, pokud bude členem EU, do rozpočtu EU o 185 milionů EUR (5,5 miliardy korun) více, než kolik z rozpočtu EU dostane. Mnoho českých politiků hovoří o nutnosti „bezpodmínečného“ vstupu do EU, protože členství považují za hodnotu samu o sobě a žádná jednání o kompenzačních mechanizmech neprobíhají. Pokud by postup připojení České republiky k Evropské unii šel podle plánu, zahájíme své členství dotováním zbytku Evropské unie. Zdá se tedy, že úspěchem českých vyjednavačů bude, když dohodnou pro ČR nulovou variantu.
Slovenská zkušenost s penězovodem
Naší výhodou v rozhodování bude to, že máme zkušenost s penězovodem mezi Českou republikou a Slovenskem v době společného státu. Slovákům to tehdy nestálo za to, a měli pocit, že na federaci doplácejí nepřímo. Z vůle Čechů se rušila zbrojní výroba a na Slovensku rostla nezaměstnanost, měnová politika byla řízena Čechy a Slovensko s vysokou nezaměstnaností doplácelo na silnou korunu atd., atd. Jinými slovy, ani pokud by se Česká republika měla stát státem, na nějž budou doplácet němečtí daňoví poplatníci, nebude to nezbytně argument pro vstup do EU. Nic na světě totiž není zadarmo.
Rozdíl placených příspěvků do EU a získaných prostředků (podíl na HDP členské země), průměr 1992-97
Německo -0,67 % Finsko 0 %
Nizozemí -0,59 % Dánsko 0,22 %
Švédsko -0,49 % Belgie 0,66 %
Rakousko -0,34 % Španělsko 1,07 %
Velká Británie -0,29 % Portugalsko 3,08 %
Francie -0,11 % Řecko 4,46 %
Itálie -0,11 % Irsko 5,18 %
Pramen: Petr Mach: Úskalí evropské integrace
