Budiče paměti: příští boom

Popularitu rychle získávají „kognitiva“ – navzdory zdravotním a etickým problémům

Absolventka vysoké školy, kterou čeká významný pohovor při hledání zaměstnání, si vybere v šatníku bezvadné šaty, pak vyšátrá v lékárničce tu správnou pilulku podporující kognitivní funkce. Možná Adderall, aby jí pomohl při koncentraci. Nebo Provigil na udržení bdělosti… či snad nějaký beta-blokátor proti trémě?
Lékaři v USA, kteří sledují trendy v užívání léků, uvádějí, že takovéto scénáře by se mohly odehrávat v tisících obměnách, až vysokoškolští studenti, kteří při dospívání užívali drogy na předpis, budou nastupovat do zaměstnání. Mnoho vysoce postavených odborníků už bere takové prášky potají. Během několika let by se k nim mohly připojit miliony starších dospělých včetně příslušníků generace baby boomu, kteří si budou říkat, že na užívání „chytrých drog“ k zažehnání výpadků paměti není nic špatného. Pokud se veřejné mínění obrátí tímto směrem, bude z toho mohutně těžit průmysl léčiv.
Mnoho zdravých lidí má strach ze zahrávání si s mozkem za pomoci návykových či jinak nebezpečných léků. Tyto výhrady však postupně mizí z několika důvodů. Dospěla celá generace lidí užívajících léky na zvýšení pozornosti jako Adderall a Ritalin, což je léková skupina, která v roce 2007 představovala téměř 4,7 miliardy dolarů. Hodně teenagerů je náhodně užívalo, aby se jim snáze studovalo, a často si je kupovali přes internet. A teď jejich kouzlo vidí přepracovaní odborníci. „Užitek z podpory kognitivních funkcí mohou mít nejrůznější typy zaměstnanců, od dělníků na montážní lince až po chirurgy, a chtějí k tomu mít přístup,“ napsala Martha J. Farahová, ředitelka Centra pro kognitivní neurovědu na Pensylvánské univerzitě, v nedávném komentáři ve vědeckém časopise Nature. V polemickém pojednání Farahová a spoluautoři, mezi nimi profesor právnické fakulty Stanfordovy univerzity Henry T. Greely, prohlásili, že je čas, aby lidé přemohli svou přecitlivělost: „Mentálně kompetentní dospělí by měli mít možnost se zabývat podporou poznávacích funkcí s využitím léků.“
Kognitiva už tvoří velký trh. Adderall XR, verze léku na ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder neboli porucha pozornosti a hyperaktivita – pozn. red.), vynáší společnosti Shire Pharmaceuticals miliardu dolarů ročně. Aricept, lék firmy Pfizer na Alzheimerovu chorobu, měl v USA v roce 2007 odbyt ve výši 1,6 miliardy dolarů – a může být vzpruhou i pro zdravé lidi. Piloti letadel, kteří užívali tento lék v rámci jedné malé studie, vykázali určité zlepšení krátkodobé paměti. Pak je tu Provigil na léčbu narkolepsie, který firmě Cephalon vydělává 840 milionů dolarů. Analytici tvrdí, že značná část této sumy pochází od zdravých lidí, kteří ho užívají, aby se udrželi v bdělém stavu.
Asi pět společností má teď ve fázi výzkumu léky na paměť, které bude posuzovat americký Úřad pro léky a potraviny (FDA) nejprve jako přípravky na léčbu Alzheimerovy nebo stařecké demence. Avšak Steven Ferris, neurolog a bývalý člen jednoho výboru FDA, tvrdí, že existuje obrovský potenciál léčby paměti zaměřené na dosud zdravé příslušníky generace baby boomu – a předpovídá, že FDA nakonec bude takové způsoby užívání tolerovat. „První přípravek prokazatelně zlepšující paměť by mohl vynést 20 miliard dolarů,“ předpovídá Ferris, který v současnosti řídí středisko pro výzkum stárnutí a demence na lékařské fakultě Newyorské univerzity.
Ve FDA je podpora kognitivních funkcí právě teď téměř mimo obzor zájmu. Většina léků, které úřad kontroluje, je určena k léčbě nemocí. Farmaceutické společnosti mají za to, že toto by mohlo u „chytrých drog“ představovat problém – tato obava možná brzdí výdaje na výzkum v této oblasti. „Regulační orgány by těžko schvalovaly (léky s kognitivními účinky), kdyby nebyly určeny k léčbě nějakého onemocnění, zčásti proto, že mají známá zdravotní rizika,“ uvádí Matthew Cabrey, mluvčí společnosti Shire.
Na štítcích krabiček léků na ADHD je opravdu vytištěno varování v černém rámečku. Potenciální vedlejší účinky Adderallu se pohybují od nespavosti až po srdeční příhody. Odlišný druh starostí mají lékařští etici. Trápí je, že chudí lidé nemají k těmto lékům stejný přístup jako lidé bohatí.
Navíc, kdyby zmizely sociální obavy z „chytrých drog“, mohlo by se stát, že by nebylo možné dál zvládat tlak na to, aby se užívaly na pracovištích. Za určitých okolností „je pro manažera naprosto pochopitelné pobídnout lidi k tomu, aby změnili svůj pracovní výkon za pomoci léků“, prohlásila v jednom rozhovoru Martha Farahová.
Její kolega, doktor Anjan Chatterjee, neurolog z nemocnice Pensylvánské univerzity, zvedá jiný červený praporek. Říká, že když se mysl nechá, aby se toulala, často se objevují tvůrčí vhledy. Když se na pracovišti rozšíří léky, které zbystřují pozornost, mohou podporovat rozvoj „skupiny automatů, které jsou velmi dobré v uskutečňování věcí, ale nemají co uskutečňovat“.
Chatterjee o tomto novém druhu léků hluboce přemýšlel. Ve slavné výzkumné práci z roku 2004 zavedl termín „kosmetická neurologie“, čímž současný stav podpory kognitivních funkcí přirovnal k nástupu kosmetické chirurgie. Tato specializace se vyvinula, když se lékaři snažili pomáhat znetvořeným vojákům vracejícím se z první světové války. Tehdy se přetvořila do podoby „výběrového zlepšení sama sebe“, uvádí. Totéž by se mohlo stát s „chytrými drogami“. Úřad FDA v současnosti přesto reguluje prostředky na léčbu vrásek, vypadávání vlasů a sexuální dysfunkce, které svou povahou nejsou čistě medicínské. Další evidentní hranicí jsou kognitiva. Chatterjee uzavírá: „Je to nevyhnutelné.“
Ellen Gibson, BusinessWeek

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl