Dlouhou dobu o sobě Norové uvažovali jako o annerledeslandet – odlišné zemi. Bohaté přírodní zdroje jako ropa, ryby či vodní toky pohánějící hydroelektrárny zajistily Norům záviděníhodný blahobyt. Ten ještě podporovaly silný státní investiční fond a štědrá sociální péče.
Tak tomu bylo v době předkoronavirové. V důsledku krize doprovázené propadem cen komodit a poklesem kurzu norské koruny se ekonomové tážou, jestli je největší západoevropská ropná mocnost skutečně tak odlišná.
„Až tohle skončí, nastane nová realita. Netýká se to jen vlády, ale i soukromého sektoru a vůbec každého v Norsku. Utáhnout opasky si budeme muset všichni. Budeme odteď mnohem podobnější ostatním severským zemím,“ říká Kari Due-Andresenová, hlavní ekonomka banky Handelsbanken pro norský trh.
Nejdramatičtějším ukazatelem hospodářských otřesů v Norsku je nárůst počtu nezaměstnaných. Nezaměstnanost se během pouhých dvou týdnů více než zčtyřnásobila. Tak vysokých hodnot nedosáhla od druhé světové války. Finanční trhy byly naprosto paralyzovány čísly ze Spojených států, kde celé jedno procento populace přišlo o práci. V Norsku se o podporu v nezaměstnanosti přihlásilo dokonce více než pět procent obyvatelstva. To vše během 14 dnů.
„Norský trh má před sebou svůj nejtvrdší zápas,“ prohlásila Iselin Nyboová, norská ministryně průmyslu a obchodu. Tamní středopravicová vláda předpovídá, že se celá národní ekonomika propadne o 1,5 až sedm procent v závislosti na délce trvání pandemické krize. Podle odhadů stála tuto severskou zemi současná situace již 196 miliard norských korun (cca 476 miliard českých korun) v důsledku rozsáhlých výdajů a omezených příjmů do státní pokladny.
„To nejhorší je stále před námi. Budeme víc a víc jako ostatní země. Už nemůžeme nadále zvětšovat deficit našich rozpočtů,“ říká Hilde Bjornlandová, profesorka ekonomie v Oslu. Dodává, že v porovnání s ostatními zeměmi čekají Nory ještě větší potíže. Důvodem je souběžný pád trhu s ropou a zemním plynem, jež jsou pro Norsko největším zdrojem příjmů. Tento propad s sebou navíc přinese dlouhodobé důsledky. „V krátkodobém horizontu se budeme muset na rozdíl od ostatních zemí vypořádat s jedním tržním šokem navíc. Naše stěžejní průmyslová odvětví se ocitnou ve velice náročných podmínkách,“ upozorňuje Bjornlandová.
Krize národní identity
Annerledeslandet, tedy v češtině odlišná země, je termín převzatý z názvu jedné z básní Rolfa Jacobsena, představitele norského modernismu, vyzdvihující ctnosti tohoto severského království. Proslulým se stal verš „z mořského dna sklízíme zlaté mince“. Jako slogan odpůrců členství v Evropské unii přispěl v roce 1994 k neúspěchu referenda o vstupu do společenství. Jacobsenova báseň se stala symbolem odlišnosti norského hospodářství od jeho evropských sousedů. O tom svědčí například i skutečnost, že se finanční krize roku 2008 Norska skoro nedotkla.
Avšak už před vypuknutím koronavirové pandemie guvernér Norské centrální banky Oystein Olsen varoval své spoluobčany slovy, že se „odlišujeme stále méně – jelikož se nemůžeme nadále spoléhat jen na ropu“. Od chvíle, kdy tato slova pronesl, byl nucen snížit úrokové sazby z 1,25 procenta na pouhého čtvrt procentního bodu – tedy na vůbec nejnižší hodnoty v národní historii. „Je to bouře, jakou jsme ještě nikdy nezažili. Ustojíme ji,“ říká Olsen. „Cesta ven tu je. Jen časový horizont této krize je trochu nejasný.“
Guvernér Norges Bank přesto uklidňoval, že země má dostatek prostoru jak v měnové, tak fiskální politice a disponuje „rozsáhlými prostředky sociálního zabezpečení“. Ty vládě poskytnou možnost uhradit značnou část mezd dočasně nepracujících zaměstnanců.
Konec ropných časů
Norská koruna se během minulého měsíce vůči americkému dolaru propadla o zhruba 15 procent. Toto téměř rekordní minimum vedlo Norges Bank k varování, že bude možná nucena přistoupit k opatřením na podporu měny.
Norsko ovšem oproti jiným zemím disponuje tajnou zbraní. Tím je jeho státní investiční fond, největší svého druhu na světě. S našetřenými prostředky ve výši 950 miliard
dolarů (více než 24 bilionů korun) představuje pro vládu mocný nástroj, jenž by mohl zmírnit rozsáhlé krizové náklady. Za normálních okolností může vláda z fondu čerpat až tři procenta uložených financí za rok. Ale podle odhadů ekonomky z Handelsbanken Due-Andresenové letos vláda vyčerpá dvojnásobek.
To by mohlo fond donutit k prodeji aktiv, k čemuž by došlo poprvé v historii. Předseda fondu Yngve Slyngstad dodává, že k financování vládního čerpání by bylo nutné přistoupit i k upisování dluhopisů.
V souhrnu to pro Norsko znamená velmi obtížnou situaci. Země musí vyřešit dilemata v oblasti výdajů a bude také muset svou ekonomiku zbavit závislosti na uhlovodíku a zaměřit se i na jiné energetické suroviny.
„Doba ropná, nebo lépe řečeno zlaté časy pro ropný průmysl, jsou minulostí,“ říká Due-Andresenová. „Momentálně nás odlišuje, že máme našetřeno stranou. Ale celé hospodářství bude nutné přebudovat.“
© 2020 The Financial Times Limited
Vývoj ceny ropy Brent
(v USD za barel, stav k 6. 4. 2020)
Vývoj ceny zemního plynu
(v USD za MMBtu, stav k 6. 4. 2020)
Růst norského HDP
(v % meziročně)
Vývoj kurzu dolaru k norské koruně
(stav k 6. 4. 2020)
Vývoj základní úrokové sazby
Norské centrální banky (v %)
zdroj: tradingeconomics.com
