Samořízená auta se chystají změnit nejen dopravu, ale způsobí i revoluci v pojištění. Digitální firmy chtějí utrhnout kus byznysu tradičním pojišťovnám
Ta realita není tak vzdálená. Po snídani přivoláte telefonem auto, ne nutně vlastní. Posadíte se do vozu, kde je jen malý volant, zato obrovská obrazovka. Teď se vám ale řídit nechce, takže volant odsunete k čelnímu sklu a – otočíte přední sedačku proti směru jízdy, abyste se mohli bavit se spolujezdci. Už dnes to dokáže například francouzská firma AKKA Technologies, která má část vývoje i v Česku. A samořízené vozy testují všechny velké automobilky.
Kdo však bude platit za nehody, když řidič nedrží v ruce volant? Jestliže člověk auto neřídí, nemůže být za nehodu zodpovědný. Zatím to vypadá tak, že si lidé budou muset koupit vlastní pojistku jako dosud, ale pokud se prokáže, že za nehodu může výrobce, bude pojišťovna vymáhat peníze po něm. „Takové pojištění se přesunuje z oblasti povinného ručení do pojištění odpovědnosti výrobce. Je to logické. Pokud takový vůz způsobí nehodu, nepůjde pravděpodobně o chybu řidiče, ale o technický nedostatek vozidla,“ říká Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny.
Kupovat si pojištění tedy budou spíš automobilky, nikoli jednotliví řidiči.
Legislativa zatím není na pojištění autonomních automobilů připravená, bude nutné ji teprve vytvořit. A to nejen v Česku, ale na celoevropské úrovni.
Buď fit
Podle pojišťoven může chyba řidiče až za 90 procent nehod. Nižší nehodovost by tak měla snížit cenu pojištění. Firmy, které používají telekomunikační a IT data z automobilů (telematická data), jako například britská pojišťovna Carrot, to už dělají. Rovnice je jednoduchá: Kdo jezdí bezpečněji, platí méně.
Pojišťovny věří, že budou moct brzy informovat řidiče, aby se vyhnuli nehodám, a snížit tak počet pojistných případů. Rády by se změnily spíše na poradenskou firmu. Může to fungovat třeba i při pojištění domácnosti, kde čidla upozorňují například na počínající trhliny ve zdi.
Na druhé straně sdílení osobních informací je někomu proti srsti a najdou se určitě i pojišťovny, které si budou zakládat na tom, že o klientech tolik dat nepožadují. Řada lidí si pak ráda připlatí za anonymitu. Například pro mladé řidiče, kteří ještě nemají moc zkušeností, podle nichž by je pojišťovna posoudila, však může být sdílení dat o jízdě lákavé, pokud budou platit za pojistku méně.
Některé pojišťovny se pomocí přístrojů, které monitorují zdraví jedince, snaží své klienty přimět ke zdravějšímu životu. Techniku používá například jihoafrická pojišťovna Discovery – klientům poskytne zařízení, jako je třeba Fitbit, které sleduje tělesné funkce. Čím víc člověk posiluje a sportuje, tím levnější má pak pojištění.
Velké pojišťovací koncerny jako AXA či Munich Re investují do nových technologií a vývoje IT miliardy eur. A miliardy putují také do „insurtech firem“, tedy startupů, které se snaží – podobně jako fintech v bankovnictví – využít nové technologie, aby do oboru pronikly. Podle statistik společnosti CB Insight nalili v roce 2017 investoři po světě do začínajících pojišťovacích firem více než 2,2 miliardy dolarů, tedy 45 miliard korun.
Nejvýrazněji se zatím prosadily firmy jako So-Sure, Friendsurance, Lemonade, Guevara či Brolly. Sní o tom, že budou mít v pojištění podobný vliv jako v dopravě Uber, v ubytování Airbnb, v hudbě a filmech Spotify či Netflix. „Pojišťovnictví projde zásadními změnami. Tradiční mechanismy se v něm rozpadají. Přicházejí nové firmy jako Google či Amazon a mají rozhraní, jež mohou ohrozit pojišťovací průmysl,“ řekl týdeníku Euro Martin Hartmann, šéf pražské zajišťovny VIG Re, která patří do Vienna Insurance Group.
Nové projekty umějí využít digitálních dat, z nichž mohou vytvářet prediktivní analýzy. Když dnes chce někdo koupit životní pojistku, musí jít k lékaři a v pojišťovně vyplnit tunu formulářů. Nové projekty člověka posoudí na základě dostupných dat. Často stačí vědět adresu trvalého bydliště, která poskytuje množství charakteristik.
Hodně lidí také používá sociální sítě. Pomocí technologií se dá sledovat i to, kde se člověk pohybuje, co nakupuje: Organické jídlo? Nebo junk food? Z údajů pak lze predikovat délku dožití.
Agresivní řidič
I nákup pojištění projde výraznou změnou. Nejde už jen o srovnávače například cestovního pojištění nebo povinného ručení, ty už tady jsou. Nicméně i když proces nákupu urychlily, je to pořád zdlouhavá procedura.
Využití takzvaných velkých dat umožňuje přesně předpovídat míru rizika jednotlivých lidí bez otázek. Už loni používala jeden příklad pojišťovna Aviva při sjednávání povinného ručení. Aviva našla statistický vztah mezi nákupem životního pojištění a bezpečnějším řízením. Takže ti, kdo mají životní pojistku, dostávají automaticky nižší sazby. Britská pojišťovna Admiral se pokoušela využít jazyk komentářů na Facebooku, aby vyhodnotila, jak nebezpečný je kdo řidič. Facebook se takového nápadu sice zalekl, ale právě tohle je cesta k vyhodnocování rizika.
České pojišťovny však zatím jasně sázejí na klasický prodej pojistek přes poradce. „Jejich počet se nesnižuje, naopak roste.
Obchodní služba a internet už teď žijí v symbióze a tato symbióza bude do budoucna ještě pevnější. Člověk je prostě v prodeji pojištění nepostradatelný,“ říká ředitel komunikace pojišťovny Allianz Václav Bálek.
Jedinou výjimkou, která se přibližuje technologickým firmám, je možná pouze nová pojišťovna Direct. Ale i ta sází hlavně na kontakt s klientem, ať už po telefonu, nebo ve svých kavárnách.
Pro ten dnešní den
Přijde však i další revoluce. Pojišťovny plánují, že když budou na základě dat znát přesnou polohu člověka v reálném čase, mohou ho upozornit, pokud před ním náhodou na té samé cestě pět lidí uklouzlo.
Člověk dostane buď zprávu na telefon, nebo mu pojišťovna automaticky navýší pojistné a pojistné krytí během doby, kdy člověk po zledovatělé ulici jde. Zní to jako utopie, a utopie to i je. Nicméně možnost sledovat lidi je už dnes na tyto situace připravená.
V budoucnu se každopádně dá čekat, že pojištění nebude trvat rok jako nyní, ale mnohem kratší dobu, dny či minuty. Denní pojištění už dnes funguje. Britská mobilní banka Revolut nabízí pojištění poškození obrazovky mobilního telefonu nebo náhradu škody, když se vám mobil utopí ve vodě. Poskytuje i zdravotní pojištění po celém světě, které začíná na 1,74 dolaru (36 korunách) za den. Pojišťovací startup Trov, který zatím působí jen v Austrálii a Velké Británii, pak nabízí pojištění fotoaparátu nebo počítače na den.
Stejně přistupují nové firmy k pojištění vozidel. Mnoha lidem vadí, že kvůli roční pojistce platí většinu času za to, že jejich auto stojí na parkovišti před domem. Pojišťovny proto přemýšlejí, jak svou nabídku pro ty, kdo moc nejezdí, zatraktivnit. Takovéto zredukované pojistky už dnes poskytuje například Cuvva ve Velké Británii a Metromile ve Spojených státech.
Otázka je, zda se zákazníkům bude chtít pořád „zapínat“ a „vypínat“ pojistku. Většina lidí jednoduše nechce pojištění věnovat pozornost. Atomizace pojištění ale může jít ještě o krok dál, a pokud dá klient pojišťovně souhlas, postará se o vypínání a zapínání sama pojišťovna.
Rozšiřuje se také nabídka věcí, které si lze pojistit. Už dnes pojišťovny poskytují mnohem víc krytí na „nehmotný“ majetek.
Jsou to data firem, rizika kybernetických útoků, pověst firem nebo sbírka fotografií v počítači. „Když vezmete aféru Dieselgate, není to o tom, že firma bude muset vyměňovat auta, jde o pověst značky Volkswagen. Ta je mnohem důležitější.
Jiným příkladem je katastrofa na plošině Deepwater Horizon. A další příklady se ani v novinách neobjevují, protože jsou nesmírně citlivé,“ dodává Hartmann. V digitálním světě vzniká hodně nových druhů majetku. Dnes je pojištění proti hackerům hlavně záležitostí firem. Ale pojišťovny ho začínají nabízet i lidem.
Zářná budoucnost
V budoucnu se pak kvůli velkým datům mohou rozplynout rozdíly mezi jednotlivými typy pojištění. Člověk bude prostě platit jednu pojistku, která mu pokryje veškeré aktivity a majetek podle jeho profilu, který bude pojišťovna znát.
Existuje však i jiná vize budoucnosti, podle níž se pojištění vrátí ke svým kořenům.
Rizika spolu budou sdílet malé skupiny, které se znají. Moderní název tohoto konceptu zní peer-to-peer pojištění.
Může to mít příznivý dopad na škodovost. Lidé, kteří se znají, nebudou tak často hlásit podvodné případy. Ve Spojených státech podporuje tuto myšlenku firma Lemonade, která poskytuje pojištění vlastních i pronajatých nemovitostí, ale zákazníci přispívají částí svého pojistného, které na konci roku zbude, na charitu.
Pojišťovna tak doufá, že sníží počet pojistných případů.
Lemonade založili před třemi roky Američané Daniel Schreiber a Shai Wininger a nedávno je podpořila 120 miliony korun japonská Softbank. Podobně jako oni chtějí prorazit i ostatní.
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
