Předkládací zpráva, kterou má týdeník Euro k dispozici, uvádí, že pouze 30 procent navržených změn má implementační povahu. Plnění legislativních závazků vůči Evropské unii tedy stojí za menšinou plánovaných změn. Více než dvě třetiny zásahů do české legislativy jsou tak „domácího“ původu.
Co konkrétně se chystá? Již v březnu má ministr průmyslu a obchodu vládě předat novelu zákona o ochraně a využití nerostného bohatství i zákona o hornické činnosti a výbušninách. Starodávné normy z roku 1988 již nutně potřebují nahradit. Do podoby nových zákonů se promítne volání po silnější roli státu - třeba v plánované těžbě lithia v Krušných horách. Na duben je pak v plánu novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která má za cíl odblokovat jejich další rozvoj.
Čtěte komentář Pavla Párala: Když musíš, tak musíš
Velmi aktivní je ministerstvo financí, které chce letos doručit na jednání kabinetu 17 návrhů. Měnit se chystá daňové zákony, zákon o finanční kontrole ve veřejné správě i zákon o evidenci tržeb; v posledním případě se jedná o reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který část starého zákona v prosinci zrušil. Upravovat se má i zákon o České národní bance z roku 1993.
Ministerstvo životního prostředí chce znovu předložit novelu zákona o odpadech. O totéž se opakovaně pokoušelo již v minulém období, ale návrh vždy až příliš šel na ruku příznivcům energetického využití odpadů. Ostatní zájmové skupiny - hlavně skládkaři a příznivci recyklace - udělaly vše pro to, aby novela uvízla na mrtvém bodě.
Vyhynutí drvoštěpů. Nejkurióznější právní normou roku je „dřevorubecké“ nařízení vlády
Dále čtěte:
Zákonů netřeba. Vládě stačí vyhlášky a nařízení
Podnikatele čeká v roce 2018 balíček 25 hlavních legislativních změn
