REALITNÍ FONDY Nedávno schválená novela o kolektivním investování konečně přinesla možnost podílet se na boomu tuzemského realitního trhu i drobným investorům. Vše ale nasvědčuje tomu, že to ještě nějaký čas potrvá. Novela zákona o kolektivním investování, otevírající trh drobným investorům, potřebuje ještě řadu prováděcích předpisů.
| Fondy mají v oblibě velké administrativní budovy. Ty jsou ovšem na trhu poměrně vzácné. |
REALITNÍ FONDY
Nedávno schválená novela o kolektivním investování konečně přinesla možnost podílet se na boomu tuzemského realitního trhu i drobným investorům. Vše ale nasvědčuje tomu, že to ještě nějaký čas potrvá. Novela zákona o kolektivním investování, otevírající trh drobným investorům, potřebuje ještě řadu prováděcích předpisů. „Ale mohlo by se to zvládnout do konce roku,“ říká Petr Urbánek z developerské a investiční společnosti Europolis. Podle něj budou realitní fondy zápolit s jinými problémy. SLABÁ NABÍDKA „Někdy na přelomu století prožily kapitálové trhy velkou krizi. Investiční společnosti proto obrátily pozornost k realitním trhům, zvláště atraktivní pro ně byla střední a východní Evropa,“ tvrdí Urbánek. Ačkoli v regionu probíhá poměrně bouřlivá výstavba, vhodných investičních projektů je málo. Platí to bezezbytku i pro Česko, kde už několik let působí zahraniční fondy. „Není výjimka, že k jedné budově se při prodeji sejde třeba osmdesát nabídek. To je enormní,“ popisuje nabídkovou stranu trhu Urbánek. Marek Janečka z investiční společnosti Atlantik - Kilcullen Asset Management jeho slova potvrzuje: „Investiční možnosti nových fondů budou poměrně omezené. Český trh je malý, institucionální investoři zde působí už několik let. Zainvestování prostředků fondů bude proto dlouhodobou záležitostí.“ Nové fondy tedy zjevně budou muset hledat mezeru na trhu. Řada odborníků se ovšem shoduje v tom, že existuje. „V případě Česka rozlišovací schopnosti velkých investorů končí maximálně u Brna,“ vysvětluje Urbánek. Přitom řada nových kvalitních nemovitostí už stojí či vzniká i v menších městech, zejména v Plzni či Ostravě. Jde ovšem o menší projekty, jejichž ceny se pohybují v desítkách milionů korun. Západoevropské realitní fondy ovšem počítají v řádu desítek milionů eur, k menším investicím se z různých důvodů odhodlávají jen zřídkakdy. Právě tady by tedy mohly investovat domácí retailové fondy. PROBLEMATICKÉ BYTY
Pole zcela neorané je z tohoto hlediska také rezidenční výstavba. „V tomto segmentu mohou přijít ke slovu domácí specialisté, kteří by mohli zúročit zkušenosti a lokální znalosti,“ tvrdí Janečka. Petr Urbánek v této oblasti naopak mnoho možností nevidí: „Bytový trh je celý pokřivený, přitom nejde jenom o regulaci nájmů, ale i o charakter nájemních vztahů. Pro jakékoli investory je to příliš rizikové.“ Ovšem právě nízké riziko a stabilita výnosů (byť nižších než u investic na kapitálových trzích) je hlavní argument, proč velcí i malí investoři dnes mají realitní fondy v takové oblibě. Ve „staré“ části Unie do sektoru realit loni směřovaly investice za 142 miliard eur. Zvláště rychle stoupá jejich zájem právě o postkomunistickou Evropu. Loni se tady prodalo investičních realit za 5,8 miliardy eur, rok předtím ovšem za 4,2 miliardy, což představuje nárůst o takřka 40 procent. Vzhledem k tomu, že prováděcí legislativa by neměla být problémem, tuzemské realitní fondy by mohly v dohledné době zahájit činnost. Kdy přesně? „Očekávám, že v průběhu roku vzniknou dva tři retailové fondy, nejspíše v rámci větších finančních skupin,“ prognózuje Urbánek. Marek Janečka je větší optimista: „Očekáváme vznik prvních realitních fondů v horizontu tří až šestí měsíců.“ Je ale otázka, kdy fondy začnou podílníkům generovat výnosy. VYNÁŠEJÍ HLAVNĚ AKCIE**
Typ fondu / Roční výnos
Akciovů: 4,30 %
Dluhopisovů: 4,05 %
Realitní: 2,70 % BVI
Penžění: 2,55 %
Poznámka: Průměrné údaje německých otevřených podílových fondů za léta 1995 až 2005.
