DAŇOVÁ ÚLEVA - Zasloužíme si státem uznanou dovolenou zrovna tak jako zaměstnanci. To si myslí mnozí živnostníci. V současnosti se proto mluví o návrhu, podle kterého by jim stát „proplácel“ dovolenou prostřednictvím daňové úlevy. Nápad ale naráží na neshodu už u samotných podnikatelů. Podle některých je dobrý, jiní ho ale považují za holý nesmysl.
Zaměstnanec má během roku zákonný nárok na placené volno. Proč by neměl získat podobnou občanskou vymoženost i podnikatel? Zajistit by to mohla určitá daňová úleva. Její zavedení považuje za vhodnou formu „proplacení“ dovolené Sdružení živnostníků a podnikatelů ČR. Některé jiné oborové organizace ale nápad zpochybňují.
Na jakém principu by taková dovolená fungovala? Pokud by stát uznal nárok podnikatelů na čtyři týdny dovolené – tak jako je tomu u zaměstnanců – pak by si mohl živnostník odečíst adekvátní částku od základu daně. Jinak řečeno, měsíc uznané dovolené by znamenal odpočet dvanáctiny příjmů od daňového základu. Týkat by se to mělo jen těch fyzických osob, které mají podnikání jako jediný zdroj příjmů. „Byl by to vstřícný krok, který by stát moc nestál. Počet těchto podnikatelů totiž odhadujeme jen na zhruba 200 tisíc. Navíc jejich příjmy jsou relativně velmi nízké. Průměrné mzdy dosahuje u těchto osob asi jen 10 procent,“ uvádí předseda Sdružení živnostníků a podnikatelů ČR Bedřich Danda.
DAŇOVÝ DÁREK EX POST
Vedle myšlenky daňové úlevy na dovolenou pro podnikatele jsou ve hře stále také jednorázové celoroční daňové prázdniny. ODS o nich před volbami mluvila jako o kompenzaci živnostníků za předchozí újmy. Při vleklém sestavování vlády i při následném složitém prosazování reformy se ale daňové prázdniny nenápadně opomněly. Důvod je jasný – už tak napjatý rozpočet by těžko snášel ještě velký daňový výpadek. V příslušném roce by navíc podle obav politiků podnikatelé mohli prázdniny všemožně zneužít, pokud by o nich věděli dopředu. Proto se spekuluje, že by bylo odpuštění daní vyhlášeno až zpětně. Jestli čeká živnostníky překvapivý daňový superdárek, nebo jde jen o zbožné přání, to se může ukázat již v polovině tohoto roku.
Podnikatel je také člověk
Takový návrh má svou logiku i v tom, že dobře zohledňuje živnostníkovu aktivitu a míra úspory je úměrná jeho pracovitosti. Uzákonění tohoto principu by uvítal například podnikatel Viliam Grácz, který pracuje v poradenství. „Copak podnikatel není člověk? Nepotřebuje se jednou za čas zotavit?“ ptá se řečnicky Grácz. „Na dovolenou má nárok každý pracující člověk. Mělo by se to tedy vztahovat i na podnikatele,“ shrnuje.
On i další zastánci návrhu upozorňují, že pokud si chce podnikatel v současnosti alespoň výjimečně dopřát dovolenou, dělá to o své újmě a stát to žádným způsobem nepodpoří.
Stejný nesmysl jako stávka živnostníků
Část podnikatelské reprezentace má ale na myšlenku podnikatelské dovolené opačný názor. „Takový model by se mi zdál nesystémový. Zaváděl by zbytečné komplikace do výpočtu daní,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
Ještě jednoznačnější slova volí Karel Havlíček, místopředseda představenstva Asociace malých a středních živnostníků ČR. „Tuto myšlenku považuji za stejný nesmysl, jako kdysi návrh jednoho podnikatelského sdružení na »stávku« živnostníků,“ říká Havlíček. „Jako zástupci podniků nejsme v zásadě proti jakémukoliv finančnímu nebo daňovému odlehčení. Tento návrh se mi ovšem nezdá příliš vydařený. Podnikatel, má-li odvahu a dovednosti, musí generovat zisk a podnikatelský efekt na základě vlastní tvořivosti, nikoliv na základě desítek úlev, ve kterých se po čase sám nevyzná. Od státu požadujme jen jednoduché a nebyrokratické prostředí, minimální a všem srozumitelné daňové zatížení a právní rámec. Jinými slovy jasné mantinely a schopného rozhodčího. Výsledek si už musí uhrát firmy samy. O co více bude výjimek, o to méně bude systém přehledný,“ míní Karel Havlíček.
Ani měsíc, natož rok
Protože se na myšlence „podnikatelské dovolené“ dosud neshodly ani profesní asociace, nezabývají se tímto nápadem zatím ani žádné státní úřady. Tím méně vládní politici. Ti jsou zase v současnosti rádi, že se v tichosti téměř zapomnělo na ideu ročních daňových prázdnin. Ty měly po volebním vítězství pravice živnostníkům kompenzovat újmy vzniklé za vlády sociální demokracie. Zatím to tedy nevypadá ani na rok, ani na měsíc prázdnin pro podnikatele. Pro živnostníka tedy stále platí, že co si nenapracuje, to nemá.
