Rozvíjí se úsilí o omezení či zveřejnění...
… či zveřejnění miliardových reklamních darů lékařům
Není žádným tajemstvím, že některé farmaceutické společnosti hradí lékařům účast na odborných konferencích na exotických místech. Jiné je hostí drahými jídly a rozdávají jim pera a poznámkové bločky Post-it označené názvy výrobků. Výrobci léčiv a zdravotnických prostředků rozdají každoročně dárky odhadem za devatenáct miliard dolarů – což je praxe, jež znepokojuje mimo jiné generální prokurátorku New Jersey Anne Milgramovou. Ta 19. září svolala pracovní skupinu, aby zvážila stanovení mezí tomuto „všimnému“ reji. Přestože by New Jersey nebylo prvním státem, který by přijal zákony, každé opatření, jež by se tam přijalo, by mělo obrovský symbolický dopad, neboť v tomto státě sídlí mnohé z největších světových farmaceutických společností včetně firem Merck či Johnson & Johnson.
Milgramová je poslední vysoce postavenou osobou, která se vážně zabývá tím, jak zdravotnický průmysl ovlivňuje to, jaké způsoby léčby lékaři volí. „Pacienti by měli dostávat recepty a doporučení na zdravotnické prostředky dle toho, co je pro ně nejlepší, nikoli podle finančních stimulů, které lékaři dostávají od firem,“ prohlašuje Milgramová. Zákony vyžadující, aby společnosti oznamovaly odměny a další dary lékařům, už schválily čtyři státy a federální odbor. Pozadu nezůstávají ani federální zákonodárci. 7. září republikánský senátor za stát Iowa Chuck Grassley a demokratický senátor za Wisconsin Herb Kohl předložili návrh zákona vyžadující sestavování podrobných celonárodních zpráv o tom, jaké dary dávají společnosti, jakou hodnotu tyto dary mají a kdo je dostává.
Odborné sdružení Pharmaceutical Research & Manufacturers v jednom prohlášení uvádí, že lékaři se o nových druzích léčby dozvídají při výměně informací s prodejními zástupci a že legislativa „by mohla této velmi důležité vzdělávací složce bránit“.
Přiznávání štědrosti nemusí v každém případě stačit na to, aby se držela na „uzdě“. Ve státě Vermont, který přijal zákon o přiznávání darů v roce 2002, se odměny některým specialistům překotně zvyšují (viz tabulka). Každý z jedenácti největších příjemců darů z řad psychiatrů získal loni v průměru 45 692 dolarů čisté odměny – což je o 119 procent víc než v roce 2005! Julie Brillová, náměstkyně vermontské generální prokurátorky, uvádí, že zákon odstartoval „obsažný dialog“ mezi odbornými organizacemi ve státě, „ale nemohu říct, že by omezil odměny“.
Problém částečně spočívá v tom, že dokonce i tam, kde státy trvají na přiznávání, jsou data neúplná, nedostupná nebo obojí. Státy s výjimkou Minnesoty nezveřejňují všechny podrobnosti, a sice zčásti proto, že výrobci léčiv tvrdí, že odměny vycházejí z marketingových strategií, jež by měly být chráněny coby obchodní tajemství.
V Minnesotě se pacienti mohou dozvědět, kolik jejich lékaři získali od výrobců zdravotnických výrobků, ačkoliv to není snadné. Minnesotská farmaceutická komise často zveřejňuje farmaceutické dary na webové stránce, ale není možné je vyhledávat podle názvu společnosti nebo jména lékaře. „Sbíraná data jsou nesmírně hrubá,“ stěžuje si Peter Lurie, náměstek ředitele zdravotnické výzkumné skupiny neziskové organizace Public Citizen hájící zájmy spotřebitelů. Minnesotská komise pracuje na tom, aby v přiznáních bylo možné vyhledávat podrobnosti, prohlašuje výkonný ředitel Cody C. Wiberg.
MOCNÁ LOBBYSÍLA
Senátoři Grassley a Kohl se domnívají, že jejich návrh zákona vykompenzuje nedostatky státních zákonů. Navrhují, aby se od společností vyžadovalo ohlašování podrobností všech vydaných odměn v hodnotě přes 25 dolarů včetně úplného popisu darů a jmen a adres lékařů, kteří je dostali. Kohlova tisková tajemnice Ashley Glacelová uvádí, že senátor požaduje „národní registr, který by byl online a snadno se v něm vyhledávalo.“
Federální a státní zákonodárce čeká tvrdý boj s mocnou farmaceutickou lobby, která se ubránila většině snah o omezení marketingu léčiv. Kongres 20. září schválil dalekosáhlý návrh zákona o bezpečnosti léčiv, ale až poté, co z něho vyňal ustanovení, jež by omezila možnost farmaceutických společností propagovat léky přímo mezi spotřebiteli. A v jedenácti státech, jež uvažovaly o legislativě týkající se informování o darech farmaceutických firem, se návrhy zákonů buď pozastavily nebo byly zamítnuty.
To pro senátory Kohla a Grassleyho nebo pro Milgramovou z New Jersey nevěstí nic dobrého, podotýká Dr. Jerome Kassirer, profesor lékařské fakulty na Tuftsově univerzitě a kritik průmyslu léčiv. „Mám za to,“ tvrdí, „že farmaceutické firmy se to budou nesmlouvavě snažit sabotovat.“
