REFORMA SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU Stát chce prosadit nižší odvody ze mzdy pro zaměstnavatele, pokud umožní rodičům, starším lidem a zdravotně postiženým pracovat na zkrácené úvazky. Podnikatele to však nijak výrazně neoslovuje. Uvítali by méně opatrný návrh.
REFORMA SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU Stát chce prosadit nižší odvody ze mzdy pro zaměstnavatele, pokud umožní rodičům, starším lidem a zdravotně postiženým pracovat na zkrácené úvazky. Podnikatele to však nijak výrazně neoslovuje. Uvítali by méně opatrný návrh. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas hodlá u zaměstnavatelů prosadit kratší pracovní úvazky. Firmy sice v zásadě proti zkráceným úvazkům nejsou, ale doposud je k tomu motivovalo jen málo. Nečas chce jejich motivaci zvednout ekonomickými výhodami. Vztahovat se ale nebudou na všechny zaměstnance. Úlevy jsou zaměřeny na ohrožené skupiny na trhu práce - tedy ženy s dětmi, starší osoby a zdravotně postižené. ZAMĚSTNAVATELŮM NIŽŠÍ ODVODY Firmy a instituce by mohly mít v budoucnu nižší odvody, pokud umožní rodičům dětí do 12 let pracovat na částečný úvazek. Klesnout by jim mohly o tři či čtyři procentní body. Stejnou úlevu by měly firmy i tehdy, pokud by na částečné úvazky přijaly pracovníky nad 55 let či zdravotně postižené. Nyní zaměstnavatelé odvádějí 35 procent z hrubé mzdy zaměstnance. Změny mají zvýšit motivaci podnikatelů k častějšímu zaměstnávání těchto ohrožených skupin na trhu práce aspoň na několik hodin denně. Podíl takto pracujících je v Česku totiž výrazně nižší než v zemích Evropské unie a vykazuje dlouhodobě klesající tendenci (v období let 1994 až 2005 se snížil ze 7 na 4,9 procenta). V Evropské unii tvoří až 80 procent všech částečně zaměstnaných ženy, v Česku je to 75 procent. DOPOSUD NÍZKÝ ZÁJEM V Česku jsou kratší úvazky doposud nepopulární. Na pár hodin chodí do práce jen přibližně pět procent lidí. Proč lidi zkrácené úvazky příliš nelákají? Jedním z mnoha důvodů jsou nízké mzdy. Ty nedosahují úrovně průměrné mzdy. Pokud zaměstnavatelé práci na pár hodin nabízejí, tak jde většinou o úklidové či manuální práce a podobné činnosti. Lidé o kratší úvazky nejeví zájem také proto, že někteří zaměstnavatelé vyžadují výkon blížící se zaměstnání na plný úvazek. Odbory se často brání nadměrnému využívání částečných pracovních úvazků ustanoveními v kolektivních smlouvách o minimálním a maximálním počtu odpracovaných hodin týdně. Na druhé straně také firmy ve většině oborů kratší úvazky obzvlášť valně neuplatňují. Výjimkou je oblast služeb, zejména nadnárodní řetězce obchodních domů, telekomunikace, pošty a zemědělství. A to přesto, že takováto práce podnikatelům umožňuje vyšší flexibilitu v přijímání zakázek. Podnikatelé by také mohli lépe přizpůsobovat počet zaměstnanců, čímž by si snížili mzdové náklady. Je tu ale ještě jeden zásadní háček, který nezájem zaměstnavatelů odůvodňuje: částečné úvazky jsou pro firmy drahé. „Jestliže jednoho zaměstnance na plný úvazek nahradí dva lidé na poloviční, pak to pro firmu znamená vést dvě pracovní a mzdové agendy. A také hradit člověku navíc školení, poskytovat stravenky navíc, mít k dispozici další šatní skříňku, počítat s plnou dovolenou. Práce je však odvedena stejně jen za jednoho pracovníka na plný úvazek. A to nehovořím o časové koordinaci střídání částečných úvazků. Když například potřebujete cokoliv zaměstnancům sdělit hromadně a znát jejich názor, musíte to dělat dvakrát. Třeba jen obyčejnou firemní poradu. To jsou všechno zkušenosti z naší firmy. Zaměstnáváme totiž dvě matky na zkrácený úvazek,“ přibližuje úskalí z praxe Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum. Dodává, že jejich klienti situaci hodnotí podobně. „Poptávka ze strany zaměstnavatelů po zaměstnancích na kratší úvazek je u nás nulová. Jen stěží se nám podaří sem tam ,vnutit‘ klientovi pracovníky mladší osmnácti let, kteří podle nového zákoníku práce nesmějí dělat denně více než šest hodin, tedy na zkrácený úvazek. Ale to jen pokud klient lidi opravdu nutně a rychle potřebuje nebo jde pouze o velmi krátké práce (stěhování, roznos letáků). A těch nabídek není mnoho,“ objasňuje. KRATŠÍ ÚVAZKY VYHLEDÁVAJÍ HLAVNĚ ŽENY Poptávka po práci na částečný úvazek tu však je, a to většinou ze strany žen s dětmi. Flexibilita zaměstnání umožňuje lepší a snadnější způsob jak zvládat rodinu a práci zároveň. „Máme to potvrzeno jak z našich návštěv rodičovských a mateřských center, kde jsme ,rozhazovali sítě‘ s nabídkou krátkodobých brigád, tak z rozhovorů s představiteli komunitních center národnostních menšin a zástupci zdravotně postižených. Neměli jsme jim však co nabídnout,“ míní Burkovič. Ženy se do práce chtějí vrátit už v průběhu rodičovské dovolené. Přesvědčuje se o tom i personální ředitelka pražského hotelu Hilton Hana Urbanová. „Teď máme další případ, kdy se k nám do práce vrací maminka po sedmi měsících péče o miminko. Její manžel jde na rodičovskou dovolenou a bude tu pracovat na noční a ona na denní směny,“ uvádí. Urbanová zdůrazňuje, že výhodou provozu restaurace a recepce je, že umožňuje zavádět kratší pracovní úvazky i takzvané sdílené směny. To se ale nemusí dařit na většině pracovišť. ODVODY CHTĚJÍ JEŠTĚ SNÍŽIT Sdružení podnikatelů a živnostníků návrh přijímá otevřeně, ale s připomínkou. „Každý krok, který povede ke snížení daňové zátěže podnikatelů, je jistě prospěšný. Chápu, že návrh je opatrný, ale nám by jistě prospělo a zvýšilo výrazně motivaci, pokud by se odvody snížily minimálně o 10 procentních bodů,“ uvádí k návrhu Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků. Někteří podnikatelé jsou k návrhu skeptičtí. „Je to jen propaganda, administrativa je na to příliš složitá,“ říká Manfred Casadio, jednatel společnosti Casel CZ Co. Radovan Burkovič uvádí, že nepatrné snížení odvodů pojistného nebude zaměstnavatele motivovat. Pokud podle něj firmy na zkrácený úvazek zaměstnance přijímají, činí tak ponejvíce jako výpomoc. Tedy použijí dohodu o provedení práce, z níž se pojistné ze zákona neodvádí. „Není tedy co ušetřit. Firmy může motivovat snížení odvodů pro účely dohod o pracovní činnosti nebo pracovních smluv. Ale ruku na srdce. Dostane-li pracovník na zkrácený úvazek poměrnou část z plné hrubé mzdy ve výši 10 tisíc korun, dejme tomu, že na poloviční úvazek mu připadne mzda 5000 měsíčně. Zaměstnavatel pak ušetří na odvodu měsíčně čtyři procenta z pěti tisíc korun, tedy dvě stě korun. To je například částka za deset párů nejlevnějších pracovních rukavic. Nebo dvě balení kancelářského papíru,“ vyčísluje. Myslí si, že nejvíce by podnikatele potěšilo plošné zjednodušení zaměstnávání a zlevnění pracovní síly. „Když chci dnes dát člověku 100 korun čisté mzdy, odvedeme on a já státu celkem navíc neuvěřitelných 75 korun. A složitost nového zákoníku práce zná už každý,“ uzavírá Burkovič. Výkonného ředitele EuroProfiGlass Jiřího Semeráda návrh neoslovuje: „Zakázky zadávám pouze živnostníkům, raději se zařídím bez zaměstnávání lidí. Snížené odvody mě nepřesvědčí to změnit.“ Vladimír Halama, jednatel Intertex CZ, se domnívá, že jednosměrná vstřícnost sociálního státu srazila pracovní morálku téměř na bod mrazu, proto se zaměstnáváním končí a ani návrh jej nepřesvědčí. Ani ministerstvo financí se nestaví k rozšíření zkrácených úvazků nadšeně. Argumentuje tím, že lidé, kteří pracují kratší dobu, dostávají menší plat a odvádějí státu méně. DALŠÍ ZPŮSOB, JAK SNIŽOVAT NEZAMĚSTNANOST Nejčastější formou vládních programů nebo opatření podporujících rozvoj částečných úvazků v západní Evropě jsou finanční pobídky: úlevy na daních (Velká Británie), snížení příspěvků na sociální zabezpečení (Francie, Belgie), či přímé dotace zaměstnavatelům nebo zaměstnancům. Tyto programy jsou často cílené na různé skupiny pracovní síly, například nezaměstnané nebo lidi ve věkové skupině 60 až 64 let. VÝHODY SDÍLENÝCH ÚVAZKŮ Výhody + zastupitelnost + dvojí kontrola důležitých materiálů + zpětná vazba + snížení počtu absencí + intenzivnější pracovní tempo + menší stresová zátěž + větší loajálnost pracovníků + sladění pracovního a rodinného života + umožňuje plynulý přechod do důchodu Nevýhody - nejistota, komu z dvojice předávat informace - narušování pracovní linie, kterou si vede jeden člověk - možnost ztráty informací, dat, chaos - organizační problémy - dělení hmotné odpovědnosti