Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit. Lucemburský kandidát do unijní exekutivy dnes své priority představil při slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci. Poslanci k jejich vystoupení neměli zásadní připomínky, kritická slova zněla spíše výjimečně.
Schmit oznámil, že hodlá brzy přijít s návrhem na evropský rámec pro minimální mzdu, který by ve všech unijních zemích zaručil lidem za práci smysluplný příjem, zohledňující ovšem odlišné životní náklady v každém státu bloku.
„Musíme se postarat o to, aby se práce vyplatila a zajišťovala slušné životní podmínky,“ prohlásil Schmit o plánu, který už předem vyvolával kritiku některých konzervativních politiků. Na připomínky členů EP reagoval slovy, že zavedení minimální mzdy nijak nenaruší dosavadní principy kolektivního vyjednávání, které efektivně fungují v některých členských státech.
Schmit, který byl letos zvolen do europarlamentu a je členem frakce socialistů, hodlá rovněž převést do praxe evropský pilíř sociálních práv. Soubor zatím nezávazných doporučení, který členské státy přijaly předloni, má zajistit rovné pracovní příležitostí a spravedlivé podmínky pro všechny a sociální ochranu a začleňování pro znevýhodněné lidi.
Měla by se v Evropské unii zavést povinná minimální mzda?
Lucemburský politik na dotaz poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci odpověděl, že kroky nutné k zavedení pilíře hodlá financovat z evropského sociálního fondu.
Mezi europoslanci se ozvalo několik kritických připomínek ke znevýhodňování žen či příslušníků menšin na trhu práce nebo k tomu, jak se některé státy snaží chránit své pracovníky před konkurencí z jiných členských zemí. Okolo tohoto problému se točila například snaha některých západoevropských zemí přimět firmy z méně ekonomicky vyspělých států platit řidičům kamionů mzdy na úrovni země, kterou právě projíždějí. Schmit prohlásil, že takzvaný „sociální dumping“ by neměl být povolen žádné zemi. Zároveň přislíbil, že bude bojovat proti jakékoli diskriminaci.
Macron brojí proti koncentraci bohatství, žádá zavedení evropské minimální mzdy
Před členy výborů předstoupila také Finka Jutta Urpilainenová, která má mít v nové komisi na starosti mezinárodní partnerství. Urpilainenová, jejíž portfolio bude v komisi novinkou zavedenou nastupující šéfkou Ursulou von der Leyenovou, chce z EU v mezinárodních vztazích učinit „strážce mnohostrannosti a řádu založeného na pravidlech“. Europoslancům řekla, že se chce zaměřit mimo jiné na rozvíjení vztahů s africkými zeměmi. „Udržitelnou migrační politiku můžeme mít podle mě jen tehdy, když dokážeme řešit příčiny (migrace),“ prohlásila levicová finská politička. V závěrečném proslovu pak označila za prioritu boj s chudobou v méně rozvinutých zemích, pro které by ráda získala více soukromých investic.
Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti odpovídali navržení eurokomisaři na více než dvě desítky dotazů europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliím. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí komise, kterou by jako celek mělo plénum europarlamentu potvrdit v říjnu.
Dnes odpoledne čeká slyšení dvojici dalších kandidátů: budoucího polského eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského a jeho švédskou kolegyni pro vnitřní záležitosti Ylvu Johanssonovou. Večerní termín si pak europoslanci vyhradili na kyperskou zástupkyni Stellu Kyrikiadesovou, do jejíchž pravomocí má spadat zdravotnictví.
Dále čtěte:
Budoucí eurokomisař Hogan chce posílit WTO. Podpoří principy volného obchodu
Babiš navrhl Jourovou do budoucí Evropské komise, chce pro ni získat ekonomické portfolio
Kdo je nová šéfka Bruselu? Žena, která za sebou v německé armádě nechala minové pole
Výborná zpráva i pohrdání voliči. Nominace von der Leyenové vzbudila v Česku rozporuplné reakce
Babiš škrtá rozpočet na předsednictví EU. Výdaje chce snížit na 1,3 miliardy korun
Jourová má v Evropské komisi zájem o digitální agendu, vnitřní trh nebo obchod
