Svět se mění v jeden velký globální trh. Integrace mezi zeměmi je stále silnější a firmy již nebojují s konkurencí pouze ve své zemi, ale napříč hranicemi. Změní se i tradiční přístupy k investování? Mají regionální fondy „odzvoněno a patří budoucnost takzvaným oborovým fondům? Již nejde o fond zaměřující se na akcie Evropy, ale o fond Akcie technologie, Akcie zdravotnictví…
Konflikt mezi regionálním a sektorovým fondem však není tak jednoznačný, jak by se na první pohled mohlo zdát, a to z několika důvodů:
1. Vznikají fondy, které jsou omezeny jak regionem, tak sektorem. Jde například o Fleming European Technology, Mercury Digital Europe, Fidelity Asian Technology a další. Mezi fondy patří tyto k nejvíce rizikovým.
2. Mnoho investičních společností již dávno opustilo systém řízení fondu jen podle zemí a regionů, ale řídí je i podle sektorů.
Co to v praxi znamená? Konflikt mezi regionálním a sektorovým investováním je do značné míry jen iluzí vyvolanou potřebami společností přilákat nové investory, kteří slyší na módní trendy. Cílem tohoto textu je posoudit i situace, kdy tomu tak není, ukázat na rozdíl mezi sektorovým investováním a sektorovými fondy a pokusit se nalézt argumenty pro sektorové fondy a proti nim.
Na začátku není konflikt.
Situace není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Stačí jen rozmotat klubko správným směrem.
Za prvé: Regiony a sektory od sebe nelze oddělit, jak ukazuje tabulka globálního akciového indexu PMI Developed World Equity od Salomon Smith Barney.
Obě tabulky reprezentují totéž – globální akcie rozvinutých zemí. První pohled je geografický, druhý sektorový. Každá akcie patří současně do regionu i do sektoru. Globální akciový fond může uplatňovat regionální i sektorový přístup, v praxi jde jednoduše o globální akciový fond. Podobně lze postupovat i u regionálních fondů.
Za druhé: Moderní sektorové fondy jsou skutečně jiné. Zaměřují se na jeden obor po celém světě. Investor si zvolí branži a manažer fondu vybírá jednotlivé akcie.
Boom oborových fondů.
V roce 2000 neuběhl ani týden, kdy alespoň jedna firma nezaložila oborový fond. Poslední rok milenia „letěly hlavně technologické a biotechnologické fondy. Do boje o investory se pustily největší hráči – ADIG, CSAM, Fidelity, DWS, Union a další. Není se co divit. Například fond DEKA Telemedia získal za velmi krátkou dobu neuvěřitelných 11,5 miliardy eur, což generuje správci velké peníze. Investoři jsou oslovováni agresivní reklamou „o budoucnosti perspektivních sektorů, kterou si mnoho z nich překládá do představy rychlých a snadných zisků. Chamtivost je velmi dobrou půdou pro marketing.
Nejstarší oborové fondy jsou ale jiné. Zaměřují se na nerostné suroviny, zlato a finance, avšak dnes jsou na okraji zájmu. Skutečný boom nastal až s příchodem technologických fondů, které zazářily svou výkonností. O vysokém riziku se spíše mlčelo. To vyplavalo na povrch (nebo spíše na dno) až při loňském propadu, protože manažer takového fondu nemá kam z horkých titulů „vycouvat . Oborový fond se totiž kromě tradičních velkých firem musí angažovat i v rizikovějších menších či nových firmách.
Relativně novým trendem je hlubší specializace fondů napříč regiony (Asie Internet) či sektory (Internet: B2B, Internet: E–Commerce), což ještě více prohlubuje rizika a přesouvá míru zodpovědnosti za úspěch investice z manažera fondu na investora. Jde o podobnou vlnu, jakou prožily v minulosti takzvané zemské fondy, které se orientovaly jen na akcie z jedné země. Ten, kdo je nenabízel, ztrácel klienty.
Dnes mají největší podíl na trhu technologické a telekomunikační fondy. Většina investorů je totiž považuje za orientované do budoucna, a proto si mylně myslí, že neinvestují podle historie. Jednou ze základních vlastností trhu je ale promítání očekávané budoucnosti do dnešních cen. Tyto tituly tak masivně klesají, protože očekávání byla příliš optimistická. Největším nebezpečím investorů začátečníků je víra, že to, co má budoucnost, je i dobrou investicí.
V posledním roce je populární zdravotnictví a biotechnologie, mimo jiné i vzhledem k revolučnímu rozluštění lidského genomu. Navíc se očekává, že díky růstu délky života budou starší lidé více konzumovat lékařské služby. Tyto fondy však s sebou nesou specifická rizika. Vývojový cyklus nových léků je velmi dlouhý a mnoho z nich nakonec zanikne. Odhady zisků firem jsou proto ještě více nejisté než v jiných oborech.
Oborové investování: ano.
Nedávný výzkum provedený společností Goldman Sachs (srpen 2000) ukazuje, že efekt pohybů globálních sektorů na individuální akcie nyní převažuje nad vlivy lokálních trhů. Firemní sektor se stal důležitější než země, ve které byla firma založena.
Zastánci oborových fondů tvrdí, že u regionálně orientovaných fondů nemůže jeden investiční analytik s povrchními znalostmi jednotlivých oborů obstát. U sektorového fondu naopak vychází výběr akcií z oborově orientovaného výzkumu, kdy analytik srovnává firmu s konkurenty po celém světě a plně rozumí dynamice odvětví. Tento argument platí, ale nehovoří ve prospěch oborových fondů, ale oborového investování obecně! To je velký rozdíl.
Sektory a ekonomický cyklus.
Sektoroví investoři by měli být dobře obeznámeni s faktory, které mohou působit na konkrétní odvětví. Proto by měli podrobně sledovat ekonomický cyklus.
Zdravotnictví:
Defenzivní a necyklický obor = obecně nepodléhá ekonomickým výkyvům. Poptávka po produktech trvá v jakémkoliv stadiu ekonomiky. Jde o farmaceutické a biotechnologické firmy, dodavatele medicínských zařízení a zdravotnické služby.
Finanční služby:
Akcie mají sklon reagovat dobře, když klesají úrokové sazby, a jsou často cílem investorů ve středním až pozdním stadiu ekonomické korekce. Technologie/telekomunikace:
Technologie jsou cyklické do té míry, že závisejí na kapitálových výdajích a na obchodní nebo spotřební poptávce. Jsou obvykle populární od raného po střední stadium ekonomické expanze.
Těžký průmysl:
O akcie tohoto odvětví je zájem v pozdním stadiu ekonomické expanze.
Těžký průmysl (prvovýroba): O akcie tohoto odvětví je zájem v pozdním stadiu ekonomické expanze.
Spotřební necyklické statky:
Akcie (jídlo, kosmetika, tabákové výrobky…) se těší vcelku stabilní poptávce a jsou méně citlivé na ekonomický cyklus. Atraktivní v době vrcholu ekonomického cyklu nebo v počáteční fázi korekce.
Spotřební cyklické statky:
Zahrnují trvanlivé a netrvanlivé statky, které jsou citlivé jak na úrokové sazby, tak na ekonomický cyklus (spotřební elektronika, luxusní zboží…). Obvykle jsou vyhledávány v pozdním stadiu poklesu ekonomiky.
Jaké jsou sektory budoucnosti, které změní svět? Na začátku 19. století to byla pára a textil. Dnes jde o informace, zdravotnictví a technologie. Skupina DWS očekává nadprůměrný růst zisků v příštích letech u tří sektorů: technologie, zdravotnictví a finance.
Oborové fondy – někdy.
Mnoho investorů vybírá fondy jako oblečení: sází na módní trendy. Na začátku roku „letělo techno, Nová ekonomika, internet či biotechnologie. Kdo na ně v minulosti vsadil, vydělal více než ten, kdo si koupil jen klasický fond. Přestalo platit staré pravidlo „Nedávejte všechna vejce do jednoho košíku ? Dle našeho názoru ne! Tvrdíme, že tak, jak je špatné investovat jen do jedné země, tak není dobré vsázet jen na jedno odvětví. Nabídka se sice zdá být velká, ale je omezena jen na módní sektory. Bez povšimnutí jsou tradiční obory, jako automobily, strojírenství, chemie, které do portfolia také patří. Tyto firmy generují zisk a vyplácejí dividendy, což je „detail , na který mnoho zastánců Nové ekonomiky zapomnělo. Proto doporučujeme pracovat s regionálními fondy s oborovým přístupem.
Kdy je investice smysluplná?
Na základě našich zkušeností si mnoho investorů kupuje fondy, jejichž portfolia se značně překrývají. Snaha mít co nejvíce fondů stojí na nesmyslné víře, že se tím sníží riziko. Jediné, co se však snižuje, je přehled o majetku.
Přidání oborového fondu může být krokem zpět. Jde o takzvaný Cross–Risk: Největší pozice technologických a telekomunikačních fondů tvoří stejné tituly – Cisco, AOL, Microsoft a další – jako u téměř každého fondu orientujícího se na USA. Totéž platí i pro Evropu a ostatní regiony. Fakticky to znamená zbytečné překrývání a možné zhoršení poměru výnos/riziko. Většina investorů naivně doufá, že manažer sektorového fondu umí vybrat ty pravé tituly. Ten se však řídí sektorovým indexem a ten určuje jeho vývoj, se kterým může manažer více či méně úspěšně bojovat, ale ne se mu zcela vzepřít.
V praxi má smysl rozdělit portfolio tak, aby byly zastoupeny všechny obory i regiony a převažovat ty perspektivní a naopak.
Doporučujeme vyhnout se horkým sektorům přes oborové fondy, ale nechat toto rozdělení na manažerovi. Určitou výjimkou může být sektor biotechnologie, kterému dominují americké firmy. Jejich podíl v indexech je malý, proto zde nedochází k překřížení. Tradiční fondy drží velké farmaceutické tituly, jako Merck či Pfizer, a klasické biotechnologické firmy s menší kapitalizací sítem propadnou. Samotný Merck má větší kapitalizaci než celý biotechnologický sektor. Přidání biotechnologického fondu proto může mít smysluplný diverzifikační efekt.
Rizika sektorových fondů.
- Výběr sektorů s růstovým potenciálem je nejtěžším rozhodnutím. Není se čemu divit, že jej chtějí investiční společnosti přenechat koncovému investorovi. Tyto fondy nemají co dělat v portfoliích nezkušených investorů. Výjimkou jsou investoři pracující v oboru. Ti ale často investují do svého oboru většinu majetku, což je riskantnější, než se zdá. Na jediném sektoru totiž záleží jejich mzda, kariéra i investice.
- Mnoho firem zakládá sektorové fondy až poté, co nějaké téma končí, tedy v době, kdy má za sebou skvělou minulou výkonnost, ale o té budoucí (krátko a střednědobě) to již říci nelze.
- Manažeři jsou omezeni na úzký segment, který může podléhat výkyvům v rámci ekonomických cyklů, a následným ztrátám nelze zabránit.
- Protože akcie v sektorových fondech mají tendenci pohybovat se stejným směrem, vykazují sektorové fondy obvykle vyšší kolísaní než široce diverzifikované fondy a akciový trh jako celek. Sektorový fond musí držet svá aktiva v akciích specifického odvětví bez ohledu na předpovědi pro toto odvětví.Standardní poučka – čím vyšší riziko, tím vyšší potenciál dlouhodobých zisků – se nedá automaticky aplikovat na sektorové fondy.
