Nástroje zaměřené na zpracování a analýzu dat, tvorbu databází nebo indexování existovaly už dávno před masovým rozšířením umělé inteligence (AI). A jedním z nich byl i systém Octopus Ladislava Procházky, který od roku 2005 prověřoval právní strukturu ekonomických subjektů a dokázal zjistit, jestli, potažmo jak moc jsou bonitní. V Česku se jednalo o úplnou novinku, jež zaujala i lídry trhu, například společnost Bisnode (dnes Dun & Bradstreet).
„Analýza fungovala online v reálném čase a výsledek byl známý už během několika sekund. Octopus využívaly desítky firem včetně úvěrových pojišťoven nebo technologicky zaměřených korporátů, mezi které patřil například Siemens. Všichni zkrátka chtěli minimalizovat úvěrová rizika,“ vzpomíná Procházka na doby dřívější.
Od marketingových databází k online médiím
K práci s daty měl Procházka blízko tak nějak vždycky. Tedy i v období, kdy se jeho byznys zaměřoval primárně na tvorbu marketingových databází pro B2B sektor. V rámci ní spolupracoval především s českými právními a advokátními kancelářemi a zabýval se indexováním českého internetu, respektive ukládáním a zpracováváním obsahu vyhledávači. Mohl tak odhalovat nejen nelegální kopie fotek, ale i celých webových stránek, kdy menší firmy často kopírovaly ty větší a úspěšnější.
„Tehdy jsme zjišťovali především porušování autorských práv, ale společným základem byla indexace webových stránek, ve které jsem objevil obrovský potenciál pro mediální analýzy,“ vzpomíná podnikatel na dobu před 11 lety, kdy se rozhodl zaměřit na monitoring médií, přestože v Česku už měly trh rozdělený tři společnosti – Newton Media, Monitora Media a Media Tenor. A zatímco poslední zmíněná již nefunguje, Procházkově firmě nesoucí název Toxin se naopak daří.
Klíčem k úspěchu je dle jeho vlastních slov neustálé zdokonalování služeb spojených s inovativními technologiemi. Manuálně přepisované zprávy jsou, věří Procházka, už pár let minulostí, o to důležitější roli však postupně přebírá fenomén umělé inteligence.
„Od 90. let až do roku 2015 se řada věcí přepisovala ručně. My jsme ale do monitoringu už před sedmi lety implementovali AI, kterou jsme sami vyvinuli,“ líčí podnikatel s tím, že dnes tyto nástroje manuální transkripci plně nahrazují, a navíc umí i detekovat obličeje nebo převést hlasové záznamy do psané podoby. Jen v Toxinu jsou přitom schopni aplikovat na zhruba 50 rozhlasových i televizních kanálů.
Propojení ČTK, novinářů a firem
Pokud jde o širší nabídku služeb, Procházkova firma se mimo jiné specializuje třeba na zpracování tiskových konferencí, na kterých je přítomna Česká tisková kancelář (ČTK). A i když vše probíhá v přímém přenosu, je možné záznamy okamžitě zastavit, stáhnout, konvertovat nebo využít k tvorbě výstřižků. Tím si novináři výrazně usnadní práci, neboť i když chtějí získat zajímavější materiál než jen samotnou tiskovou zprávu, díky uvedeným nástrojům rozhodně nemusí všechny tiskové konference navštěvovat osobně.
Mimo to je Toxin propojený rovněž tiskovými centry firem a institucí, kterým poskytuje podporu při zpracovávání analýz, vyhledávání témat i samotné tvorbě obsahu. „Dnes máme stovky zákazníků a přibližně 70 procent z nich jsou státní organizace, obce nebo územní samosprávy. Naproti tomu klienty z řad firem nejčastěji zajímá, jak budovat značku a být více vidět, co dělat lépe na sociálních sítích a podobně,“ vyjmenovává Procházka.
Uspět v zahraničí je snadnější než v ČR
V Česku Toxin roste o 10 až 25 procent ročně a monitoruje okolo 10 tisíc zdrojů – to pro lepší představu znamená zhruba 17 tisíc zmínek denně. Od října ale firma spustila i monitoring online médií v zahraničí, a to ve více než 180 zemích světa. V rámci tohoto její systém napojený na AI zvládne projít přibližně 80 milionů zdrojů. Na rozdíl od konkurence nicméně v Toxinu žádné otevírání fyzických poboček mimo ČR neplánují, chtějí tam fungovat výhradně online.
„Sledovat evropské i celosvětové dění je důležité jak pro firmy, které se chystají expandovat, tak pro ty, které působí jen v Česku. Můžete díky tomu sledovat trendy ve svém oboru a třeba i méně známé typy sociálních sítí a jejich fungování,“ poukazuje Procházka na výhody zahraničního monitoringu, který podle něj využívají i velké společnosti typu PPF nebo KKCG. „Pro nás je zároveň práce v zahraničí výrazně zajímavější, protože máme k dispozici mnohem větší množství dat a řešíme i tonalitu sdělení. Můžeme tedy více experimentovat a učit naši AI novým věcem,“ uzavírá.
