Banky nabízejí podobné produkty jako občanům
Malé a střední podniky začínají polehoučku dosahovat na to, co bylo dosud vyhrazeno pouze jejich mnohem větším konkurentům. Tuzemské banky již několik let deklarují svůj zájem půjčovat podnikům peníze na provoz, případně investice, po úvěrovaných firmách však požadovaly mimo jiné prokázání vysoké bonity, garance, vysoké obraty na účtech a perfektní splácení půjček. Zpoždění o několik dní mohlo při příští žádosti o úvěr znamenat stop. Živnostníci a malí podnikatelé byli současně nuceni při žádostech o půjčky neustále doplňovat požadované údaje, což k jednoduchosti vyřízení či zamítnutí úvěru rozhodně neprospívalo. Malé a střední podniky (SME - small and medium eneterprise), tedy výrazná část národního hospodářství, však díky povaze podnikatelů přežily i více než přísný přístup bank. V době, kdy finanční ústavy nevykonávaly svou hlavní činnost v rozvíjející se ekonomice, kterou bezesporu úvěrování podnikatelů a živnostníků je, převzaly část jejich trhu mimo jiné leasingové společnosti. Nyní, když se bankovní domy popraly jak o největší firemní zákazníky, tak o lukrativní drobné klienty, zbývá pouze jediný výrazný neobsazený trh. Tím jsou právě SME. Jinou cestou již totiž na tuzemském bankovním trhu růst nelze. Navíc členství České republiky v Evropské unii malým podnikům prospělo nejen co se týče zvýšení kredibility či možnosti získání nových zakázek. Banky rychle přišly na to, že na penězích z unie se dá dobře vydělat. Proto začaly dlouho opomíjeným podnikatelům nabízet nejen nejrůznější formy financování, ale také služby, které pro takové financování potřebují.
Jak malý je malý podnik.
Definice malého či středního podniku je velmi ošidná. Pokud vycházíme z úzu stanoveného Evropskou unií a zakotveného i v České republice, jedná se o podnik s obratem maximálně 1,5 miliardy korun. Takové množství peněz je však pro drobné české živnostníky, svobodná povolání, ale i pro většinu „malých a středních“ podnikatelů nedosažitelné. Protože banky tuzemský trh znají, a vědí, že úvěrovat pouze firmy s obratem okolo miliardy je dlouhodobě špatná strategie, přistoupily k širší segmentaci. Rozdělily si firmy na malé, střední a v rámci SME segmentu i velké. Díky tomu může v současné době dosáhnout na úvěr i část malých živnostníků, kteří nemají roční obrat vyšší než jeden milion korun. Existují i speciální programy pro společnosti s tržbami například do třiceti či padesáti milionů korun. Takže co se týče objemu peněz, jež připlyne na firemním účet během jednoho roku, je strategie pestrá. Vědomy si toho, že velký podnik v zemích Evropské unie není nutně souměřitelný s velkým podnikem v českých hájích, banky stanovují maximální výši obratu pro SME níže. Například ČSOB, která má na tuzemském trhu historické zkušenosti jak s poskytováním peněz velkým gigantům, tak menším firmám, stanovila svou hranici obratu SME na 300 milionů korun. Označení střední podnik u Komerční banky nese firma, jejíž obrat nepřesáhne 125 milionů korun.
Produkty jako doma
. Svou nabídku služeb živnostníkům a firmám banky přizpůsobily produktům, které již mají pro retailovou klientelu. K dispozici jsou jak kontokorentní úvěry, tak půjčky vázané účelově i neúčelově. A samozřejmě hypotéky. Firemní kontokorent je výhodný především pro firmy, které potřebují okamžitě reagovat na zpožděné platby od dodavatelů či výpadky v hotovosti. V podstatě se takový revolvingový úvěr rovná obvyklému debetu na osobním účtu, pouze objem čerpání je vyšší. Úrokové sazby jsou rovněž vyšší než u běžné půjčky, pohybují se okolo třinácti procent. Splatnost kontokorentního úvěru bývá do jednoho roku. Podnikatelský kontokorent poskytuje většina tuzemských retailových bank, debet je však mimo jiné vázán na historii firemního účtu. Čím více peněz na účet plyne, tím lepší podmínky a vyšší úvěr podnikatel dostane. ČSOB začala tento produkt nabízet i společnostem, které by se z hlediska obratu na účtu nekvalifikovaly. „Firmám kromě klasického kontokorentu poskytujeme i takzvané splátkové přečerpání běžného účtu. To je vhodné především pro obchodníky, kteří nemají dostatečný obrat na běžném účtu, a proto by na běžný nedosáhli,“ uvedl Pavel Hejzlar z ČSOB. Maximální hranice kontokorentního úvěru pro malé a střední firmy činí u ČSOB, stejně jako například u Komerční banky, tři miliony korun. Rizikovější splátkové přečerpání účtu nabízí ČSOB maximálně do výše půl milionu korun. Úvěrovat zavedenou firmu, která vykazuje trvalý zisk, působí v růstovém segmentu a nemá problémy s cash flow, je jednoduché a pro banku to nepředstavuje velký problém. Jak se však vypořádat s firmou, která má minimální základní kapitál, působí v zajímavé oblasti, ale potřebuje peníze na rozvoj svého podnikání? Banky pozvolna začínají slyšet i na přání takovýchto podnikatelů. Úvěry jsou však účelově vázané, omezené například u ČSOB desetiletou splatností a třemi miliony korun. Komerční banka nabízí podobnou půjčku na jeden až osm milionů korun. K zajištění půjčky do jednoho milionu korun jí stačí pouze krycí blankosměnka (směnka neúplná, do které mají být některé směnečné náležitosti doplněny v budoucnu. Taková směnka je standardním zajišťovacím prostředkem banky). Kromě investičních úvěrů, které jsou jednak dražší a jednak hůře dostupné, poskytují banky i běžné provozní půjčky. Dostanou je především prověření klienti, kteří se mohou odkázat na svou historii.
Oceněná schopnost splácet.
Úrok, který je hlavním příjmem banky z poskytnutého úvěru (podnikatel, jenž právě postoupil schvalovací proceduru a zaplatil všechny poplatky, skřípe zuby) se skládá jak ze ziskové marže banky, tak z marže rizikové. Ani ten nejchytřejší bankéř není schopen přesně odhadnout, zda firma, které právě půjčil tři či 300 milionů korun, vše splatí. Jednou z možností, jak výši rizikové marže omezit a umožnit bance jak více půjčovat a zvýšit výnosy z poskytnutých úvěru, je rating. Tedy ocenění schopnosti splácet závazky. Na světě působí nepřeberné množství agentur, které na základě znalosti firemního účetnictví tuto schopnost stanovují, jejich váha je však malá. Trhu vládne trojice Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch. Protože služby těchto firem jsou velice drahé a navíc se nehodí pro malé a střední firmy, pokusila se před lety Hospodářská komora a společnost Crech Credit Bureau uvést do provozu jednoduchý „rating“ určený těmto společnostem. Na základě znalosti současného stavu firmy a odhadu budoucího vývoje odvětví, v němž firma působí, ji jednoduchým způsobem ocení. Toto ocenění by jí v praxi mělo získat jednodušší přístup k úvěru. Zájem bank o zapojení do tohoto projektu však není příliš velký, ani firmy se oproti předpokladům nehrnou.
