ROSTOUCÍ CENY ENERGIÍ - Jednou z možností, jak se bránit rostoucím cenám paliv a energií, je výstavba nízkoenergetických bytů a rodinných domků. Ušetřit se dá také využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
Problém zvyšování cen energií netrápí jen Česko. Potýkají se s ním také další evropské země. Neustále se proto zpřísňují požadavky na tepelně-technické vlastnosti stavebních konstrukcí i na technologická vybavení budov. Statisticky bylo totiž zjištěno, že více než 40 procent vyrobené energie se spotřebovává právě v budovách. Pokud by byla paliva a energie levné, nikoho by tolik nezajímala jejich spotřeba. Dá se tedy říci, že požadované tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí budov kopírují ceny paliv a energií.
Nízkoenergetické domy, jejichž počátek lze datovat do sedmdesátých let, která provázela takzvaná ropná krize, budou nyní nahrazovány budovami s ještě nižší potřebou tepla – takzvanými domy pasivními. Jejich měrná potřeba tepla na vytápění by neměla být vyšší než 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok. Pro porovnání lze uvést, že současná výstavba domů v Česku, postavených podle požadavků platných norem (ČSN 73 0540-2), má měrnou potřebu tepla na vytápění okolo 80 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok.
Stavět ekologicky zatím není obvyklé
Za nízkoenergetický dům je většinou považován dům s měrnou potřebou tepla nižší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok. Těchto hodnot můžeme zpravidla dosáhnout, pokud tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí domu budou navrženy podle doporučených hodnot v ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov-požadavky. Protože v tuzemsku není zatím obvyklé stavět pasivní domy, navíc je zatím málo lidí o této možnosti stavění informováno, byl brněnským občanským sdružením Centrum pasivního domu iniciován projekt Síť center pasivního domu, do kterého bylo zapojeno 13 partnerů z celého Česka.
Tento projekt byl vybrán k finanční podpoře z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Garantem grantového schématu bylo Ministerstvo životního prostředí ČR. Celkové náklady projektu dosáhly 6,5 milionu korun. Hlavním cílem projektu Síť center pasivního domu je rozšířit nabídku stávajících poradenských center zabývajících se úsporami energií a center sítě Enviromentální vzdělávání výchova a osvěta o problematiku úspor energie ve stavebnictví, s cíleným zaměřením na pasivní domy.
Chybí státní podpora
Bohužel v Česku není nízkoenergetické stavění zatím finančně podporováno, jako je tomu například v Rakousku nebo Německu. V řadě evropských zemí jde příkladem veřejná správa, která se při rekonstrukcích a stavbách svých budov zavazuje dodržet technické požadavky platné pro pasivní domy, čímž motivují ke stavbě pasivních domů i ostatní investory. Díky tomu se množství pasivních domů zvyšuje.
Například v Horním Rakousku musí být již každá veřejná stavba, která je financována ze státních peněz, postavena v pasivním standardu. Tento požadavek se Rakušané chystají v nejbližší době prosadit i u bytové výstavby a s ohledem na finanční výpomoc investorů se jim to patrně podaří. Česká veřejná správa bohužel zatím příkladem nejde. Potěšitelné ale je, že řada soukromých investorů již o výstavbě pasivního domu uvažuje a nečeká na podporu státu.
