Bez dohadů a loupení. Jednoduchá odpověď na otázku, jak financovat sport(ování)… Nečekejte, až zbyde po lupičích ve státních pokladnicích nebo postkomunistických firmách. Nespoléhejte na pytlácky rozporcovaného medvěda zbylých rozpočtových peněz.
Foto: Martin Adamec, MF Dnes, Profimedia
V čase války o peníze na sport přijde firma, která řekne: „Ano, vyděláváme tady peníze. Část jich kraji vrátíme na jeho rozvoj, v němž hraje sport důležitou roli.“ V Teplicích je budoucnost, pojmenovala svůj projekt.
Sociální odpovědnost po japonsku
Pavel Šedlbauer, viceprezident AGS Glass Europe a předseda představenstva Fotbalového klubu Teplice, to nazývá sociální odpovědností. Odhaduje se, že do projektu pustí okolo pěti až šesti milionů korun ročně. „Víme, že tu není ideální situace. Přesto chceme být velkoklubem v českém pojetí. Ale nikdy nekoupíme superdrahého hráče, namísto toho podpoříme sportovní aktivity lidí v regionu,“ vysvětluje. Na jak dlouho? „To nemá konec, mělo by to běžet stále,“ přeje si František Hrdlička, ředitel klubu.
A jak změří účinnost? „Přinese to rozumný benefit v letech, přesně to nemůžete spočítat,“ dodává Šedlbauer. „Rádi bychom zvýšili kvalitu zdejšího života spojením zkušeností profesionálního klubu s volnočasovými aktivitami lidí.“ Proto si nechal vypracovat studii, která přináší plno zajímavých údajů od 600 solidních respondentů.
Téměř 40 % obyvatel teplického okresu zmíní FK Teplice, pokud si má vybavit nositele zajímavé sportovní nebo kulturní akce. Jen asi 14 % uvádí místní divadlo, 2,5 % filharmonii. Z šesti parametrů hodnotících životní podmínky v regionu má jasně nejvyšší ranking sportovní vyžití. Až 55 % lidí tu zajímá fotbal, 81 % považuje za nejdůležitější sportovní klub FK Teplice, 44 % oceňuje nejvíc jeho práci s mládeží.
Lázeňské město věnuje na sport ročně asi 42 milionů korun, z toho 26 spolkne aquacentrum a sportovní hala. Přitom tu žije okolo 50 tisíc obyvatel, v okrese asi 130 tisíc. Zdejší fotbalový klub patří spolu s litvínovským hokejem k nejzářivějším markám celého Ústeckého kraje (až 900 tisíc lidí). Vždyť teplický FK vlastní i část akcií taktéž ligového FK Ústí nad Labem, který vinou rozpadlého stadionu hraje své zápasy v jeho stánku Na Stínadlech…
FK Teplice, akciová společnost
Majitel: AGC Flat Glass Czech, součást japonského koncernu
- *Roční rozpočet: cca 80 milionů korun (z toho cca 60 % pokryje majitel, zbytek prodej hráčů, vlastní marketing) Stadion: Na Stínadlech, 18 221 sedadel (mezistátní statut FIFA) Nejdražší hráči: Holomek 15 milionů korun z Brna, nejvíc tu vydělával Horváth Historie: od roku 1945, moderní éra od počátku 90. let Liga: nyní 15 let v řadě, nejlépe 2. 1998/99 Evropské poháry: 3. kolo Poháru UEFA 2003/04 (vyřadili Kaiserslautern a Feyenoord, vypadli až s Celtikem) Slavní odchovanci: L. Novák, Stratil, Bičovský, Verbíř, Vachoušek, Fenin Vyrazí i Verbíř do drogových slumů?**
Zdejší fotbalisté se díky spojení se silným partnerem (původní Sklo union, pak pod názvem Glaverbel) pyšní léta stabilním zázemím. Jejich stadion jako první z „venkovských“ mohl pozvat reprezentační mužstvo. A teď byl v anketě deníku Sport vyhlášen nejpřátelštějším v celé lize (podle kvality, cen, šíře služeb…). Vždycky se tu snažili. Pořádali akce, posílali trenéry i hráče na debaty do fan klubu, podporovali ústav sociální péče pro seniory. Na rozdíl od často arogantní Sparty byli otevření k médiím.
Co nabídnou dál? Minulý týden si všichni hráči aktivovali své facebookové profily na stránce projektu, aby mohli lépe komunikovat s příznivci. „Máme v plánu obejít s hráči, trenéry i doktory školy ve městě, bavit se tam s dětmi, pozvat je na fotbal. V dubnu uspořádáme zahájení Anifestu přímo u nás na stadionu, na obrazovkách by tu mohlo sledovat filmy až 15 tisíc lidí,“ povídá Petr Heidenreich, klubový ředitel pro obchod a vnější vztahy.
Když po listopadovém uragánu odcházeli fotbalisté na angažmá do ciziny, všichni se divili: „Musíme v týdnu chodit na podpisové akce, po zápase se bavit se sponzory klubu.“ Teď už to umějí i u nás. Přesto se vnucuje otázka, zda dokáží přinutit tátu Pavla Verbíře anebo manekýna Jakuba Mareše, aby navlékli staré džíny a vyrazili do slumu mezi feťáky a bezdomovce. „Máme na hráče osobnostní a reklamní práva. Co jim nařídíme, to udělají. Nikdy jsme s tím neměli problém. Ale jsme rozumní, víme, že jejich prioritou i pro nás je hrát fotbal,“ odpovídá Hrdlička.
Doplňkový program by ale měl také zvýšit návštěvnost na stadionu. Jen poté, co vypsali zdarma vstup pro ženy, tvoří tu krásnější polovina lidstva už 40 % diváků na ligových zápasech. „Logo firmy na reklamním panelu nemá vliv na naše prodeje, jsme nastaveni jinak,“ dodává Šedlbauer z AGC. „A časem chceme inspirovat další firmy i ostatní regiony.“