Které?
Energetika je dlouhodobější byznys. V telekomunikacích jste takzvaný price setter a nastavujete ceny. Oproti tomu v energetice jste price taker, tedy cenový příjemce. To znamená, že sledujete burzu a snažíte se, aby cena pro zákazníky byla co nejvýhodnější. A především je zajímavá kombinace trojúhelníku digitalizace, liberalizace a technologie. Liberalizace otevřela trh, digitalizace snížila bariéry vstupu a umožnila technologické trendy, které jsou opravdu zajímavé.
Co konkrétně chcete ve svěřených společnostech změnit?
Chceme do energetiky přinést emoce. Také chceme zvýšit viditelnost značky E. ON mimo tradiční území na jihu Čech a jižní Moravě. Začali jsme více investovat do marketingu. Věříme v balíčky služeb, kdy zákazníkovi nedodáváme pouze plyn, ale také servis kotle. Dodávky elektřiny propojujeme se službami elektrikářů i s dodávkou solárních panelů. Chceme, aby zákazník u nás vydržel 15 a více let.
Napovíte nám, jak to lze zařídit?
To je přesně naše vize průvodcovství. Neptáme se firemních manažerů jen na to, kolik elektřiny za rok odeberou a jakou mají křivku spotřeby. Ptáme se jich, jak mají vyřešené osvětlení, zda nemají prostor k energetickým úsporám a zda si nechtějí elektřinu a teplo vyrábět sami. Podobné je to u domácností. Také u nich chceme nabídnout úspory, třeba dodávkou nového kotle na splátky nebo solárních panelů a baterie. Energetika se tedy vyvíjí opačně než třeba sektor IT a telekomunikací. Ten se centralizuje, naopak v energetice pozorujeme trend decentralizace.
"Dobijeme svět." Firma HE3DA chce být českou Teslou
Pomáhá vám z hlediska image, že se E. ON zbavuje uhelných elektráren a sází na zelenou energetiku?
Jak u koho. Tento zájem vidíme hlavně u mladších zákazníků, pro které je důležitá otázka společenské odpovědnosti firmy. Již delší dobu se E. ON snaží o to, aby měl co nejvyšší podíl zelené energie na objemu nakoupené elektřiny. Zatímco celostátní průměr je někde okolo deseti procent, u nás má elektřina z obnovitelných zdrojů podíl přes 20 procent. V Česku nakupujeme nejvíc elektřiny od majitelů solárních a větrných elektráren. Roste zájem nejen domácností, ale i firem. Například Lidl a Vodafone, když hledají dodavatele elektrické energie, tak požadují až sto procent dodávek z obnovitelných zdrojů.
Velké podniky mají peněz dost a mohou si dovolit různé „zelené“ investice. Jenže pro domácnosti jsou baterie na ukládání energie i další novinky stále moc drahé.
To je pravda, ale za poslední dva roky cena baterií významně klesla a za tři roky může být ještě o mnoho níže. Zákazník nemusí mít nutně baterii u sebe doma.
V blízké době chceme nabídnout i takzvanou virtuální baterii. Je to vlastně „solární cloud“, kdy zákazník si okolo poledne vyrobí elektřinu ze sluneční energie a my tu energii uložíme, aby ji mohl využít ve večerních hodinách.
Poskládané elektrárny. Energetici začínají spojovat zdroje do větších celků
Jaké plány máte v oblasti ukládání energie ve velkém? Stavíte první megawatthodinové úložiště v areálu teplárny v Mydlovarech na jihu Čech...
Je to krásný byznysový příběh. Jsou jen dvě komodity, které mají občas zápornou cenu. Jednak peníze, pokud centrální banky nastaví záporné sazby, a během vnitrodenního obchodování někdy také elektřina.
Pak se vyplatí energii za zápornou cenu nakoupit a poslat ji do sítě v době, kdy je cena vysoko. K tomuto účelu bude možné výhledově využít i zásoby baterií, které budou držet výrobci elektromobilů.
Elektromobilita je velké téma. Jak podle vás promění energetiku?
Přijde mi to úplně fascinující, během pár let se zásadně změní, jakým způsobem jezdíme a řídíme. Já sám už jezdím na elektřinu a je to fenomenální uživatelská zkušenost. Přitom ticho z motoru mě na začátku děsilo, nevěděl jsem, jestli je auto nastartované, nebo ne. Věříme ale, že brzy se rozšíří také elektroautobusy a elektronáklaďáky. Dokonce už i jedna letecká společnost oznámila, že během deseti let by chtěla pro krátké lety využívat i letadla na elektrickou energii. Budoucnost bude elektrická.
Jsou zde ale dvě zásadní bariéry: cena elektromobilů a jejich dojezd. V tom elektromobily stále prohrávají se spalovacími motory.
To ano, ale třeba Nissan by rád ještě letos uvedl na trh auto, které bude mít dojezd 350 kilometrů. Škodovka chce mít do roku 2020 model, který dojede 500 kilometrů.
Postupně se tedy bariéra odstraní. Elektroauto můžete navíc tankovat i doma, což s benzinem nebo naftou nejde.
Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť
A co cena? Tesla stojí okolo tří milionů korun. Stále je to technologie pro horních deset tisíc.
Ale třeba Nissan Leaf vyjde na 900 tisíc. To je pořád více než klasické auto. Ovšem pozor! Cena za kilometr se spalovacím motorem vyjde zhruba na tři koruny, s CNG je to asi koruna a s elektromobilem se dostanete na 50 haléřů.
Říká se také, že to bude poměrně velká zátěž pro sítě a bude zapotřebí do nich investovat mnoho miliard korun. Souhlasíte?
Je to tak. Dnes mám v naší ulici elektromobil sám. Pokud si ho pořídí i soused, tak to bude ještě v pořádku, ale když ho bude mít celá ulice a všichni budou nabíjet ve stejném okamžiku, tak nápor na sítě bude velký. Podobně jako se obchodní část společnosti E. ON připravuje na budoucnost, tak i distribuční část si uvědomuje, že jejím úkolem je stát se chytrým dispečerem.
| Martin Záklasník (40) |
|---|
| Jeho profesní dráha začala po studiu ekonomie a promoci na univerzitách v Praze (VŠE) a ve Vídni. |
| V roce 2002 nastoupil jako konzultant do společnosti patřící do koncernu Deutsche Telekom. |
| Od roku 2008 pracoval v Praze na pozici obchodního ředitele ve společnosti T-Systems. |
| Od roku 2014 byl vedoucím oddělení B2B marketingu a Top zákazníků ve společnosti T-Mobile Czech Republic. |
| V listopadu 2016 se stal členem představenstva a jednatelem společnosti E. ON Česká republika. Letos k 1. červnu vystřídal ve funkci dlouholetého předsedu představenstva a šéfa českého E. ON Michaela Fehna. |
| Má syna, mezi jeho koníčky patří běh, lyžování a četba. |
Máte odhady, kolik to bude stát?
Ročně investujeme do rozvoje sítě tři miliardy až 3,5 miliardy korun, což představuje do budoucna nezbytné minimum. Přesné odhady, kolik budeme investovat za deset let, nemáme, ale počítáme s tím, že ta čísla budou vyšší, pokud nám to regulátor umožní. Vnímám to, že nová rada Energetického regulačního úřadu si je vědoma výzev energetické revoluce, kterou procházíme.
Například z Německa často slýcháme, že stavba sítí se stala podobně komplikovanou a zdlouhavou jako stavba dálnic. Platí to v Česku také?
Ano, například linku Slavičín–Slušovice chystáme už přes 20 let. Přípravy začaly v devadesátých letech a je to poměrně složité. Největší problém je s vlastníky pozemků. Trochu nás mrzí, že lidé nechápou, že spolehlivé dodávky energie jsou ve veřejném zájmu. Když naši dědové elektrizovali Československo, tak jim ve vesnicích trhali ruce. Hospodský věděl, že bude mít lepší pivo, a majitel koloniálu věděl, že nebude muset prodat máslo hned první den, protože má lednici. Tohle nadšení už dnes bohužel mnoho lidí nesdílí.
Přečtěte si také:
Vláda chtěla oživit zájem o střešní solární elektrárny. Firmy ale o miliardy nestojí
Zlaté sluneční žně. Majitelé elektráren si vyplácejí dividendy
Úložiště energie přinesou revoluci. Zažehnout ji může Česko
