Druhým týmem, jenž dostane podporu z USA, bude Fyzikální ústav AV ČR
Počítače, mobily, radary. Nic z toho by se neobešlo bez polovodičové techniky. A krokem dál, za zřejmě již v některých oblastech překonaný křemík, je výzkum heterostrukturních čili sloučeninových polovodičů – například na bázi nitridů gallia (GaN). Ty mají lepší vlastnosti: modře svítí, jsou více „vysokofrekvenční“ a odolnější. Právě nitridy se mají v součinnosti s americkou firmou Kyma Technologies zabývat vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ). Tým, jenž vede docent Eduard Hulicius, podepíše v lednu kontrakt, díky němuž získají čeští vědci grant ve výši pěti milionů korun financovaný Missile Defense Agency (MDA). Původním datem podpisu byl ovšem 18. prosinec.
Proč si vybrali právě Česko? „Vedoucí našeho výzkumu Tanya Paskova navázala spolupráci s předními vědci na různých místech světa. Odborníci z AV ČR mají mezinárodní renomé v porozumění fyzickým vlastnostem polovodičových materiálů a Kyma neustále hledá cesty k lepšímu pochopení GaN materiálů,“ sdělil týdeníku EURO Keith Evans, generální ředitel Kymy, s tím, že Huliciův tým dokázal velmi rychle změřit zajímavé hodnoty.
Střípek rozštípnutý na čtyři kusy
Jak je to možné? Přestože ještě nebyla smlouva podepsána, Češi už obdrželi kousek nitridového polovodiče o rozměrech 10 krát 47 milimetrů. Střípek rozřízli na čtyři díly, které odděleně zkoumali. „Kolegové jsou nadšení, že získali přístup i k materiálu, s nímž mohou experimentovat. Nějaké nitridy dostávají sporadicky z Belgie, ale tento je špičkový,“ vypráví Hulicius. Cena vzorku připraveného Kymou se vyčíslit nedá, nicméně hodnotu nemá ani pro konkurenty, pakliže neznají přesný postup, jakým byl vytvořen.
Vzorky projdou fotoluminiscenčním měřením v Ústavu fotoniky a elektroniky (u docenta Petra Gladkova), optické vlastnosti bude zkoumat profesor Josef Humlíček z Masarykovy univerzity, dále dojde na strukturní, optické a transportní měření elektronů v nitridech a další zkoumání ve FZÚ. Výhodou grantu je, že z něj lze platit i experty z jiných pracovišť. „Je zapotřebí speciální laboratoře. Oni by si podobnou, jakou má Humlíček, třeba i za milion dolarů pořídili, jenže nemají pana profesora. Když jim do tří týdnů poslal zprávu, ze které bude asi publikace, byli unešeni,“ říká Hulicius, jenž spolupráci málem odmítl. Práce má hodně, grantů též a specializuje se spíše na arsenidy a antimonidy. Přesvědčil jej až profesor Pavel Lejček z FZÚ. „Jde o dobrou propagaci ústavu. Ač jsou to nyní americké peníze, uvědomujeme si, že pocházejí z kapes daňových poplatníků, a my jim musíme dát najevo, že neděláme nesmysly,“ říká Hulicius, který už dříve dostal z USA nabídku šéfovat vývojové skupině jedné firmy.
Dolary, optoelektronika a vysílačky
Roční grant ve výši 248 800 dolarů sestává kromě jiného ze 120 tisíc na přímé materiály a vybavení (plyny, detektory, laser, polarizátory, fotodiody), 49 tisíc půjde na platy a dalších 30 tisíc je určeno na prezentaci výsledků a téměř 50 tisíc na cestovní výlohy. Vědci jsou přímo vyzýváni, aby údaje publikovali. „Veškerá výzkumná práce se uskuteční na neutajované úrovni a očekáváme, že zajímavé výsledky budou otištěny v odborné literatuře,“ říká Evans. Pro firmu jde o dobrou reklamu. Otázkou však zůstává, co se stane, pokud materiál nebude tak „fajnový“, a zda i pak bude Kyma usilovat o zveřejnění. Výsledky se totiž mohou publikovat jen s jejím svolením.
Heterostruktury mají široké využití: v optoelektronice, v různobarevných LED světlech, laserech, budoucí uplatnění se však rýsuje i v oblastech, jako je detekce výbušnin nebo neodposlouchávatelné vysílačky. „Ta aplikace je ale značně vizionářská. I radarové využití GaN je velmi vzdálené. Spíše vzniknou součástky do mobilů, které budou úspornější a životnější,“ myslí si Hulicius, vášnivý horolezec, jehož dvě děti vystudovaly historii. Dle ředitele Kymy najdou nitridy uplatnění v řadě aplikací, jako je elektronika v hybridních vozech nebo úspora energií. Na otázku, proč soukromé firmě přispívá obranná MDA, však neodpověděl a odkázal přímo na vládní agenturu.
Pozdržené drobty, či úspěšný start?
Přestože měly první „poradarové“ peníze z Pentagonu putovat do ČR už v září, první podpis přišel až v listopadu, druhý se odehraje po Vánocích. Proč to zdržení? „Zásadní zpoždění nenastalo. Do konce září se mělo o projektech rozhodnout, a to se také stalo. Pak je třeba připravit, schválit a podepsat příslušné kontrakty, což postupně nastává,“ sdělil týdeníku EURO Tomáš Pojar, první náměstek ministra zahraničí. Odmítá i kritiku, zda nebylo možné dohodnout hojnější podporu než dvanáct milionů korun. „Jsme si vědomi, že význam Rámcové dohody a obecně pozitivní efekt zviditelnění ČR jako důvěryhodného spojence není tvořen příslibem konkrétních zakázek, například na způsob offsetových programů. Jsme realisté, podobné snahy často skončily fiaskem a o nic takového jsme nežádali,“ řekl Pojar. A uzavřel, v čem vidí klady: „Šlo nám primárně o položení efektivního základu pro otevřenou komunikaci mezi partnery. Aby se na relevantní místa dostaly informace o možnostech, jež náš průmysl, věda a výzkum nabízejí. Jsem přesvědčen, že se to – v rovině politických jednání i prostřednictvím mapování kapacit vědy – zatím daří.“ Česká strana už od počátku zdůrazňovala, že jí jde spíše o „software než hardware“. Vyčkejme proto, v jaké verzi se naplno rozeběhne. Zatím, zdá se, jenom „bootujeme“.
BOX:
S radarem do Vánoc
Chronologie výběru pracovišť pro spolupráci s americkou Missile Defense Agency (MDA):
22. únor – Smlouva mezi MDA a ČVUT o identifikaci elitních výzkumných pracovišť.
Březen – Vytvoření třicetičlenného řídícího týmu (vedoucím prof. Vladimír Mařík).
Květen – Do seznamu zařazeno celkem 119 vědeckých týmů.
Červen – Vyhodnocování podrobných 87 návrhů.
Červenec – Vytvoření databáze, již navštěvují obranné složky a firmy (Honeywell, Raytheon, Boeing a další).
31. říjen – Šéf MDA generál Henry Obering oznámil schválení tří projektů, které obdrží podporu 600 tisíc dolarů.
11. listopad – Podepsána první smlouva s Centrem strojového vnímání ČVUT (prof. Václav Hlaváč).
18. prosinec – Plánovaný podpis druhé smlouvy s Fyzikálním ústavem AV (doc. Eduard Hulicius)
Pramen: Týdeník EURO
