NASA vyšle letos v září humanoidního asistenta do vesmíru
Nese označení R2, ale spíše než legendárnímu R2-D2 z Hvězdných válek se podobá jeho zlatému parťákovi s označením C3-PO. Seznamte se, tohle je Robonaut 2. Není to však jen dokonale tvarovaná změť titania a propletených kabelů či procesorů, ale v budoucnu též stálý kamarád rezidentů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na základnu jej již letos v září vynese raketoplán Discovery, oznámila minulý týden americká kosmická agentura NASA. Robonauti vyvinutí v součinnosti s firmou General Motors (GM) by měli pomáhat astronautům a díky humanoidním tvarům a proporcím používat stejné nářadí a nástroje jako opravdoví lidé.
Oba „druhy“ k sobě mají mít i blíže, vzato psychologicky. „Pevně věřím v lidsko-robotickou interakci. Díky polidštěnému vzhledu i synergiím mohou docílit toho, čeho by roboti ani lidé sami nedosáhli,“ tvrdí Jeffrey Hoffman, někdejší astronaut a profesor na univerzitě MIT. Ne všichni s tím souhlasí. Ale dle Jamese Hughese, jenž se na Trinity University věnuje nastupujícím technologiím, jsou právě robonauti ideálním kompromisem pro zastánce vesmírného výzkumu řízeného lidmi, tak i pro fandy robotických misí. „Humanoidní robot ten rozdíl trochu stírá. Získáváte výhody obého,“ řekl Hughes magazínu Wired.
I Čapek by se divil…
Projekt s krycím názvem Robonaut byl spuštěn v roce 1996. První verze kyborga vznikla už čtyři roky nato a od roku 2006 se k vývoji v laboratořích NASA při houstonském Johnson Space Center přidal i automobilový koncern GM. „Mohu s klidem říci, že USA nyní disponují špičkovou technologií v oblasti robotické zručnosti. Náměty pro využití jsou neomezené,“ citovaly tiskové agentury Nika Radforda, projektového manažera NASA. Nynější R2, který tak trochu připomíná japonského robotka Ašimo, jenž baví děti v tokijském muzeu Miraikan, sestává pouze z hlavy, trupu a dvou rukou. Váží 136 kilogramů. Zpočátku bude jeho „lidské“ torzo pracovat v laboratoři Destiny na ISS, v druhé fázi se už ale bude přemísťovat i uvnitř celé stanice.
Do několika let by měla být „er-dvojka“ schopna vlastního pohybu, a dokonce i prací mimo základnu; asistovat má při výstupech člověka do volného prostoru. „Skutečně to bude čím dál autonomnější systém,“ říká Radford. Už v září při misi Discovery STS-133 vědci zjistí, jak si vede ve stavu beztíže, jak na něj působí radiace, elektromagnetické ruchy a jak si „sedne“ s posádkou. Otázka soužití s robotem je jistě zajímavým tématem pro psychologa… Odtud by pak měla vést cesta k dalšímu zdokonalování, na jehož konci bude plně operativní pomocník, jenž nahradí člověka tam, kde jde o příliš náročné a nebezpečné úkoly.
V továrnách i v kanceláři
A to nemusí být jen v kosmu. Průmysloví roboti už jsou běžní nejen v Japonsku, kde si lidé v době krize dokonce stěžovali, že jim umělí dělníci berou práci! „Ártů“ by se mohl uplatnit nejen ve výrobě, ale i v bezpečnostních a záchranných složkách nebo – podobně jako jeho filmový vzor C3-PO – coby tlumočník. „Náš projekt ukazuje přísliby budoucí generace robotů, kteří mohou fungovat ve vesmíru i na Zemi, a to nikoli jako lidští náhradníci, ale spíše jako společníci, kteří zvládají klíčové podpůrné role. To nám umožní jít daleko dále a pravděpodobně dosáhnout i cílů, jež si dnes ani neumíme představit,“ zasnil se pro televizi CNN John Olson, ředitel Kanceláře výzkumných a integrovaných systémů NASA.
Obratný a víceúčelový robot nyní na Zemi prochází ostrými testy. Zkouší se odolnost nárazu, vibracím, ale i vliv vakua na jeho provoz. V současné podobě by ale R2 například neobstál v extrémních teplotách, jež panují ve vesmírném prostoru. Ale i s tím se počítá. Náročné testy přicházejí vhod automobilce GM, která se už v minulosti podílela na vývoji lunárního vozidla a v šedesátých letech též na navigačních systémech programu Apollo. „Extrémní úroveň testování robota nám dává šance na použití technologií v bezpečnostních systémech aut i v našich montážních halách,“ tvrdí viceprezident GM pro globální výzkum Alan Taub.
Lego pro chytré kluky
Jak už dávno napsal spisovatel Isaac Asimov, pamětliv svých tří robotických zákonů, i Robonaut 2 má svého lidského otce. Spíše je to ale několik tátů. Jedním z nich je vedoucí inženýr-technik Josh Mehling. Jak hodnotí své dítko? „Celý design je podřízen tomu, aby R2 mohl bezpečně pracovat mezi lidmi. Software, ovládání, mechanika. To vše má pomáhat lidem k větší efektivitě jejich činností. Například jeho ruka má veškerou svobodu pohybu, dokonce i prsty jsou velmi lidské. Jedním z našich hlavních pokroků je robotova schopnost vnímat dotykem, v ruce je spousta senzorů, jež cítí hloubku, tvar i tíži, což je skutečně značný posun k tomu, aby robot mohl plnit lidské úkoly,“ vysvětluje Mehling. V hlavě má „Ártů“ zabudováno několik kamer přesně tak, aby se mohl „dívat“, nač sahá.
Robonautovi zatím chybějí nohy. „Je to navrženo modulárně. Nyní máme horní část těla, ale nohy se k němu dají lehce přidat. Stejně tak i jiné spodní části,“ vysvětluje Mehling, takže se možná dočkáme i robokentaura se čtveřicí nohou nebo terénním podvozkem a tryskami. Tak začíná budoucnost. „Ano, je to úžasná práce. V dobách, kdy jsem si jako kluk stavěl z lega, mě ani nenapadlo, co budu jednou dělat. Opravdu je to jako lego pro velké kluky,“ říká Mehling. A stejně jako jeho šéf Radford nemůže ani uvěřit, že Robonaut 2 už poletí ke hvězdám za pár měsíců: „Je to pro nás všechny splnění snu.“
***
Video: http://robonaut.jsc.nasa.gov
